Solárníci mají útrum. Nově bude pod drobnohledem výnosnost každé větší elektrárny
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) i přes kritiku mnohých politiků ze stran současné koalice nakonec protlačil přísnější přístup k solárním firmám, které své elektrárny připojily do sítě v době solárního boomu, tedy v letech 2009 a 2010. Osekání podpory je součástí novely energetického zákona lex OZE III, která má za cíl paradoxně podpořit modernizaci tuzemské energetiky, například zákonným ukotvením akumulace energie. Zatímco podstata zákona se těšila širší podpoře, emoce budil protisolární Stanjurův přílepek, který se na konci ledna neúspěšně snažil odstranit Senát.
Výsledkem je, že solární firmy budou čelit individuálním kontrolám, zda u nich v rámci dotací nedochází k překompenzacím. Toto opatření se má podle odhadů Solární asociace týkat asi 2800 elektráren, jejichž výkon je vyšší než 30 kilowattů.
Solární asociace individuální kontroly vnímá jako problematické. Řada firem podle ní pravidlům nebude moci vyhovět a o podporu přijde, i když by se do maximální výše výnosnosti vešla. Zároveň asociace varuje před neustálými změnami pravidel, které snižují atraktivitu trhu pro investory a v tomto případě mohou vést i k arbitrážím. Jednu takovou už ministerstvo financí s investiční skupinou Natland prohrálo. Česko jí má zaplatit v souhrnu zhruba 735 milionů korun.
Ministr financí argumentuje snahou najít úspory v rozpočtu a nelibostí vůči dotacím všeho druhu. Zároveň v minulosti prohlásil, že investice do solárních elektráren se majitelům již dávno vrátila. Toto tvrzení už ale Krčmář v minulosti několikrát vyvracel tím, že řada investorů fotovoltaiku koupila teprve v posledních letech a do návratnosti počítala se stejnou dotační podporou, která byla zákonem dosud garantovaná. Řada firem podle něho navíc splácí bankovní investiční úvěr a snížení dotací pro ni může být likvidační.
Stanjura nicméně upozorňuje, že pokud by ke snížení dotací nesáhl, objem plateb za podporované zdroje by letos mohl přesáhnout 50 miliard korun. Jaká by měla být konečná úspora, není jasné, Stanjura nicméně sliboval uspořit až desítky miliard korun. Jisté ale je, že tento rok budou úspory nižší, protože novela bude účinná až ve druhé polovině tohoto roku.
Hlavní opoziční strana ANO kroky vládní koalice kritizuje. Bývalý ministr průmyslu a obchodu Jan Havlíček už jednou podporu solárnímu sektoru snížil v rámci solární daně a současně solárníkům slíbil, že už jim na dotace sahat nebude. „Tehdy jsme si podali ruku na to, že za solárním boomem uděláme tlustou čáru. A to nejen se solárními firmami, ale i s tehdejší opozicí a současnou koalicí,“ řekl Havlíček v podcastu pro server Obnovitelně.cz.
Podle informací e15 je nicméně ve hře scénář, že v budoucnu vládní koalice schválí další pozměňovací návrh, který by povinnou individuální kontrolu nařídil jen elektrárnám výkonnějším než 145 kilowattů. Tím by se počet zasažených elektráren mohl podstatně snížit. Podle senátora Zdeňka Nytry (ODS), který tuto změnu navrhoval už v Senátu, by pak takových elektráren bylo jen 500, tedy zhruba pětina původního počtu. V úterý ale o této pozměňovací variantě poslanci nehlasovali, protože Senátem nakonec prošla verze s úplným zrušením kontrol. Tu navrhl Miroslav Plevný (za STAN) a podpořila ji celá řada senátorů z vládní koalice. Aby tento návrh sněmovna přehlasovala, musela vláda pro svou verzi sehnat 101 z celkem 200 poslanců, což se jí nakonec podařilo.
Jádrem novely je akumulace a flexibilita, tedy vzdálené řízení části výkonu elektrárny či spotřeby odběratele podle potřeb sítě. Nasazení těchto technologií má podle Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ podstatně zefektivnit fungování obnovitelných zdrojů.
