Překvapivé víkendové snížení kvót organizace OPEC+ způsobilo na trhu pozdvižení. Cena ropy Brent rostla na počátku týdne o více než šest procent a přehoupla se opět přes úroveň 85 dolarů za barel. Jedná se o cenu, kterou jsme platili naposledy na začátku března – z tohoto pohledu vypadá poslední dění jako bouře ve sklenici vody. Nicméně poslední krok kartelu v čele se Saúdskou Arábií má politické aspekty, které není radno podceňovat.
Americký prezident Joe Biden a saúdský vůdce Muhammad bin Salmán se nemohou už roky vystát, což není žádným diplomatickým tajemstvím. V pozadí stojí vražda disidenta a novináře Džamála Chášukdžího v říjnu 2018. Dle zpráv amerických tajných služeb korunní princ vraždu schválil, ovšem kvůli riziku zhoršení diplomatických vztahů USA saúdského vůdce nepenalizovaly. Saúdové se však přesto začali od svého dlouhodobého spojence odklánět, což je na jejich dnešní politice více než patrné.
Kromě obnovení vztahů s Íránem je na vzestupu také spolupráce s Čínou. Navíc Saúdská Arábie úzce spolupracuje s Ruskem v rámci OPEC+. Když diktátor k diktátorovi sedá, měli bychom se na Západě mít na pozoru. Vztahy Saúdů k USA či k Evropě nemusejí být v budoucnu tak přátelské, jako byly dosud. A pakt ne zrovna přátelských zemí vedl v 70. letech k ropným šokům. Na jejich vyvolání arabské země sice nakonec doplatily, ovšem špatné vzájemné vztahy mohou lídry opět zaslepit.
Spojené státy si dnes dokážou většinu ropy pro své potřeby samy vytěžit díky frakování. Evropa je však kontinentem, kde těžba ropy dlouhodobě klesá. Nových historických minim bylo dosaženo v roce 2021. Více než 90 procent suroviny musí starý kontinent dovážet. Jsme závislí na dovozech od diktátorů a i přes zelené zítřky (které nás vženou na náručí jiných autokratických režimů) dnes tahá právě Evropa za kratší konec provazu.