Příběh rodinné firmy Marcely a Josefa Žufánkových a jejích tří synů je víc než inspirativní: je jímavý. Od roku 2000 ve vlastních sadech na východní Moravě pěstují ovoce, ze kterého pálí tradiční destiláty. V nádražce nebo herně do sebe „žufánka“ neobrátíte, zato byste těžko hledali vyhlášenou restauraci nebo dobrý bar, kde by neměli jejich slivovici, pardon, slivovicu.
Story jak z filmu Vojtěcha Jasného teď hrozí koncem… jako z filmu Vojtěcha Jasného. Zákon o povinném značení lihu (PDF), který bez jediného hlasu proti prošel rozpuštěnou sněmovnou i senátem a v úterý jej podepsal Miloš Zeman, reaguje na loňskou sérii 47 otrav metanolem tvrdými pravidly.
Kdo chce vyrábět destiláty ve stejném množství jako Žufánkovi, tedy kolem 70 tisíc lahví ročně, musí složit kauci ve výši pět milionů korun. Což je o několik milionů korun víc, než kolik může mít rodinná firma bez zaměstnanců k dispozici.
Reality show pro celníky
Nesmyslně odstupňované kauce – půl milionu korun do 25 tisíc ročně vyrobených nebo dovezených lahví, pět milionů korun od 25 001 lahví výš – nejsou všechno. Sklady i místa, kde se lahve kolkují, musí nově nepřetržitě sledovat kamerový systém, „který umožňuje správci daně sledovat dálkovým a nepřetržitým přístupem, že osoba povinná značit líh stáčí nebo značí líh v souladu s právními předpisy“.
„No jasně! Ve vězení je zakázáno mít kamery na celách, aby měli vězni soukromí. My budeme mít kamery všude, aby si jakákoliv uklizečka na celnici mohla sjíždět výrobce jako mantáky ve VyVolených,“ glosuje to Martin Žufánek, jeden ze tří synů pracujících v podniku.
„Pro firmu to bude znamenat jediné: musíme získat bankovní jistinu. Tedy jít do banky, požádat o ni, zastavit nějaké nemovitosti a platit úroky. Vůbec si nepřipouštíme, že bychom ji nedostali,“ pokračuje Žufánek. „Umělý pokles výroby by znamenal propad o dvě třetiny. Znamenal by znehodnocení našich sadů. Měli bychom víc ovoce, než bychom dokázali proměnit v destiláty a ty pak prodat. Ano, mohli bychom je prodat na kompoty či na konzum, ale sakra, proto jsme ty stromy nevysazovali!“
Čekání na novou sněmovnu
Vlády Petra Nečase i Jiřího Rusnoka spolu se sněmovnou i senátem „vyřešily“ problém s jedovatými lihovinami tím, že zkomplikovaly a zdražily výrobu alkoholu nepančovaného, kvalitního, ušlechtilého. Nedává to žádný smysl. Senátní rozpravou se nesl duch „musíme udělat aspoň něco“ – zemřelo přece skoro padesát lidí. Jenže ohrozit nejušlechtilejší část trhu s lihovinami je horší než nedělat nic.
V kauze jde o víc než o pití: nový zákon ilustruje nestabilní právní prostředí, ve kterém se musí čeští podnikatelé pohybovat. Zásadní změny pravidel prošly ze sněmovny k prezidentovi za necelých šest týdnů, bez širší debaty, komentované pouze největšími hráči, sdruženými v Unii dovozců a výrobců lihovin. Pro ty je likvidace menších výrobců ekonomicky výhodná.
Celý článek si můžete přečíst na serveru Penize.cz.
