Německo a Rakousko opouští naděje na silný růst. Česku to vadí stále méně
- 2026 měl být rok, kdy Němci a Rakušané konečně dají zapomenout na roky mizerného růstu HDP po pandemii covidu.
- Vyhlídky na citelné oživení sousedních ekonomik ale podsekl Írán a blokáda Hormuzské úžiny.
- Z celé situace nicméně může vzejít pro Česko i jedna poměrně pozitivní zpráva.
Investoři postupně opouštějí představu, že dopady zavřené Hormuzské úžiny nestojí za řeč. Svědčí o tom výše, kam koncem minulého týdne vystřelily výnosy desetiletých vládních dluhopisů. Ty americké vystoupaly až nad 4,6 procenta, české na pět procent. Desetileté bondy Německa, optikou trhů nejbezpečnějšího dlužníka v EU, vystoupaly místy až k hranici 3,2 procenta. To je přes deset let neviděná úroveň.
Byť nárůst výnosů stihnul částečně opadnout, nadále vyjadřuje strach z inflace kvůli zablokovanému vývozu surovin ze zemí Perského zálivu. Blokáda hospodářsky nejvýznamnějšího průlivu na světě zároveň zvyšuje hrozbu, že jen tak neskončí ani ekonomická dýchavičnost zemí se zásadní stopou v českém byznysu.
Růst na dluh
Konkrétně Německa a Rakouska, které loni po letech postpandemické stagnace vykázaly mírný růst v řádu desetin procenta. U jižního souseda Česka vzrostl HDP o 0,6 procenta, v případě Spolkové republiky to bylo o 0,2 procenta.
Ještě před americko-izraelským útokem na Írán prognózy věštily oběma zemím pro rok 2026 růst jejich hospodářství o zhruba procento. Nedávno ale německé úřady kvůli dění na Blízkém východě osekaly tento výhled na polovinu, stejně jako rakouská centrální banka.
„Navzdory energetickému cenovému šoku ale nejspíš bude oživení v Německu ve zbytku letošního roku pokračovat. A to zejména kvůli vládním výdajům na infrastrukturu, dekarbonizaci a obranu,“ poukazuje ekonom Timo Wollmershäuser z institutu Ifo na očekávaný vliv stimulů v řádu stovek miliard eur, kterými se snaží kancléř Friedrich Merz nastartovat tamní ekonomiku. Rakousko je naopak v situaci, kdy se kvůli masivním rozpočtovým schodkům ve výši přes čtyři procenta HDP snaží šetřit a vládní výdaje osekávat.
Vlna bankrotů
Ani vyšší vládní výdaje ale automaticky nemusejí vést k rozkvětu byznysu. Jak upozornil list Handelsblatt, zemi sužuje dvacet let nevídaná vlna bankrotů. Podle citovaných statistik Leibnizova institutu pro hospodářský výzkum dosáhl jen v dubnu počet insolvencí téměř 1800, tedy o deset procent více než před rokem. V porovnání s průměrem předcovidových let 2016 až 2019 jsou nyní firemní krachy četnější o 82 procent.
„Podstatné části německého průmyslu typu automotive nebo chemického odvětví nejsou ekonomicky životaschopné, alespoň ne ve svém stávajícím rozsahu. A to je v podstatě ten základní problém Německa,“ popsal již dříve v rozhovoru pro e15 hlavní problém německého hospodářství Wolfgang Münchau, autor knihy Kaput: Konec německého zázraku.
„Přímo příčinou hospodářského úpadku Německa ale není zelená transformace a jsem vůči ní přiměřeně pozitivní. Myslím si však, že byla provedena velmi nešťastně. Její načasování je mizerné a některé kroky jako třeba vypnutí jaderných elektráren považuji za zásadní chybu,“ dodal Münchau.
Nakazí se Česko?
Aktuální problémy Německa nemůže Česko ignorovat, byť trable západního souseda působí v posledních letech stále méně zlověstně. Poučka „pokud Německo kýchne, česká ekonomika dostane chřipku,“ bledne nejen v souvislosti s výhledy pro letošní rok. Tuzemský růst HDP by měl výrazně překonat Německo i Rakousko navzdory tomu, že i domácí instituce jeho odhady snižují. Ve čtvrtek například zhoršila odhad letošního růstu české ekonomiky Česká bankovní asociace na dvě procenta z 2,6 procenta.
„Konflikt na Blízkém východě naši ekonomiku zasáhl v situaci velmi nízké inflace a solidního růstu nominálních mezd. Podle našich předválečných odhadů měl růst reálných příjmů českých domácností patřit v rámci EU k nejrychlejším. Zde má Česko určitou výhodu proti Rakousku nebo Německu,“ vysvětluje hlavní ekonom Patria Finance Dominik Rusinko.
„Nemyslím si ale, že lze v tuto chvíli jednoznačně říci, že hormuzská krize dopadá hůře na Německo a Rakousko než na Česko. Zatím máme k dispozici jen omezené množství tvrdých dat a rozhodující budou další měsíce a kvartály. Stále jsme ve fázi prvotního energetického šoku, který se přes vyšší náklady promítá zejména do energeticky náročných průmyslových odvětví. Zásadnější než samotný prvotní nákladový šok mohou být dopady do spotřebitelské poptávky, “
Česku podle Rusinka napomáhá k růstu i skutečnost, že v posledních letech mírně snížilo hospodářskou závislost na Německu. „Stále jde však o náš nejdůležitější exportní trh. Podíl vývozu do Německa postupně klesl o několik procentních bodů těsně pod hranici 30 procent. To je stále vysoká míra závislosti, která se může v příštích letech dále pozvolna snižovat. Detailnější pohled na strukturu českého vývozu ukazuje, že v posledních letech slabší poptávku z Německa částečně kompenzoval úspěch na jiných, zejména mimoevropských trzích. To nebylo historicky pro český export typické a podle mého názoru to ukazuje na rostoucí odolnost tuzemského exportně orientovaného průmyslu,“ doplňuje ekonom a současně varuje, že Německo zůstane pro český byznys vlivem geografické blízkosti a velikosti své ekonomiky klíčovým odbytištěm.
VIDEO:Trhy nám přestávají věřit, Česko je už rizikovější než Řecko, varoval ekonom Navrátil z České spořitelny v pořadu FLOW
