Američtí těžaři vědí, jak vyzrát na daně
Například firma Chesapeake Energy, druhý největší americký producent zemního plynu, vydělala za dvacet let existence zhruba 5,5 miliardy dolarů. Do státní kasy z toho zvládla odvést mizivé jedno procento – tedy méně než polovinu částky, kterou si v roce 2008 vydělal výkonný ředitel firmy Aubrey McClendon.
Oficiálně přitom platí firmy ve Spojených státech 35procentní daň z příjmu. Téma daní je v předvolební Americe, která se potýká s rozpočtovým schodkem 103 procent HDP, jedno z nejcitlivějších.
Chesapeake Energy zdaleka není jedinou americkou firmou využívající neotřelé způsoby účetnictví. Známé jsou i daňové strategie technologických společností v čele s Googlem. Ty ovšem zpravidla zahrnují převádění zisků do zahraničí a následnou nemožnost s penězi volně nakládat ve Spojených státech.
Těžařským koncernům naproti tomu ke snižování výdajů napomáhají přímo zákony. Norma z počátku dvacátého století totiž těžařům umožňuje odečíst si „nehmatatelné náklady na těžbu“. Zákon měl kdysi ochránit podnikatele v relativně rizikovém byznysu před škodami způsobenými vyhloubením „suchých“ vrtů. Technologický pokrok od té doby snížil riziko na minimum.
Čtěte také:
Romney dotahuje Obamův finanční náskok
Exxon investuje 150 miliard dolarů do hledání nových ložisek
Shell bude v Číně rozjíždět těžbu plynu z břidlic
Z bezmála tří tisíc vrtů, do nichž Chesapeake v roce 2011 investoval, bylo jen třináct neúspěšných. Podobná čísla vykázala i jednička v oboru , která zákona také využívá. Prezident Obama se už několikrát pokoušel v Kongresu prosadit snížení výhod pro těžební firmy, ale vždy neúspěšně.
Daně jako zbraň v kampani
Podezřele nízké daňové odvody zaměstnávají i samotného Mitta Romneyho. Kampaň demokratů chytře využívá citlivé téma „spravedlivých“ příspěvků do federální kasy a v posledních dnech vystupňovala kritiku neprůhledné daňové minulosti bývalého guvernéra. Romney totiž zveřejnil jen daňové přiznání z roku 2010 a odhad na rok 2011, z nichž vyplývá, že navzdory milionovým ziskům z investiční firmy Bain Capital odvedl na daních jen 13,9 procenta. Investice mu přitom vynášejí zhruba 57 tisíc dolarů denně, většina ovšem zůstává uložena v zahraničí. Liberální komentátoři si tak libují v otázkách typu „K čemu americký podnikatel potřebuje účty ve Švýcarsku a na Kajmanských ostrovech?“ a provokují tím nejen demokratické voliče. Sám Romney se ke svým daním zatím nevyjádřil.
