Stanjurovo zakleknutí na solárníky může přijít vniveč. Havlíček plánuje návrat původních podmínek
České podnikatelské prostředí nikdy nepatřilo pro solární firmy k nejklidnějším investičním přístavům a není tomu tak ani dnes. Různé vlády solárníkům v posledních letech hned několikrát zhoršily regulatorní podmínky, a to i přes dříve garantovanou podporu. Nynější favorit podzimních voleb, hnutí ANO, chystá další otočku, tentokrát však pro solárníky pozitivní. První místopředseda hnutí a bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček pro e15 uvedl, že nedávno změněnou legislativu v případě vládnutí hnutí navrátí do původní podoby. Změny, které mají státu přinést miliardy korun, přitom ministr financí Zbyněk Stanjura definitivně prosadil teprve v březnu.
Poslanecká sněmovna po měsících politických bojů teprve nedávno přehlasovala senát, a schválila tak novelu zákona Lex OZE III, která fotovoltaickým elektrárnám postaveným do konce roku 2010 zásadně zpřísňuje podmínky dotační podpory. Legislativa, která má nabýt účinnosti v říjnu tohoto roku, vlastníkům zařízení nařizuje, aby poskytli patřičná data pro kontrolu míry výnosnosti. Ta sice zůstala na stejné úrovni, ale zatímco dosud se počítala jako průměr pro celý sektor, nově se do výnosnosti 8,4 procenta musí vejít každá větší elektrárna samostatně. Solární asociace to kritizuje nejen kvůli zhoršení pravidel v průběhu hry, ale také kvůli nadměrné administrativní zátěži.
Od té doby vláda řeší další úpravu. Nejednotný postoj koalice vedl nakonec k vytvoření přílepku k novele Lex Plyn, který individuální kontroly výnosnosti omezuje na menší množství elektráren. Nově se mají týkat jen zdrojů s výkonem nad 145 kilowattů, a nikoli již od 30 kilowattů, jak zamýšlela novela Lex OZE III.
Miliardové šachy
Stanjura si od zpřísnění pravidel slibuje miliardy korun do rozpočtu. Elektrárny totiž mají štědrou podporu dostávat až do roku 2030, tedy dalších pět let. Podpora je garantovaná na dvacet let a nejvíc elektráren se štědrou podporou vzniklo právě před koncem roku 2010, případně ještě v roce 2009.
VIDEO: Sdílení energie je příležitostí pro firmy i obce. Zákazníky novela Lex OZE III chrání lépe, říká Petr Švec z epetu ve FLOW
Stát na obnovitelné zdroje každý rok vynakládá mezi deseti a třiceti miliardami korun. Zároveň na ně podobnou sumou přispívá každý odběratel elektřiny v rámci poplatku na podporu obnovitelných zdrojů, který od nich vybírá jejich koncový dodavatel. Většina peněz jde právě solárníkům.
Nejvýše se souhrnná dotace vyšplhala v roce 2018, když dosáhla 46,5 miliardy korun. Stanjura dlouhodobě upozorňuje, že pokud by ke snížení dotací nesáhl, objem plateb za podporované zdroje by mohl přesáhnout 50 miliard korun. Kolik však nová legislativa ročně ve finále ušetří, jasné není.
Havlíček s kritikou vyšších výnosů starších solárních elektráren částečně souhlasí. „Náš přístup k fotovoltaice je stále stejný. Tunel tradičních stran z let 2009–2010 je neomluvitelný. Selhaly tehdejší strany Sněmovny. Na druhou stranu za selhání státu nemohou pykat podnikatelé, tím spíše, když se jedná už v nemalé míře o investory, kteří projekty nakoupili mnohem později a musí plnit povinnosti vůči bankám,“ napsal Havlíček e15.
Stát jim podle Havlíčka nesmí měnit podmínky za pochodu, zvlášť když to je jeho selhání. „Ctím podmínky, které jsem jako ministr v roce 2021 s celým sektorem po velké bitvě domluvil jako konečné řešení a prosadil v zákoně. To, co udělal ministr Stanjura, je akt normalizačního bafuňáře. Poškodil pověst Česka, a svůj rozpočtový průšvih stejně nevyřešil,“ dodal s tím, že hnutí ANO bude mít v případě vlády jasný cíl legislativu narovnat do původní podoby. Podle Havlíčka tento záměr nepatří do kategorie novel, které je potřeba prosadit akutně. I tak si myslí, že změnu lze provést během prvního roku vládnutí.
Ministerstvo financí na zaslané dotazy redakce e15 reagovalo připomenutím, že nová pravidla mají za cíl především důslednější kontrolu výdajů státního rozpočtu, tedy peněz daňových poplatníků. V obecné rovině se pak odkázalo na Stanjurův příspěvek z prosince loňského roku: „Hnutí ANO dřív kopalo za lidi a za jejich nízké složenky za elektřinu. Teď jsou ale nejhlasitějším zastáncem solárního byznysu a lidi jim jsou fuk,“ napsal Stanjura s tím, že na provoz fotovoltaiky jde ročně 30 miliard korun.
„Podpora má trvat ještě pět let, to je dalších 150 miliard a 15 tisíc na obyvatele. Proto chceme individuálně kontrolovat maximální roční zisk elektráren povolený od Evropské komise, aby nedocházelo k překompenzování. Fakt považuje hnutí ANO dohled nad celkovou téměř půlbilionovou dotací z peněz českých daňových poplatníků za zbytečnou?“ tázal se tehdy ministr financí. Současný šéf MPO Lukáš Vlček (STAN) na zaslané dotazy ohledně záměru hnutí ANO nereagoval.
