Hutě v Charleroi - velká fotoreportáž | E15.cz

Vše o vizionářích

Vše o vizionářích Vstoupit do speciálu

FOTOREPORTÁŽ: Z údajně nejošklivějšího města Evropy má mizet průmyslový odkaz, hutě ale jedou dál

Michal Nosek

Michal Nosek

Padesát kilometrů od Bruselu se nachází město, které kvůli svému industriálnímu rázu bojuje s nelichotivým přízviskem. Jeho dominantou ale zůstávají hutě Industeel-ArcelorMittal, které zaměstnávají téměř tisícovku lidí. Vykazují stabilně obrat 400 milionů eur a ročně vyrobí 214 tisíc tun oceli. Do podniku nahlédněte prostřednictvím fotogalerie.

Továrna na svých sedmatřicet hektarech jako by dokazovala, že ocelářský průmysl má stále budoucnost, i když se město svému průmyslovému odkazu a nálepce jednoho z nejošklivějších měst v Evropě brání a revitalizuje. V rámci rozvoje  se nyní například připravuje demolice dvojice těžních věží z roku 1931 dolu Monceau Fontaine. Má tak zmizet jedna z dalších evropských industriálních pamětihodností. Tento plán vyvolává ve městě řadu nesvárů. Obyvatelé se totiž rozdělili na vášnivé odpůrce a zastánce monumentálních staveb.

„Ocel je pro světový průmysl nepostradatelný produkt, který má nespočet využití, od výroby autodílů, stavebních prvků až po ropný průmysl. Navíc se jedná o nekonečně recyklovatelný materiál a my dáváme oceli druhý život,“ tvrdí Rudy Daubechies, provozní ředitel Industeel Charleroi.

Podívejte se na unikátní fotogalerii industriálního fotografa Viktora Máchy:

Za snahou o záchranu stojí organizace Valonsko-bruselské průmyslové dědictví a její předseda Jean-Louis Delaet, který říká, že těžký průmysl a těžní věže patří k nejvýznamnějším památkám a symbolům Valonska. Měly by prý zůstat zachovány pro příští generace.

„Hutní průmysl v posledních letech utrpěl řadu ran a během tohoto obtížného období se Industeel dokázal integrovat a udržel se aktivní na specializovaném trhu", doplnil Daubechies. A právě Industeel je další z hutí, kterou letos navštívil industriální fotograf Viktor Mácha. „Venku byla strašná zima a lilo. Hustý šedivý kouř z ocelárny se mísil s ranní mlhou. Byl čtvrtek, ne pátek, protože v pátek je přece vždycky údržba. Na bráně mne uvítala ta stejná paní, kterou už pátým rokem pravidelně spamuju žádostmi a tváří se, jako by se nechumelilo. A výroba toho dne jela," popsal Mácha okolnosti, za kterých pořídil svou fotoreportáž.

Více fotografií s tematikou těžkého průmyslu můžete vidět v říjnu na výstavě Viktora Máchy v brněnské galerii Schrott

Francouzský gigant válcuje přes 150 let, prohlédněte si huť v působivé fotogalerii
Dron E15: V lomu ČSA zbývají poslední miliony tun uhlí. Pak rypadla zmlknou
Viktor Mácha: Fotografuji hutě, protože chci zachytit svět, který mizí před očima

 
Newsletter
Využijte služby
zasílání zpráv do vaší
e-mailové schránky!