Jsou při ní pod vysokým tlakem vháněny chemikálie do vrtů kvůli vytváření puklin v horninách, z nichž je třeba dostat plyn nebo ropu. Nyní američtí vědci v bulletinu americké seizmologické společnosti (BSSA) dokázali, že i poměrně silné zemětřesení v obci Poland v Ohiu v březnu loňského roku vyvolala taková těžba.
„Zemětřesení v obci Poland se vyskytla ve velmi staré, prekambrické vrstvě hornin, v níž zřejmě už předtím byla řada seizmických deformací,“ řekl spoluautor studie Robert Skoumal z Miamské univerzity v Oxfordu ve státě Ohio.
Stará deformace
„Tato vrtná činnost nezpůsobila žádnou novou deformaci, ale aktivovala dosud neznámou, starou deformaci,“ řekl Skoumal. Proto by podle něj bylo dobré, aby vláda, průmysl a věda v budoucnu úzce spolupracovaly při frakování v oblastech s možnými neznámými deformacemi.
Mikroseizmická činnost, která frakování provází, bývá obvykle tak slabá, že ji zaznamenají jen citlivé přístroje. Zemětřesení v Ohiu však dosáhlo až tří stupňů, což už mohou pocítit i lidé. Materiální škody ale takové zemětřesení zpravidla nezpůsobí.
Vědci vyhodnotili řadu seizmických záznamů u 77 otřesů v Polandu o síle jednoho až tří stupňů. Ukázalo se, že se prostorově i časově přesně shodovaly s hydraulickým štěpením v oblasti. Když byla těžba přerušena, ustala i seizmická aktivita.
Moratorium na frakování
V evropských zemích převládají obavy z ekologických rizik frakování. Některé země proto uvalily moratorium na využívání frakování, mezi jinými i Česká republika a Francie. Odborníci také upozorňují, že vzhledem k větší hustotě zalidnění nebude v Evropě možné rozvinout těžbu břidličného plynu ve stejné míře, jako je tomu v USA.
Evropané svádějí politickou bitvu o fracking. Ekonomika jde stranou
