ČEZ Balkán odpískal. Příležitosti bude hledat už jen blízko Česka

ČEZ utrpěl na východním trhu těžké ztráty zejména v Albánii, Rumunsku a Bulharsku. Výrazná zahraniční expanze ČEZu je spojena především s érou Benešova předchůdce Martina Romana. Firma s přebytkem aktiv zkusila štěstí v Rumunsku, pak v Srbsku, Turecku či Albánii.
Balkánské dobrodružství ale po úderu krize vyšlo ČEZ pěkně draho. V Albánii se musel zbavit ztrátové dcery, v Bulharsku zase ČEZ hrozí ztráta licence.
ČEZ zajímají sousední země
Pokud dnes podle Daniela Beneše něco ČEZ zajímá, tak jsou to akvizice v sousedních zemích. Ale ani do nich se ČEZ nechce pouštět bezhlavě. „Pokud bychom něco rozjeli třeba na Slovensku nebo Polsku, musí to dávat smysl,“ řekl Beneš.
ČEZ se na Balkáně dlouhodobě potýká s problémy. V Albánii přišla společnost o licenci a pokračuje tam arbitráž. Odebrání licence hrozí i v Bulharsku. V regionu působí firma ještě v Rumunsku. Mimo Balkán má akvizice na Slovensku, Polsku a Turecku.
Zahraničí tvoří už jen 17 procent aktiv
Podíl zahraničních aktiv na celkových aktivech skupiny klesl z 21 procent v roce 2012 na loňských 17 procent. Celková expozice, teda rozdíl mezi tím, co společnost za akvizice zaplatila, a penězi, které inkasovala na dividendách, činila ke konci loňského roku 55,7 miliardy korun. To je asi 11 procent stálých aktiv společnosti.
ČEZ je největší česká energetická firma. Majoritním akcionářem společnosti je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií. Čistý zisk skupiny se v prvním čtvrtletí meziročně snížil o 44 procent na 9,9 miliardy korun.