První kontrola marží. Čerpací stanice po ropném šoku zřejmě nezdražovaly nad rámec trhu

První analýza údajů od prodejců pohonných hmot neukazuje, že čerpací stanice po začátku konfliktu v Íránu radikálně měnily své marže. Uvedlo to dnes ministerstvo financí, které údaje o maržích od pondělí monitoruje. Podrobnější data bude mít úřad ve čtvrtek.

Nafta v Česku od konce února, kdy vypukla válka na Blízkém východě, zdražila podle údajů společnosti CCS v průměru o 9,02 koruny na 42,12 koruny za litr. Průměrná cena dieselu byla na podobné úrovni naposledy v listopadu 2022. Nárůst ceny u nejprodávanějšího benzinu Natural 95 byl mírnější, nyní se u tuzemských čerpacích stanic prodává za průměrných 38 korun za litr, což je o 4,39 koruny více než na konci února. Stejně drahý byl benzin naposledy předloni v srpnu.

Ministerstvo v první analýze srovnávalo vývoj cen paliva s cenou na burze. Dál hodlá prověřit vývoj cen v celém distribučním řetězci. „Ministerstvo financí obdrželo podrobná data o totemových cenách od jednotlivých čerpacích stanic za dobu od 15. února 2026 do současnosti. Jedná se o data od 2530 čerpacích stanic a 558 provozovatelů,“ sdělilo ministerstvo.

Ceny skokově rostou

Ceny pohonných hmot skokově rostou od 28. února, kdy Izrael a USA letecky zaútočily na Írán. Konflikt mimo jiné ochromil dopravu v Hormuzském průlivu, což vedlo k výraznému růstu cen ropy. Průlivem běžně prochází asi pětina světových dodávek ropy a zemního plynu.

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v pondělí řekla, že na případná další opatření nad rámec kontroly marží je zatím brzy, a to i s ohledem na dynamický vývoj na světových trzích s ropou. Zdůraznila však, že do budoucna nemůže vyloučit žádné kroky.

Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) v pondělí uvedl, že pro vládní koalici je zásadní, aby paliva v Česku nezdražila nad úroveň v sousedních zemích. V takovém případě by podle něj bylo namístě zasáhnout. Za krajní opatření označil úřední stanovení stropu pro marže prodejců pohonných hmot.