Energetická společnost ČEZ podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka zvažuje, že v příštích několika letech v severních Čechách postaví továrnu na lithiové baterie pro auta. Má jít o jednu z největších investic tohoto druhu ve střední Evropě. Na výrobu baterií chce firma spolu s investory z automobilového průmyslu využívat lithium z oblasti Cínovce v Krušných horách. Havlíček to řekl při návštěvě Berlína. ČEZ, ve kterém vlastní zhruba 70 procent stát, uvedl, že hledá partnery v technologiích a autoprůmyslu.
Kontrolu nad těžbou lithia by ČEZ měl získat do 31. března, pokud dobře dopadne výzkum v oblasti. Jde především o to, jestli je možné oddělit lithium od slídy. V německé části regionu, kde je asi třetina zdejších zásob tohoto kovu, se už těží. O "nesmírně zajímavý a cenný zdroj" jde podle Havlíčka i pro Česko.
"To samo o sobě ještě není všechno, protože ta logika by měla postupovat tak, že ČEZ by měl v budoucnu - a to je důležitá zpráva - v regionu severních Čech, tedy v regionu, který je postižen uhlím, vybudovat takzvanou gigafactory," uvedl ministr za použití výrazu, kterým své továrny na baterie označuje americký výrobce elektromobilů Tesla.
Na kolik by výstavba továrny měla přijít, Havlíček neuvedl, poznamenal ale, že jde o otázku "jednotek let". ČEZ podle něj nebude jediným investorem. Nyní se dává dohromady "sestava kvalifikovaných investorů i z automobilového průmyslu".
ČEZ se loni v listopadu podmínečně dohodl s australskou těžařskou společností European Metals Holdings (EMH) Limited na strategickém partnerství a výrazné investici do projektu těžby lithia na Cínovci. V případě dokončení dohody získá ČEZ za 34,06 milionu eur (zhruba 853 milionů Kč) podíl 51 procent ve firmě Geodet, české dceřiné společnosti EMH, která vlastní práva na těžbu. Mluvčí ČEZ Roman Gazdík dnes na dotaz ČTK uvedl, že firma zvažuje těžbu lithia a uzavřela partnerství se slovenským InoBat, který hodlá budovat továrnu na Slovensku.
"Zkoumáme také možnost výstavby továrny na baterie v severních Čechách. Pro úspěšnou realizaci je nicméně nezbytně nutné vytvořit konsorcium ve spolupráci se zkušeným technologickým partnerem a zástupci automobilového průmyslu," doplnil mluvčí. ČEZ podle něj nyní jedná o zapojení do projektu s potenciálními partnery, konečné rozhodnutí ale zatím nepadlo.
Gazdík připomněl, že podobné projekty mají nyní v Evropské unii prioritu v návaznosti na význam automobilového průmyslu i ochranu klimatu. "Česká republika je jako významný výrobce automobilů logický kandidát pro rozvoj bateriového průmyslu. Bude důležité, zda se i pro projekty v ČR podaří vyjednat potřebné financování a podporu," dodal.
Česká vláda zatím podle ministra dopravy Karla Havlíčka nechystá zákazy aut se spalovacími motory. Považuje to za předčasné. Je to ale trend, který je třeba sledovat. Havlíček to řekl českým novinářům v Berlíně, kde jednal i se svým protějškem Andreasem Scheuerem. "My dneska rozhodně takhle neuvažujeme, jsme velmi obezřetní v těchto opatřeních," uvedl Havlíček k otázce možného zákazu. Od roku 2035 se zákazem prodeje takovýchto aut počítá například Británie. V Berlíně by ve stejném roce auta se spalovacím motorem neměla jezdit už vůbec. Česko podle ministra taková rozhodnutí respektuje, má na věc ale jiný názor. "Z našeho úhlu pohledu je nejenom předčasné, ale troufám si tvrdit i velmi zavádějící, abychom zde začali sdělovat termíny, kdy by se měly ukončit spalovací motory," řekl. Zároveň je to podle něj trend, který "musíme sledovat". Podíl aut poháněných elektřinou, které jízdou neprodukují žádné emise, by se ale měl zvyšovat i v Česku. "U nás uvažujeme, že by to (v roce 2030) mohlo být řádově 250 tisíc vozidel, což by byla přibližně dvě procenta, možná dvě a půl procenta," podotkl. Potřeba bude asi 25 tisíc dobíjecích stanic. Německo podle něj pro rok 2030 počítá s deseti miliony elektroaut, tedy necelou čtvrtinou všech osobních vozů. |
