Trump zvažuje krok, který může Evropě výrazně zdražit naftu. Brusel se ho snaží odradit
- Republikáni hledají cesty, jak před volbami rychle pohnout cenami nafty.
- Donald Trump nutil Evropu k odběru energií, ta teď na svou závislost může doplatit.
- Americké restrikce by nejspíš doma vedly ke zvýšení cen benzinu.
Co ještě před pár dny vypadalo jako těžko průchodný plán hrstky republikánských kandidátů do podzimních voleb, nabylo zřetelnějších kontur poté, co se nápadu podle některých zdrojů chytil americký prezident Donald Trump. Washington kvůli vysokým cenám pohonných hmot a nespokojenosti veřejnosti v citlivé době kampaně údajně vážně zvažuje tříměsíční zákaz vývozu nafty. Vzhledem k tomu, že se USA staly pro Evropu kvůli geopolitické nejistotě posledních let klíčovým dodavatelem energií, dopad na starý kontinent by byl tvrdý. Brusel už proto vyvíjí diplomatickou iniciativu, aby Bílý dům od kroku odradil.
Konflikt na Blízkém východě a s ním spojený výpadek exportu ropy a LNG tlačí ceny paliv vzhůru, přispívají k tomu i ukrajinské útoky na ruské rafinerie. Spojené státy 22. září podle Americké automobilové asociace AAA dosáhly historického maxima v průměrné ceně nafty. Stála více než šest a půl dolaru za galon, v přepočtu tedy zhruba 37 korun za litr. Nárůst cen pohonných hmot zneklidňuje nejenom americké domácnosti, ale silně dopadá na některá odvětví byznysu. Mimo jiné na farmáře, kteří už tak dost čelí vysokým nákladům kvůli zdražování hnojiv.
Tlak na americké politiky roste
„Nemůžete prostě říct: no, nafta je drahá, takže nebudu sklízet. Prostě to musíte zvládnout v rámci svého rozpočtu,“ postěžoval si Reuters Drew Peterson, pěstitel sóje z Jižní Dakoty. Zhoršené podmínky pro zemědělce se nakonec nejspíše propíšou do cen potravin, zvlášť když se prodraží i jejich přeprava. Voličských nálad si tak dobře všímají republikánští kandidáti do listopadových voleb do Kongresu a někteří v uplynulých dnech začali volat po omezení vývozu dieselu.
„Válka v Íránu musí skončit, aby se snížily náklady. Rodiny v Michiganu si však nemohou dovolit čekat,“ uvedl například bývalý republikánský kongresman Mike Rogers, který kandiduje do Senátu a vyzval k zákazu vývozu nafty. Zpočátku se však podle The Wall Street Journal (WSJ) zdálo, že tyto výzvy nebudou mít podporu u americké administrativy. Analytici a představitelé ropného průmyslu podle deníku upozorňovali, že takové omezení může mít nezamýšlené následky. Tvrdí, že přínos by byl krátkodobý, ale nakonec by opatření mohlo vést k dalšímu růstu cen na domácím trhu.
Ve středu však web Politico uvedl, že Trump připravuje plán na devadesátidenní zákaz navzdory rozkolu uvnitř administrativy a odporu ropného průmyslu. „To, co přemohlo chladnější hlavy v Bílém domě je frakce, která je absolutně přesvědčena, že s cenami na čerpacích stanicích padá nebe, a že se s tím něco musí udělat,“ uvedl anonymní zdroj Politica. Bílý dům zprávu popřel, ale samotný Trump před novináři připustil, že je nápadu nakloněný. „Také jsem k tomu vyzýval. Říkal jsem: nevyvážejme naftu. Vyrábíme jí spoustu. Žádal jsem o to, mluvil jsem o tom se svými lidmi,“ prohlásil.
Na tento vývoj už zareagovala Evropa. „Evropská unie s obavami sleduje zprávy o tom, že USA plánují zakázat vývoz nafty, a to i do EU,“ řekl médiím mluvčí Evropské komise Olof Gill. „Jakékoli narušení by s sebou neslo riziko negativních dopadů pro obě strany,“ podotkl. Mezi břehy Atlantiku se už o tématu vedou rozhovory na vysoké úrovni, Gill však nechtěl sdělit detaily jednání.
Evropa je nyní na Spojených státech silně závislá
Sedmadvacítka je vůči zákazu obzvlášť zranitelná, protože její závislost na dovozu nafty z USA v posledních měsících výrazně stoupla. Zatímco mezi březnem a červencem pocházela ze Spojených států čtvrtina importu, v srpnu poskočil tento podíl podle WSJ na 60 procent. Podle jiných zdrojů šlo zhruba o polovinu. Paradoxní přitom je, že Trump předtím Evropu nevybíravě tlačil ke zvýšenému odběru energií z USA.
Vzhledem k zákazu dovozu ropných produktů z Ruska, které navíc samo v létě utnulo vývoz nafty, by každopádně alternativy pro Evropu zůstaly omezené. Už tak vysoké ceny paliva by tak nejspíš šly dále nahoru. I částečný zákaz v USA by mohl vést i k nedostatku produktů v Evropě, Jižní Americe, Austrálii a Africe, míní podle Reuters analytici Citigroup.
„Zákaz vývozu nafty z USA by zvýšil soupeření o dodávky neamerické produkce na trhu, který se již nyní potýká s napjatou nabídkou,“ uvádí ve své analýze společnost Wood Mackenzie. „Vzhledem k ruskému zákazu vývozu nafty a vysoké míře využití evropských kapacit je Čína v současnosti jedinou zemí s významnými volnými kapacitami pro zpracování ropy, které by mohly kompenzovat výpadek objemů z amerických rafinerií. Čína se však může rozhodnout, že takový krok není v jejím zájmu,“ tvrdí dále materiál.
Američané zřejmě pocítí dopady hlavně regionálně a u benzinu
I tato společnost ovšem zdůrazňuje, že opatření by dopadlo i na americké konzumenty. Dostat domácí naftu z rafinerií u Mexického zálivu do některých míst USA je logisticky náročné. Navíc přepravu komplikuje legislativní omezení, týkající se původu lodí v dopravě mezi americkými přístavy. Výsledkem by tak patrně byl přebytek v některých státech a nedostatek dieselu v jiných.
A pokud by musely americké rafinerie kvůli omezeným skladovacím kapacitám snížit produkci nafty, automaticky by to znamenalo i pokles výroby dalších paliv a růst jejich cen. Cenový tlak by se patrně přesunul z nafty na benzin a letecké palivo. I americký ministr energetiky Chris Wright ve středu zdůraznil, že americký zákaz vývozu nafty by nefungoval a mohl by zvýšit ceny benzinu a leteckého paliva.
„Hrubý nástroj v podobě zákazu vývozu nafty rozhodně nefunguje,“ prohlásil. Administrativa podle něj pracuje na zvýšení dodávek americké nafty na domácí trh dobrovolně bez těchto nástrojů. Podrobnosti plánu ale neprozradil. Americký ropný a rafinérský průmysl vyzval Trumpa, aby odmítl požadavky na zákaz vývozu, a také varoval, že by to vedlo ke snížení produkce zpracovatelských zařízení.
