Optimismus zmizel. Česko kráčí k platebnímu terminálu zaplatit vysoký účet za Írán
- Válka na Blízkém východě bude mít zásadní dopady na českou ekonomiku.
- Ani v jednom scénáři, který spočítal Svaz průmyslu a dopravy, si tuzemské hospodářství nepolepší, naopak mu hrozí zvýšená inflace.
- Léčba šokem by však mohla státy EU posílit, otevírají se jim nové příležitosti v zámoří i Asii.
Výrazně dražší ropa, plyn, energie, ale i rozbité dodavatelské řetězce nebo hrozící nedostatek nepostradatelných surovin a materiálů. Různorodé důsledky války v Íránu a souvisejících blokád Hormuzského průlivu už nyní významně ovlivňují zdaleka nejen českou ekonomiku, hlavní vlna dopadů však má teprve přijít. Jak silně udeří konflikt na Blízkém východě na tuzemské hospodářství, se pokusil odhadnout Svaz průmyslu a dopravy.
Kalkuluje se dvěma scénáři. Jeden počítá s kratším, asi tříměsíčním konfliktem, druhý s asi pětiměsíčním. Ani v jednom případě by výkon české ekonomiky neměl letos ani příští rok stoupat. Mírný, nanejvýš středně silný růst by měla táhnout především spotřeba domácností.
„Oproti odhadům na počátku roku jsme museli částečně snížit původně optimističtější očekávání růstu HDP, zejména vlivem revize firemních investic. Po vypuknutí války v Íránu a souvisejících komplikací v podobě dalšího zvýšení cen energií či narušení obchodních řetězců se mnohé podniky rozhodly investice utlumit nebo odložit,“ říká Martin Jahn, viceprezident svazu a také člen představenstva Škody Auto.
Citelné zpomalení
Právě automobilový průmysl, motor české ekonomiky, patří k odvětvím, kterým hrozí citelné zpomalení v případě, že by došlo k výpadkům dodávek klíčových surovin do Česka. Už nyní se dodavatelům i automobilkám výrazně prodražují nákupy olejů či maziv. „S každým dalším týdnem eskalace konfliktu se může stát, že se dodavatelský řetězec vyčerpá a dojdou nám zdroje a skladové zásoby. To se týká hliníku, oceli, elektroniky či plastových granulátů,“ řekl pro e15 Petr Novák, ředitel dodavatele JTEKT, který v Plzni a Pardubicích vyrábí systémy řízení.
Svaz rovněž upozorňuje na výraznou zranitelnost strojírenského a digitálního sektoru. Za důsledky konfliktu v Íránu však může zaplatit vysoký účet celá česká ekonomika vzhledem ke své vysoké energetické náročnosti. Podniky tak už nyní šlapou na brzdu, pokud jde o investice – odkládá je každý třetí, zjistil svaz vlastním průzkumem napříč 113 předními průmyslovými hráči. Místo toho zavádějí úsporná opatření, hledají nové dodavatele a promítají zvýšené náklady do cen.
A právě inflační tlak patří k nejzávažnějším hrozbám. „U domácností lze očekávat v případě dlouhodobého konfliktu výraznější inflační tlaky v roce 2027, ať již z důvodu nových kontraktů na energie či vyšších inflačních očekávání. Ačkoliv ani v pesimističtějším scénáři neočekáváme dopady srovnatelné s inflační krizí z let 2022 a 2023, dynamika spotřebitelských cen by se v takovém případě mohla do letošního roku promítnout průměrným růstem inflace přesahujícím tři procenta a v příštím roce přesahujícím čtyři procenta,“ varuje svaz.
Navzdory četným hrozbám by konflikt na Blízkém východě neměl vyústit ve výrazněji rostoucí nezaměstnanost. I letos by měla zůstat na nízké úrovni tří procent, odhaduje svaz na základě šetření ve spolupráci s Českou národní bankou i na základě vlastního průzkumu mezi podniky. Téměř polovina z nich očekává nábor, jen asi třináct procent propouštění.
„Pozitivním a dlouho očekávaným trendem je však zvyšující se diverzifikace českého exportu do ostatních světových regionů, čemuž může pomoci i uzavírání obchodních dohod s Indií nebo se zeměmi Latinské Ameriky. Potenciál českých výrobků a služeb se tedy v dalších letech může výrazněji zvětšovat,“ upozorňuje analytik Milan Klempíř.
Naráží na dvě letos sjednané obchodní dohody, které ještě podléhají dalšímu schválení. Tu s jihoamerickým blokem Mercosur podepsala EU letos v lednu, připravovala se čtvrt století. Podle Evropské komise vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Dohoda má zvýšit roční export EU do regionu až o 39 procent, tedy v přepočtu asi o 1,2 bilionu korun. Kontrakt tak otevírá dveře do Ameriky například českým autodílům, průmyslovým strojům, optickým zařízením, pivu a chmelu, ale i chemickým a farmaceutickým výrobkům.
Druhá dohoda odstraňuje asi devadesát procent celních bariér mezi EU a Indií. „Indie patří k našim nejdůležitějším ekonomickým partnerům v Asii. Kromě předpokládaného růstu obchodu je důležitá i technologická a průmyslová spolupráce v oblastech investic, inovací či high-tech technologií. Pro české firmy to znamená nové příležitosti nejen v oblasti zboží, ale také služeb, investic, inovací a high-tech technologií,“ komentoval kontrakt ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO).
Z dohody může těžit hlavně strojírenský a automobilový průmysl. U strojírenských výrobků dojde k úplné eliminaci cel, která dnes dosahují až 44 procent, v automobilovém sektoru pak ke snížení cel na deset procent. V Indii expanduje například Wikov, jenž montuje převodovky pro kolejová vozidla, průmyslově-zbrojařská skupina Czechoslovak Group nebo Škoda Auto, která v Indii vyráběné vozy vyváží do dalších asijských zemí.
