Průmysl po ERÚ žádá snížení nákladů distributorů, které si mohou promítnout do ceny za distribuci a přenos energie. „Chceme objektivní stanovení regulované složky cen elektřiny a plynu na základě vyvolaných nákladů pro jednotlivé skupiny spotřebitelů. Úřad by měl vyloučit přelévání nákladů mezi regulovanými a komerčními činnostmi,“ říká Karel Hanzelka, mluvčí chemické firmy Precheza.
„Měly by být vždy jasně prokázány náklady regulovaných subjektů,“ dodává Petr Matuszek, ředitel Energetiky Třinec, dceřiné firmy Třineckých železáren. O potřebě odstranit „dnešní parazitní náklady“ distributorů hovoří i společnost Vítkovice Machinery Group.
Řetězení ziskových marží
ERÚ se už v minulosti neúspěšně pokoušel distributory donutit, aby si například dodavatele vybírali ve výběrových řízeních a nezadávali práce za vyšší ceny dceřiným či jinak propojeným firmám. K tomuto tématu se chce nyní při přípravě nových regulačních pravidel vrátit. „V oblasti nákladů chceme odstranit řetězení a přičítání ziskových marží každého subjektu v řetězci a nastavit nákladové standardizace a ceníky prací,“ říká Jiří Chvojka, mluvčí ERÚ.
Příkladem takového opatření je požadavek, aby si distributoři plynu opatřovali plyn na krytí ztrát v síti ve veřejných výběrových řízeních. Souhlasí s ním Sdružení velkých spotřebitelů energií. Jenže mezi distributory vyvolal odpor. V připomínkách, které zaslali ERÚ, svorně tvrdí, že tendrování plynu na krytí ztrát bude administrativně náročné a nejspíš i dražší.
Argumentují například potřebou registrovat všechna odběrná místa u Operátora trhu s energiemi. Celý návrh nových pravidel pro plynárenství podle distributorů přinese destabilizaci peněžních toků, zdražení financování a ve výsledku i pokles investic do sítě.
Argumenty průmyslu jako obrana
Ve sporu o pravidla, která u plynu musí být hotová do konce roku, bude moci ERÚ použít argumenty průmyslu na svou obranu. „Nejde o žádné posílení vyjednávací pozice, ERÚ nic takového nepotřebuje,“ tvrdí Chvojka.
Nicméně dodává, že v uplynulých letech byly hlavními účastníky veřejných konzultací při stanovování cen především energetické firmy, jejichž přirozený zájem byl na udržení maximálních cen. „Regulátor tedy také chce využít oponentní radu k tomu, aby bránil opakovaným snahám o zvýhodnění jedné skupiny zákazníků proti druhým,“ vysvětluje Chvojka.
