Provozovatel sítě plynovodů Net4Gas by mohl přejít do státních rukou. O jeho koupi podle dvou na sobě nezávislých zdrojů usiluje ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Byla by to jedna z nejvýznamnějších transakcí na domácím energetickém za poslední roky.
Společnost Net4Gas, kterou vlastní německá pojišťovna Allianz a kanadská investiční firma Borealis v rukou penzijního fondu OMERS, se dostala do potíží na začátku roku, když jí přestaly chodit platby od největšího obchodního partnera, ruské společnosti Gazprom. S tím souvisí fakt, že letos do konce května přes plynovody Net4Gas protekly pouhé 3,4 miliardy kubických metrů plynu, zhruba o čtyři pětiny méně než loni. Pro firmu to znamená ohrožení více než desetileté šňůry miliardových zisků.
Ani MPO, ani Net4Gas vyjednávání o transakci nepotvrdily. „Společnost Net4Gas obecně nekomentuje svoji akcionářskou strukturu,“ sdělil mluvčí plynárenské společnosti Vojtěch Meravý.
„Průběžně provádíme kroky pro posílení české energetické bezpečnosti a budeme v nich nadále pokračovat. K této záležitosti se ale nyní nebudeme vyjadřovat,“ napsal mluvčí MPO Vojtěch Srnka.
Podle zdroje blízkého vyjednávání je však dokončení transakce pravděpodobné. Státu se podle něj naskytla ojedinělá příležitost, jak se slevou dostat pod kontrolu jeden z klíčových pilířů energetické bezpečnosti.
„Je zřejmé, že vlastnická struktura Net4Gas dozná změn a stát má nyní na výběr – buď podnik převezme, nebo ponese riziko, že jej ovládne někdo, pro koho energetická bezpečnost nebude prioritou číslo jedna,“ sdělil zdroj, který si nepřál být jmenován.
Logickým vyústěním je zestátnění i podle ředitele Patria Corporate Finance Petra Dědečka. „Kdo jiný než stát by se v těžkých dobách měl postarat o kritickou infrastrukturu. Je to v obecném zájmu,“ říká akviziční expert s tím, že už dnes do byznysu Net4Gas stát hojně zasahuje prostřednictvím regulací.
Na kolik může transakce vyjít, si Dědeček netroufá odhadovat. „Pro cenu bude určující, jak si společnost letos povede. Tato informace přitom není veřejná a kvůli velkým otřesům na trhu lze výkonnost firmy těžko odhadovat,“ dodal. Loni se její zisk před zdaněním vyšplhal na 7,7 miliardy korun.
Že by transakce dávala smysl, si myslí i analytici. „V době nižších objemů plynu v soustavě je potřeba zajistit bezproblémový a stabilní chod stěžejní společnosti pro celý plynárenský trh. To bez zapojení státu půjde jen složitě,“ míní expert na trh s plynem Vratislav Ludvík.
„Takový krok by neznamenal, že by firma Net4Gas byla zákonitě ztrátová a stát by ji dotoval. Jde především o kontrolu a o dohled nad obnovením tranzitní funkce plynovodů.“ doplnil Ludvík, podle něhož trend zestátnění může pokračovat například ovládnutím zásobníků plynu.
Stát už vlastní provozovatele přenosové elektrické síť ČEPS, takže je to nemyslitelné, pouze by se státní přítomnost na plynárenském a elektroenergetickém trhu vyrovnala, připomíná další energetický analytik společnosti ENA Jiří Gavor.
Jako možnou překážku zmiňuje kondici veřejných financí. Vláda momentálně hledá jakoukoli příležitost k úsporám, a proto bude požadovaná cena prodávajícího zcela jistě podrobena detailní analýze. „Transakci nicméně nahrává fakt, že je nyní pro kupujícího výrazně cenově dostupnější než přede dvěma lety, kdy byl trh naprosto bezproblémový a stabilní,“ míní.
Příčinou nižší hodnoty společnosti podle Gavora není jen současná kondice, ale i zhoršená dlouhodobá perspektiva přepravce. Válka na Ukrajině postupně překresluje mapy toků plynu a z přepravní soustavy Net4Gas, která byla dříve klíčovou pro středoevropský region, se stal spíše lokální a koncový přepravce.
Na tuzemském infrastrukturním trhu s plynem je na poli fúzí a akvizic v poslední době živo. Deník HN v polovině června přišel s informací, že na prodej je distributor plynu GasNet, a to z kvůli končícímu investičnímu horizontu hlavního akcionáře Macquarie Asset Management. V tomto případě by podle expertů na fúze a akvizici mohly mít zájem nadnárodní fondy, ČEZ, EPH nebo například majitel dodavatele energií Innogy CZ, tedy maďarská skupina MVM.
