Vyhazov, který stál miliardy. Italská vláda znejistila investory v jedné z největších zbrojovek Evropy

Roberto Cingolani vsadil na technologie budoucnosti a mezinárodní spolupráci – a hodnota největší italské zbrojovky se pod jeho vedením zpětinásobila. Překvapivá výměna proto popudila investory a vyvolala otázky ohledně dalšího směřování firmy.

Překvapivé rozhodnutí italské vlády vyměnit šéfa Leonarda, jedné z největších evropských zbrojovek, znejistilo investory a vyvolalo otázky ohledně dalšího směřování této skupiny. Firma by se pod novým vedením mohla místo ambiciózních plánů v oblasti kybernetické bezpečnosti, umělé inteligence a mezinárodní spolupráce více zaměřit na rychlou produkci tradičních zbraní, jako jsou rakety a tanky.

Když nacionalistická premiérka Giorgia Meloniová před dvěma týdny oznámila vyhazov Roberta Cingolaniho z pozice generálního ředitele společnosti, akcie Leonarda reagovaly propadem o 5,3 procenta. Od oznámení se titul na burze obchoduje poblíž nejnižších letošních úrovní a ztratil už víc něž desetinu hodnoty. Cingolani, kterého před třemi lety jmenovala sama Meloniová, byl totiž považován za skvělého manažera – za jeho působení se tržní kapitalizace Leonarda zhruba zpětinásobila na více než 30 miliard eur (731 miliard korun).

„Cingolani osobně zvýšil hodnotu pro akcionáře o více než 25 miliard eur,“ řekl agentuře Bloomberg Marco Elser, partner v britské investiční a poradenské společnosti Lonsin Capital. „Tak proč se ho zbavují?“

Vláda, jež ve společnosti drží přes 30 procent, své rozhodnutí nevysvětlila. Jako nového ředitele navrhla Lorenza Marianiho, kterého na tuto pozici už v minulosti prosazoval ministr obrany a jehož výběr musí ještě potvrdit valná hromada 7. května. Vystudovaný elektroinženýr a bývalý vysoce postavený manažer společnosti teď řídí italskou pobočku Leonardem spoluvlastněného mezinárodního výrobce raket MBDA Missile Systems.

Podle většiny pozorovatelů za výměnou stojí především politické a osobní neshody mezi současnou extrémně pravicovou vládou a někdejším akademický fyzikem Cingolanim, který v minulosti působil jako ministr životního prostředí v úřednické vládě Maria Draghiho. Podezřívavou premiérku s autokratickými sklony Cingolani podle zdrojů citovaných Bloombergem iritoval svou nezávislostí a odlišným pohledem na geopolitiku a mezinárodní vztahy.

Cingolani byl odvolán krátce poté, co zveřejnil novou ambiciózní a vizionářskou strategii do roku 2030 založenou na sloganu, v oboru známém jako „bytes instead of bullets“. Vlajkovou lodí společnosti se měl stát loni představený projekt panevropského štítu protivzdušné obrany Michelangelo Dome. Ten by pomocí nástrojů kybernetické bezpečnosti a umělé inteligence propojil a koordinoval vojenské systémy na zemi, moři, ve vzduchu a ve vesmíru.

Éra dronů

Meloniové se podle německého deníku Handelsblatt tento plán nelíbí kvůli odporu Spojených států, které se obávají o ztrátu zakázek pro své dodavatele – a s jejichž prezidentem měla premiérka donedávna velmi dobré vztahy. S Cingolaniho zaměřením na nejpokročilejší technologie budoucnosti navíc podle portálu Defense News nesouhlasili někteří další politici a armádní představitelé, kteří od společnosti očekávají více tradiční průmyslové produkce.

Tyto spory o směřování Leonarda odrážejí dilema, před nímž dnes stojí vlády a zbrojovky po celém světě. Imperiální ambice Ruska a zhoršující se vztahy se Spojenými státy nutí především evropské země investovat výrazně více peněz do vlastní obrany. Armády a vlády ale tápou, jaké typy zbraní by měly být prioritou. Také si lámou hlavu, zda jít spíš cestou mezinárodní spolupráce, nebo radši  podporovat národní šampiony.

Firmy jako Leonardo, Airbus, německý Rheinmetall, britská BAE Systems či česká Czechoslovak Group zažívají žně díky obrovskému nedostatku tradičních zbraní – dělostřelecké munice, bojových vozidel a dalších. Současně však válka na Ukrajině a v poslední době také konflikt na Blízkém východě ukazují rostoucí význam dronů a dalších bezpilotních systémů a s nimi spojených digitálních technologií. Překotný nástup umělé inteligence navíc zvyšuje rizika kybernetických útoků na energetické či komunikační sítě, na nichž je obranyschopnost zemí kriticky závislá.

Nejistota ohledně podoby budoucích hrozeb nyní vyvolává pochybnosti některých investorů ohledně dlouhodobé udržitelnosti rostoucích zisků a celkového obchodního modelu tradičních zbrojovek. Akcie Rheinmetallu tak po čtyřletém raketovém růstu ztratily za poslední tři měsíce 23 procent a Czechoslovak Group miliardáře Michala Strnada se za stejné období propadla o 35 procent pod upisovací cenu při lednovém vstupu na amsterodamskou burzu. Naopak tržní hodnota amerického výrobce dronů Aevex stoupla během svého prvního týdne obchodování v New Yorku o 57 procent.

Leonardo pod vedením Cingolaniho vsadil na technologie a zahraniční partnery. Vedle projektu Michelangelo Dome například založil společný podnik s Rheinmetallem na obrněná vozidla a s tureckým Baykarem plánuje vyrábět drony. S Airbusem a francouzskou Thales chce vybudovat evropskou satelitní společnost, která by konkurovala americké skupině SpaceX kontroverzního miliardáře Elona Muska. S Japonskem a Velkou Británií teď Leonardo pracuje na vývoji stíhačky nové generace známém jako GCAP.

Jak tyto dlouhodobé projekty ovlivní Cingolaniho vyhazov, se teprve ukáže. Je však zřejmé, že od nástupce Marianiho italská vláda a armáda v nejbližší budoucnosti očekávají především zrychlení současné produkce. To se pod jeho vedením už nyní děje v MBDA, jež kvůli poptávce od států Perského zálivu letos plánuje zvýšit výrobu raket o 40 procent.