Otázka dostavby Temelína je podle Kuby strategické rozhodnutí, které závisí na státu jako hlavním akcionáři ČEZ.
„Já jako ministr ale nemohu přistoupit na to, že přijdou manažeři ČEZ a řeknou: 'nám se pro ekonomiku společnosti nevyplatí stavět Temelín, ale vyplatí se nám investovat 100 miliard do větrníků na Baltu',“ uvedl Kuba.
Takový přístup by podle Kuby ohrozil soběstačnost Česka v produkci elektřiny. Otevření debaty o komerčnosti projektu Temelín ovšem označil za legitimní.
Beneš: Návratnost by zajistily pevné prodejní ceny
Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš nedávno uvedl, že by u Temelína měly být zajištěny pevné prodejní ceny elektřiny. Tím by se zajistila ekonomická návratnost elektrárny, jejíž dostavba by mohla stát 200 až 300 miliard. V případě nízkých tržních cen elektřiny by stát firmě doplácel rozdíl mezi pevnou cenou.
Naopak v případě vyšších cen by ČEZ doplácel státu. Podobným způsobem to funguje například v Británii. Lidové noviny také před měsícem s odvoláním na nejmenované manažery ČEZ informovaly, že dostavbu Temelína může ohrozit nízká cena elektřiny na burzách.
Podle Kuby hodlá stát věnovat ekonomičnosti Temelína pozornost. „Čeká nás debata, zda vznikne strategický partner (pro výstavbu elektrárny), jestli bude zavedena fixace cen,“ řekl.
O dostavbu temelínské elektrárny se ucházejí americký Westinghouse, francouzská Areva a česko-ruské konsorcium společností Škoda JS, Gidropress a Atomstrojexport. V polovině roku mají firmy předložit své nabídky a v roce 2013 by mělo být rozhodnuto o vítězi tendru.
Stavba třetího a čtvrtého bloku Temelína má být hotova nejpozději v roce 2025. Připravovaná aktuální státní energetická koncepce bude zřejmě počítat s tím, že jaderné elektrárny pokryjí v budoucnu více než polovinu tuzemské produkce elektřiny. V současnosti je to zhruba třetina.
