Obce a hejtman se bojí zvýšení poplatků za těžbu uhlí. Protestují u ministrů
“Sokolovská uhelná patří dlouhodobě mezi největší sponzory v regionu. Navíc připravuje i rozvojové aktivity, například průmyslové zóny. Jako představitelé obcí jsme se cítili ohroženi změnami, které se chystají,“ uvedl Jakobec.
Podle návrhu by se poplatky měly navýšit desetinásobně. Podle Jakobce by to v případě Sokolovské uhelné znamenalo navýšení ze současných asi 30 milionů korun na 300 milionů.
Přidal se i hejtman
Na rizika, které by s sebou navýšení poplatků mohlo přinést, upozornil už Karlovarský kraj. Podle hejtmana Josefa Novotného (ČSSD) by to přineslo další zvyšování nezaměstnanosti, která je na Sokolovsku v současné době 9,8 procenta a v evidenci úřadu práce je 6341 lidí.
„Lidem pak také zdraží teplo. Navíc by zřejmě začali hledat jiné způsoby vytápění, méně ekologické, než je napojení na centrální vytápění,“ míní hejtman. I on odeslal na ministerstvo financí protestní dopis. Zavedení poplatků by výrazně negativně zasáhlo i ekonomiku Sokolovské uhelné. Společnost loni vytvořila zisk po zdanění 802 milionů korun. Meziročně jde ale o pokles zhruba o 100 milionů korun.
Příčinou klesajícího zisku byla situace na energetickém trhu, kde cenu elektřiny ovlivňuje podpora obnovitelných zdrojů. Firma zaměstnávala loni téměř čtyři tisíce lidí, ale s klesající těžbou je jich rok od roku méně.
Přou se i ministři
Na zavedení poplatků nemají shodný názor ani ministři Sobotkovy vlády a vedou o tom spor. „Určité zvýšení poplatků je vzhledem k jejich neměnnosti za posledních 20 let zapotřebí. Je třeba však vést debatu, o kolik se mají zvednout, zejména v případě hnědého uhlí,“ řekl Mládek.
Ministerstvo financí naopak přišlo rovnou s návrhem, že se poplatky za hnědé uhlí mají zvýšit více než šestkrát a u dalších nerostů na dvojnásobek. Státní rozpočet by na tom vydělal tři miliardy korun.
Stát chystá „malé prolomení limitů“. Chce 180 milionů tun uhlí z dolu Bílina
