Singapur bude nová Dubaj. Tamní čeští byznysmeni tuší příležitost
- Kapitál se kvůli napětí na Blízkém východě přesouvá z Dubaje do Singapuru.
- Investoři hledají nový „bezpečný přístav“, který působí stabilněji a předvídatelněji, hlásí z místa čeští byznysmeni.
- Přesun ale není jen o emocích – rozhodují i tvrdá data, daně a regulace, díky nimž se mapa globálního bohatství může začít přepisovat rychleji, než se čekalo.
Radek Jezbera je ostřílený manažer - pomáhal budovat v Rusku banku pro Home Credit Petra Kellnera a nyní zakotvil v Singapuru, kde otevřel svůj finanční startup. On, stejně jako další Češi spjatí s tímto finančním centrem, které e15 oslovilo, jsou svědky velké změny. Do Singapuru se kvůli blízkovýchodní krizi přelévá kapitál z Dubaje, která ztrácí punc bezpečného finančního přístavu.
„Evidujeme dotazy od klientů ohledně přesunu finančních prostředků z Blízkého východu do Singapuru. Jde zejména o expaty, kteří jsou rezidenty v Emirátech a ztratili důvěru v místní banky a správce aktiv v souvislosti s íránským konfliktem. Zároveň by neradi přesouvali prostředky do země svého původu, kde by byly zdaněny, takže hledají neutrální a zároveň bezpečné místo,” popisuje Radek Jezbera.
Jeho byznysem je fintechový startup Kilde. Funguje tak, že půjčuje kreditním firmám, které zase půjčují spotřebitelům – tedy propojuje kvalifikované investory s poskytovateli spotřebitelských úvěrů, kteří hledají alternativu k bankovnímu financování.
Ze situace, která v Singapuru panuje, může těžit i on. „Příliv prostředků do privátního bankovnictví klientů z Blízkého východu ještě více zvýší zájem o investice s pravidelným příjmem, které nekolísají s každým pohybem na trhu. Určitě část těchto finančních prostředků skončí také u nás na naší investiční platformě, Kilde,” předpovídá.
Není zdaleka jediným Čechem, který se souhrou dějinných okamžiků ocitl uprostřed změněné situace. „Pokud bude napětí pokračovat, dopady nepocítí jen producenti energií, ale i ekonomiky, které jsou na region navázané. Právě v tomto kontextu bude zajímavé sledovat rozdílnou pozici Dubaje a Singapuru,” říká Marek Bočánek, ředitel singapurské platební instituce Walletory.
Firma je také z oboru fintechu, například umožňuje lidem i firmám ukládat peníze online a platit s nimi bez hotovosti nebo karty, podporuje přeshraniční transakce nebo pomáhá rychle vyplácet peníze po celém světě. „Spojené arabské emiráty v březnu přistoupily k pozastavení burzovního obchodování v Abú Zabí i Dubaji. Takový krok je vždy signálem zvýšené nervozity a snahy zabránit panickým výprodejům. Pro ekonomiku, která se profiluje jako otevřené finanční centrum, je to citlivý moment,” říká.
Nejde ale jen o dojmy z místa. Monika Marečková je řídící partnerkou RSM Česká republika a Slovensko a mimo jiné je nejvýše postavenou ženou českého poradenského byznysu. „Větší meziroční zájem o region letos cítíme i my - a to už před konfliktem na Blízkém východě. Proto jsem za RSM Czech Republic letos podepsala s kolegy z RSM Singapore dohodu, která zjednodušuje přístup k poradenským službám,” hovoří o novém byznysovém rozvoji.
Fenomenu si všímají i zahraniční média: desítky dalších bohatých Asiatů se informují nebo podnikají kroky k přesunu svých aktiv uložených v Dubaji do regionálních finančních center Singapuru a také Hongkongu, uvedli podle Reuters poradci a právníci z oboru. Důvodem je právě americko-izraelská válka proti Íránu, která zatemňuje auru bezpečného útočiště v Perském zálivu a znepokojuje investory.
Poradci pro správu majetku sdělili zase listu The Business Times, že sestavování krizových plánů se od zahájení americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšilo a bohaté rodiny zkoumají možnosti od zřízení sekundárních kanceláří až po restrukturalizaci holdingových fondů. „Nedávný vývoj přiměl některé rodiny k přehodnocení své angažovanosti v různých regionech,“ řekl Tay Xinyee, vedoucí singapurského poradenství v oblasti správy majetku ve společnosti Julius Baer.
Zároveň je důležité říci, že Singapur nezažívá nic jako finanční explozi, tedy alespoň kvůli íránské krizi. Korporátní daň 17 procent, zamezení dvojího zdanění se stovkou zemí světa a četné výjimky pro firmy investující do vývoje byly velkým lákadlem už před krizí.
Stejně tak hrála roli Čína - řada tamních technologických firem založila centrálu v Singapuru, aby snížila rizika čínské regulace a zvýšila atraktivitu pro mezinárodní investory. Nejznámějším příkladem je firma Bytedance, která stojí za populární platformou TikTok.
Protože je situace velmi živá, zatím neexistují oficiální data o tom, kolik peněz nebo firem opouští Dubaj nebo tamní aktivity alespoň diverzifikuje v Singapuru. Jedno číslo ale k dispozici je a vypovídá o předchozím rostoucím trendu tohoto centra. Podle Světové banky dosáhly přímé zahraniční investice do Spojených arabských emirátů v roce 2024 objemu 45,6 miliardy dolarů.
Ve stejném roce přilákal Singapur 151,94 miliardy dolarů přímých zahraničních investic. „Současný konflikt může tento rozdíl dále prohloubit. Pokud bude napětí pokračovat, lze očekávat, že tempo nových investic na Blízkém východě se zpomalí,” soudí Marek Bočánek.
Podle Radka Jezbery má Singapur všechny předpoklady a schopnosti Dubaj jako finanční centrum oslabit. Mezi výhody podnikání v Singapuru patří podle něj předvídatelnost, úplná digitalizace státní správy a její rychlost. Nízké náklady na administrativu spojenou s podnikáním umožňují se soustředit na budování byznysu.
„Pokud dodržujete pravidla, státní správa vás podporuje, místo aby vás brzdila. Zároveň je Singapur známý svým důrazem na dodržování zákonů a silnou vymahatelností práva, což opět pomáhá celkové předvídatelnosti prostředí,” popisuje.
Přesto má městský stát své limity. „Nemůže přijmout takové množství expatů a zahraničních pracovníků jako například Emiráty, které mohou rozšiřovat svá města skoro do nekonečna. To se také odráží na relativně přísné migrační politice v Singapuru,” říká Jezbera.
