Největší podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě byl v roce 2011 ve Švédsku a Lotyšsku, nejnižší na Maltě, v Lucembursku a Británii.
V Česku byl v roce 2011 podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie 9,4 procenta, čímž si země vysloužila 19. místo v Evropské unii. Celkový průměr je 13 procent. V roce 2004 podíl v České republice činil 5,9 procenta, v roce 2008 7,2 a v roce 2010 8,4 procenta.
Unie se zavázala v rámci snižování emisí skleníkových plynů, že do roku 2020 zvýší podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě energie na 20 procent. Jednotlivé země mají různé cíle v závislosti na svých konkrétních podmínkách.
Česká republika má zvýšit svůj podíl na 13 procent. Ministerstvo průmyslu a obchodu přitom navrhuje zrušit od roku 2014 poskytování státní podpory pro nová zařízení obnovitelných zdrojů energie. V současnosti je cena na trhu pro elektřinu vyrobenou za pomoci větru stanovená na 90 eur za megawatthodinu, pro fotovoltaické zdroje 120 eur a bioplyn 140 eur za megawatthodinu.
Jedinou zemí, která už v roce 2011 svůj závazek splnila, je Estonsko s 25,9 procenta, když v roce 2004 podíl dosahoval 18,4 procenta. V roce 2011 byl největší podíl obnovitelných zdrojů ve Švédsku (46,8 procenta), Lotyšsku (33,1), Finsku (31,8) a v Rakousku (30,9 procenta). Nejméně obnovitelných zdrojů využívaly Malta (0,4 procenta), Lucembursko (2,9), Británie (3,8), Belgie (4,1) a Nizozemsko (4,3 procenta).
Země | 2011 | cíl 2020 |
---|---|---|
Švédsko | 46,8 | 49 |
Lotyšsko | 33,1 | 40 |
Finsko | 31,8 | 38 |
Rakousko | 30,9 | 34 |
Estonsko | 25,9 | 25 |
Portugalsko | 24,9 | 31 |
Dánsko | 23,1 | 30 |
Rumunsko | 21,4 | 24 |
Litva | 20,3 | 23 |
Slovinsko | 18,8 | 25 |
Španělsko | 15,1 | 20 |
Bulharsko | 13,8 | 16 |
Průměr EU | 13 | 20 |
Německo | 12,3 | 18 |
Řecko | 11,6 | 18 |
Francie | 11,5 | 23 |
Itálie | 11,5 | 17 |
Polsko | 10,4 | 15 |
Slovensko | 9,7 | 14 |
Česká republika | 9,4 | 13 |
Maďarsko | 8,1 | 13 |
Irsko | 6,7 | 16 |
Kypr | 5,4 | 13 |
Nizozemsko | 4,3 | 14 |
Belgie | 4,1 | 13 |
: