Arnika: Největším českým znečišťovatelem zůstává Spolana Neratovice | E15.cz

Arnika: Největším českým znečišťovatelem zůstává Spolana Neratovice

Arnika: Největším českým znečišťovatelem zůstává Spolana Neratovice
Ilustrační foto
• 

ČTK

Neratovická chemička Spolana v roce 2017 počtvrté nejvíce znečišťovala životní prostředí kvůli emisím rakovinotvorných a mutagenních látek. Vyplývá to z žebříčku, který na tiskové konferenci prezentovala ekologická organizace Arnika a který čerpá z dat Integrovaného registru znečišťování. Podle Pavla Kaidla, mluvčího holdingu Unipetrol, kterému Spolana patří, postavení v žebříčku odráží fakt, že společnost je v Česku jediným výrobcem kaprolaktamu.

Společnost podle mluvčího do modernizace závodu a ochrany životního prostředí každoročně investuje desítky milionů korun a objem emitovaných látek se jí daří snižovat. Kaprolaktam je základní surovina pro výrobu polyamidu 6, který se dále používá v textilním průmyslu nebo ve výrobě plastů.

Druhé místo obsadila jihlavská společnost Kronospan, jež meziročně zvýšila emise rakovinotvorného formaldehydu o více než tři tuny. Následují severočeské elektrárny v Počeradech, Prunéřově a Tušimicích, které vedou v emisích skleníkových plynů, plynů způsobujících kyselé srážky nebo rtuti. 

Země Evropské unie se dohodly na snížení emisí CO2 u aut o 35 procent

Arnika hodnotí množství vypouštěných látek podle vlivů na lidské zdraví nebo životní prostředí. "Hodnotíme Spolanu jako největšího znečišťovatele, protože vypouští nejvíce látek, které mohou způsobovat či prokazatelně způsobují rakovinu, a současně jsou to i látky, které mají další negativní zdravotní dopady. Spolana vede i žebříček největších znečišťovatelů látkami poškozujícími ozonovou vrstvu, protože využívá měkké freony," řekl Jindřich Petrlík, vedoucí programu Toxické látky a odpady.

"Výroba plastů a hnojiv v neratovické Spolaně podléhá přísné kontrole a splňuje veškeré normy a emisní limity," uvedl Kaidl. "Za uplynulý rok se nám podařilo hodnoty emitovaných látek meziročně snížit o šest procent. Na sklonku minulého roku jsme ukončili výrobu chlóru pomocí amalgámové elektrolýzy, čímž došlo k úplnému ukončení používání rtuti. V letošním roce jsme zahájili stavbu nového plynového energetického bloku, kterým v roce 2019 nahradíme stávající hnědouhelný. Tímto opatřením dále snížíme dopady naší výrobní činnosti na životní prostředí," doplnil.

Babiš zvažuje prodloužení životnosti Dukovan o dalších deset let

Nejvíce rtuti a jejích sloučenin do ovzduší, vody a půdy vypustila podle žebříčku Elektrárna Počerady, patřící pod ČEZ. Druhé byly Třinecké železárny, třetí elektrárny Prunéřov. „Obsah rtuti je vždy dán charakteristickými parametry uhlí a jak jsme ověřili, nelze jen prostě přenést osvědčené techniky používané při spalování černého uhlí například v USA. Proto ČEZ rozjel rozsáhlý výzkum a vývoj s cílem najít vhodné a účinné řešení snižování emisí rtuti v případě našeho hnědého uhlí. Testování aktuálně na našich elektrárnách probíhá,“ uvedl mluvčí Ladislav Kříž.

Ve vypuštěných skleníkových plynech se za Počerady zařadily další elektrárny ČEZ Prunéřov a Tušimice. „Neexistuje žádná metoda čistění, jejich pokles je možný pouze nevýrobou nebo zvýšením účinnosti, kdy stejné množství uhlí vyrobí více elektřiny. V předchozích letech ČEZ tyto emise významně snížil v rámci komplexní obnovy vybraných elektráren a výstavbou nové elektrárny Ledvice, v následujících letech ČEZ odstaví v uhelných elektrárnách na 3000 MW, což povede k zásadnímu poklesu emisí CO2. Do roku 2050 má ČEZ za cíl být z hlediska emisí CO2 neutrální,“ dodal Kříž.

Česko patří mezi vyspělými státy k největším znečišťovatelům, poukazuje OECD

Podle dat předaly průmyslové provozy loni mnohem více toxických látek v odpadech než dříve. Zejména šlo o dioxiny, rtuť a hexachlorbenzen. "Dioxinů nejvíce předaly Třinecké železárny, na druhou stranu z hlediska emisí do ovzduší stav snížily. Malešická spalovna také nahlásila rekordní množství dioxinů předaných v odpadech. Spolek pro chemickou a hutní výrobu v Ústí nad Labem pak přešel na výrobu chloru bez rtuti, tudíž v odpadech předal veškerou rtuť, kterou dříve používal. Konkrétně 130 tun. Dříve všechny podniky za celý rok do registru ohlašovaly řádově desítky tun," vysvětlil Petrlík s tím, že to automaticky neznamená, že by se látky dostaly do životního prostředí. "Je otázka, jak se s odpady nakládá dál," dodal.

Nejvíce látek poškozujících ozonovou vrstvu uniklo ze Spolany, která meziročně zvýšila úniky měkkých freonů. Tvrdé freony vypustila do ovzduší společnost PEPSICO CZ, stala se tak skokanem mezi pražskými znečišťovateli.

100 let průmyslu: Od popelářů ke koučingu

Polepšila si naopak přibyslavská firma ACO Industries snížením emisí styrenu. "Loni se obrovským nárůstem emisí styrenu dostala do popředí a letos množství emisí snížila o 17 tun. Je otázka, zda publikovaná data donutila firmu seřídit technologii, snížit výpočet, nebo co se vlastně stalo," doplnil Milan Havel z Arniky.

Arnika sestavuje žebříčky 14 let, vychází z veřejně dostupných údajů v IRZ, který vede ministerstvo životního prostředí. Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Loni data poskytlo 1325 provozů.

Autor: ČTK
 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!