Ještě není nic hotové, říká Kellner o případném podílu v SPP

Petr Kellner

Petr Kellner Zdroj: Repro E15

Finančník Petr Kellner potvrdil zájem o získání podílu ve slovenské plynárenské firmě SPP. Uvedl to v rozhovoru pro deník Dnes. Hodnota investice se odhaduje na dvě miliardy eur (asi 50 miliard korun). Případná dohoda je ale podle něj zatím daleko, na řadě jsou nyní jednání s prodávajícími společnostmi E.ON Ruhrgas a GDF Suez. Kellner mluvil také o Evropské unii a podpoře Institutu Václava Klause.

Slovenská vláda drží v SPP, která přepravuje zemní plyn z Ruska do západní Evropy, většinový podíl. E.ON Ruhrgas a GDF získaly prostřednictvím firmy Slovak Gas Holding 49 procent akcií SPP a manažerskou kontrolu ve firmě v roce 2002 za zhruba 2,7 miliardy dolarů. Loni se ale objevily informace, že zahraniční akcionáři vyjednávají s Energetickým a průmyslovým holdingem (EPH), v němž patří Kellnerově PPF 40 procent, o vstupu do plynáren.

„Do portfolia Energetického a průmyslového holdingu se to hodí. Naproti tomu je tu stále velký otazník nad tím, jaký bude objem přepravovaného plynu. Je otázka, kdy Gazprom dostaví další plynovody do Evropy. Není to rozhodně jednoduchá investice,“ řekl listu Kellner.

Současný slovenský kabinet Roberta Fica by podle Kellnera mohl o případném prodeji rozhodnout rychleji. „Pokud jde jen o tuto akvizici, může to teoreticky být lepší zpráva, protože jednobarevná vláda bude rozhodovat rychleji. Ve skutečnosti je totiž SPP společný podnik se státem a takhle máte jednoho partnera na nějaké období. Jeden partner je vždy lepší než čtyři,“ řekl. Zatím je ale konečná dohoda daleko. „Jsme ve fázi domlouvání s prodávajícím, tedy s E.ON a GDF Suez. Musí to projít složitým schvalováním, ještě není nic hotové,“ dodal.

Součástí jednání není dohoda o stabilních dodávkách plynu s Gazpromem. „Ale jsem přesvědčen, že je bytostným zájmem Gazpromu stabilně dodávat do Německa, do Evropy. Oni potřebují tržby a vypínání kohoutů na Ukrajině je pro ně noční můra,“ uvedl Kellner.

Mezi dalšími akvizicemi, které chtějí společnosti kolem nejbohatšího Čecha získat, mohou být podniky v Řecku, kde je vláda nucena zbavit se části majetku. „Připravujeme se na účast v privatizacích, což ovšem neznamená, že to dotáhneme do úplného konce a něco koupíme. Hodně tam létáme, stará se o to Jiří Šmejc, který tam je skoro každý týden,“ řekl.

Naopak konec podnikání by mohl přijít ve společném projektu s italskou Generali, kterým je Generali PPF Holding B.V. Ten působí ve 14 zemích střední a východní Evropy a vlastní mimo jiné Českou pojišťovnu. „V roce 2014 se může stát, že nám Generali řekne, že máme jít pryč. Což očekávám a nyní to tak je mentálně nastavené, že se to stát může. Potom se vzájemně vypořádáme. Může se však také stát, že Generali řekne, že s námi chce být dál, a pak si budeme muset my v PPF říct, co to zase přinese nám,“ řekl Kellner.

Kellner: Jedna Evropa je správně. I když za to teď zaplatíme

V rozhovoru se také Kellner zmínil o Evropské unii. „Evropa by měla zůstat taková, jaká je, a to včetně eura,“ uvedl. Česká republika by se podle něj zároveň měla podílet na změnách, kterými Evropa prochází. „Můžete mít spoustu výhrad k fungování EU. Jak je její správa drahá - a ona je skutečně velmi drahá. Ale co kdyby se kvůli rozpadu opět v Evropě vytvořily skupiny soupeřících velmi bohatých a velmi chudých států? Pragmatickým pohledem přes naše děti si myslím, že jedna Evropa je správně. I když za to teď zaplatíme,“ řekl Kellner.

Desítky milionů pro Klause

Vznikajícímu Institutu Václava Klause poskytne Petr Kellner jednorázově prostředky na dlouhodobý pronájem prostor. Deníku Dnes řekl, že půjde o desítky milionů korun. Nahrazuje tak prý roli státu, který by se měl o své odcházející prezidenty postarat. Institut má být podle představ současného prezidenta organizací vyjadřující se k politice, nejen domácí. „Můj úmysl je jednoznačný, čili práce, činnost, aktivita standardního think-tanku, který se bude zapojovat do veřejné politiky svými analýzami, studiemi, deklaracemi, prohlášeními a podobně,“ uvedl před časem Klaus.