Černý scénář se naplnil. Válka s Íránem odřízla pětinu světových dodávek paliv, Evropu čeká boj o plyn

Válka proti Íránu představuje pro odvětví energetiky nejhorší otřes všech dob, uvedl šéf Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol v rozhovoru pro přední evropské deníky a dodal, že i přes tuto bezprecedentní hrozbu by Evropa „neměla uvolňovat omezení“ na dovozy ruského plynu a „opakovat chybu nadměrné závislosti“ na dodávkách Kremlu.

Birol podle britského listu Financial Times pomáhal Evropě s opatřeními na tlumení energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu před čtyřmi lety a v rozhovoru také uvedl, že současný konflikt krátí dodávky plynu na světový trh v objemu, který je dvakrát tak velký než množství plynu z Ruska, o nějž Evropa přišla v roce 2022.

Válka na Blízkém východě, započatá společnými údery USA a Izraele na Írán na konci února, eskaluje. Teherán v odvetě útočí na energetickou infrastrukturu a zařízení amerických spojenců v oblasti včetně Kataru či Spojených arabských emirátů a nadále blokuje Hormuzský průliv, jímž obvykle proudí pětina všech dodávek ropy a plynu na světový trh. Americký prezident o víkendu pohrozil, že pokud se sevření tohoto neuralgického bodu světového komoditního obchodu neuvolní, zaútočí Američané na íránské elektrárny. Íránští představitelé odpověděli, že by v takovém případě „nenávratně zničili“ vodní a energetickou infrastrukturu v regionu.

Trhy ani politici podle Birola zatím zcela nepochopili, o jak vážnou krizi se jedná. Situace se podle něj bude zhoršovat s každým dnem blokování dopravy Hormuzským průlivem. Znovu zprovoznit některé poničené kapacity zabere šest měsíců, „jiné mnohem déle“ uvedl.

Současná válka je „největší hrozbou pro světovou energetickou bezpečnost v historii“ a ztráty dodávek ropy jsou podle šéfa agentury, která spravuje nouzové zásoby této klíčové komodity, větší než dvojitý ropný šok v sedmdesátých letech minulého století. Tehdy dva konflikty v oblasti během jedné dekády způsobily vlnu inflace a recese v ekonomikách po celém světě a vedly k tak vážnému přerušení dodávek, že palivo v mnoha zemích bylo na příděl.

Světový trh denně kvůli íránské válce přichází zhruba o 11 milionů barelů ropy, uvedl Birol pro Le Monde. Před jejím vypuknutím státy Perského zálivu dodávaly na trh přibližně 20 milionů barelů ropy denně. Po paralýze Hormuzu odklonily část dodávek přes potrubí do Rudého moře. Pouze plavidla s povolením Íránu smějí průlivem projíždět.

Cena ropy minulý týden vyšplhala ke 120 dolarům za barel a plyn v Evropě zdražil na více než dvojnásobek úrovně před vypuknutím války. Prudký růst nastal hlavně po útoku íránských raket na největší závod na výrobu zkapalněného plynu (LNG) na světě Ras Laffan v Kataru. Podle společnosti QatarEnergy, která komplex provozuje, hrozí, že firma nebude schopna plnit kontrakty na dodávky po období až pěti let.

Data zprostředkovatele v lodní dopravě společnosti Affinity zveřejněná deníkem Financial Times v neděli poukazují na to, že se světové dodávky LNG v následujících deseti dnech dostanou do kritického bodu. Do svého cíle totiž dorazí poslední tankery, které propluly Hormuzským průlivem ještě před vypuknutím války. Dodávky LNG z oblasti se v tu chvíli zastaví.

Trh s LNG je podle Bloombergu nejrychleji expandujícím trhem s fosilními palivy. Je založen na smlouvách dohadovaných na desetiletí, kde jsou termíny dodávek přesně dohodnuté. Zkapalněný plyn, který je prudce zchlazený, se postupně vypařuje, skladování je drahé a vybudování skladovacích kapacit trvá léta. Proto neexistují jeho strategické zásoby jako u ropy.

