Na Jihlavsku se možná začne těžit uran, vláda schválila zprávu

Uranový důl Rožínka

Uranový důl Rožínka Zdroj: Vojtech Blazek, E15

Vláda schválila materiál ministra průmyslu Jana Mládka (ČSSD) o přípravě případné těžby uranu v Brzkově na Jihlavsku. Spolek obyvatel Brzkova Naše budoucnost bez uranu a ekologická organizace Calla krok vlády ostře kritizují, povede podle nich k další těžbě a znečištění vod.

Materiál MPO řeší dotěžení současného ložiska Rožná u Dolní Rožínky na Žďársku i přípravu případné těžby v Brzkově na Jihlavsku. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) dnes novinářům pouze řekl, že vláda vzala na vědomí dotěžení ložiska Rožná na Žďársku, k Brzkovu se nevyjádřil.

Proti těžbě v Brzkově dlouhodobě vystupují ekologové i místní občané. „Na jedné straně jsme uklidňováni, že vláda jedná pouze o povolovacích krocích a o těžbě není rozhodnuto, na druhou stranu ony kroky vedou k budoucímu otevření dolu,“ uvedla Marie Vencová ze spolku Naše Budoucnost bez uranu. Podle Edvarda Sequense z Cally má být Brzkov prvním krokem na cestě k ložiskům uranu na severu Čech. „Navrhovanou technologií, jak se k nim dostat, je opět kyselinové loužení, které přineslo rozsáhlé zamoření podzemních vod u Stráže pod Ralskem a náklady na odstranění ve výši desítek miliard korun,“ uvedl v dnešní tiskové zprávě.

Zelení: Zpráva MPO má zkreslené informace

Podle Strany zelených (SZ) jsou v podkladech zprávy MPO pro vládu zkreslené a nepravdivé informace. Miroslav Kynčl z tiskového odboru MPO uvedl, že příprava studie neznamená, že vláda bude o zahájení těžby v Brzkově rozhodovat. Dodal, že je ale nezbytné, aby vláda téma nové těžby zvažovala při rozhodování o možnostech surovinového a energetického zabezpečení rozvoje ekonomiky. A to od zhodnocení možných dopadů na životní prostředí až k zajištění zaměstnanosti v regionu.

Ekologové, SZ a část místních občanů s argumentací MPO nesouhlasí. „Plány na otevření nového uranového dolu jsou pouhou snahou ministra (Jana) Mládka o tunelování veřejného rozpočtu. Argumenty o snižování nezaměstnanosti v místě, kde je pod celostátním průměrem, či argument o vyšší energetické soběstačnosti, když i nadále budeme závislí na zahraničních dodavatelích, jsou trapnou pohádkou,“ uvedla úřadující předsedkyně SZ Jana Drápalová.

Uranový důl Brzkov
Těžba probíhala v rámci podrobného průzkumu ložiska v letech 1988 až 1990, po té ložisko zakonzervováno. Byla zde jedna jáma, menší povrchový lom a 6,6 km horizontálních důlních děl. Plocha chráněného ložiskového území je 6,29 km2. Vytěženo celkem 65,3 t uranu. Hloubka dobývání byla 300 m pod povrchem. Současný stav: Průzkum ukončen, důl zlikvidován, podzemí zatopeno, stavební objekty odstraněny a povrch rekultivován; provádí se dlouhodobý monitoring. (Zdroj: Diamo)

Protestní akce proti uranu

Odpůrci těžby organizují protestní akce. Na začátku září se v obci konal pochod proti uranu, na kterém se sešlo kolem 150 lidí. V polovině října odeslal brzkovský spolek Naše budoucnost bez uranu na úřad vlády petici se 1700 podpisy proti zahájení těžby v katastru obce. Ekologické sdružení Calla a Naše budoucnost bez uranu společně varovaly, že brzkovský důl by se měl začít budovat v roce 2019 a samotný uran se na místě těžit od roku 2022. Podle ministerstva jde však o informativní údaje.

Záměr přípravy těžby v Brzkově podpořil na konci března i premiér Sobotka. Těžbu v Brzkově tehdy označil za reálnou alternativu vytvoření pracovních míst po uzavření dolu v Rožné. Uvedl, že pro těžbu je třeba najít technologie, které co nejméně zatíží přírodu.

V ložisku Rožná by měla být ukončena těžba do roku 2017. Rožná je posledním fungujícím uranovým dolem ve střední Evropě. Uranová ruda se tam těží přes půl století.

Ložisko uranové rudy RožnáLožisko uranové rudy RožnáLožisko uranové rudy Rožná | Diamo

Uranu je dost na příštích sto let. Možná

Ve světě se ročně těží pro energetické účely přibližně 45 tisíc tun uranu, největšími velmocemi v těžbě rudy, které jaderné reaktory zásobují, jsou Kazachstán, Austrálie a Kanada.

Podle studie Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Uran 2007 vystačí světové zásoby uranu, nezmění-li se počet jaderných bloků na Zemi a nenasadí-li se nové technologie v atomové energetice, nejméně na sto let. Ovšem po roce 2030 se očekává nástup nové generace reaktorů, které umožní daleko lépe využít energii uranového jádra a „spálit“ i současný odpad. Díky tomu by mohly zásoby vystačit na tisíce let.

Vývoj cen uranu v dolarech za libruVývoj cen uranu v dolarech za libruVývoj cen uranu v dolarech za libru | E15