Energetická krize v bledě modrém

Evropa z Kataru dováží jen asi tři procenta LNG, konflikt na ni ale dopadá prostřednictvím cenové války o tuto klíčovou energetickou komoditu na světovém trhu, v níž musí přeplatit asijské kupce, které výpadek provozu průlivem tvrdě zasahuje.

Ceny plynu tak zřejmě budou nadále růst, a to v době, kdy se to evropským zemím hodí nejméně. Některé zásobníky na kontinentu téměř zejí prázdnotou a Evropa se navíc podle svého dlouhodobého plánu chystá v následujícím roce a půl utnout všechny zbývající dodávky paliv z Ruska, jejichž objemy od invaze na Ukrajinu razantně snížila.

V roce 2021 Evropa odebírala z Ruska 40–45 procent všeho plynu. Nyní odtud dováží mnohem menší, avšak stále významný podíl na úrovni zhruba 13 procent, a to jak formou LNG, tak potrubím TurkStream do zemí, jako je Maďarsko, Slovensko či Srbsko. Podle dat Evropské komise snížil blok dodávky z Ruska na 52 miliard metrů krychlových v roce 2024 ze 150 miliard v roce 2021 před vypuknutím války.

Aby se mohly odříznout od potrubních dodávek z Ruska, vystavěly státy EU terminály na dovoz LNG hlavně z USA, které v posledních letech razantně navýšily produkci. Evropské země dále citelně snížily spotřebu plynu, rozšířily výrobu z obnovitelných zdrojů a mnohé včetně Česka se zaměřily na rozvoj jádra.

Dnes se však ukazuje, že to nestačilo, a Evropa je opět v úzkých. Závislost na Rusku vystřídala závislost na LNG z Ameriky, o nějž teď Evropané musejí bojovat s asijskými státy. Zatímco po zahájení války na Ukrajině byla bohatší Evropa schopna platit za plyn více, dnes je situace jiná. Na dodávkách z Blízkého východu silně závislá Asie, včetně vyspělých zemí jako Japonsko, Tchaj-wan či Jižní Korea, je pod větším tlakem a podle expertů bude pro Evropu těžkým soupeřem.

Doplňování zásobníků, které jsou po letošní zimě vyčerpanější než obvykle, státy EU přijde zřejmě velmi draho. V Nizozemsku jsou například podle Reuters naplněny z méně než deseti procent kapacity.

Podle pravidel nastavených po vypuknutí války na Ukrajině mají mít evropské země zásobníky naplněné do konce listopadu na 90 procent kapacity. Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen ale v pátek v dopise zaslaném ministrům energetiky členských států podle Financial Times doporučuje snížení tohoto cíle jen na 75–80 procent a prodloužení termínu do začátku prosince. Slibuje si od toho snížení tlaku na růst cen. Zásobníky zajišťují 25–30 procent zimní spotřeby plynu v Evropě a fungují jako polštář pro tlumení šoků.

Odolat ruskému plynu i s poloprázdnými zásobníky

Evropské země se chtějí kompletně odstřihnout od ruských dodávek plynu a už od příštího měsíce mají ukončovat krátkodobé kontrakty. Zbývající dovozy z Ruska pak mají ukončit do konce roku 2027. Evropští politici chtěli ruský plyn nahradit americkým LNG. Současný konflikt tento plán ohrožuje a vytváří silný tlak na náklady i bezpečnost dodávek.

Šéf IEA Birol v rozhovoru nabádal Evropu, aby pod tlakem neuhýbala z omezení, jež na dovozy u Ruska uplatňuje. Ruský plyn by byl podle něj stejně drahý, jako je současná cena na trhu, a reputace Moskvy jako spolehlivého dlouhodobého dodavatele je zničená.

Rostoucí ceny děsí evropské politiky. EU jako celek zatím žádný koordinovaný plán, jak dopad drahých energií na podniky i domácnosti tlumit, nemá a vlády členských států vybídla k vlastním opatřením. Španělsko v pátek oznámilo snížení energetických daní o pět miliard eur, včetně snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na benzin, naftu, elektřinu a zemní plyn na deset procent z 21 procent. Itálie o pětinu snížila zdanění paliv.