„Kdyby nebylo sankcí, myslím si, že cena za barel by se pohybovala okolo 70 dolarů. Možná i méně. Nyní je ale hrozba sankcí reálná a ceny kvůli nim porostou mnohem výše,“ uvedl Fesharaki. „Za vyšší ceny ropy můžeme vinit pouze administrativu Donalda Trumpa,“ doplnil.
Právě rozhodnutí amerického prezidenta o odstoupení od mezinárodní dohody o omezení iránského jaderného programu vedlo k uložení sankcí do finančního, automobilového a leteckého sektoru země a také průmyslu. Podle amerického ministerstva zahraničí sankce vejdou v platnost 4. listopadu.
Írán je však v současnosti jedním z největších vývozců ropy na světě. „Jiní hlavní producenti by nemohli tak rychle uspokojit poptávku. Cena by tak radikálně vzrostla i kvůli této skutečnosti,“ řekl Fesharaki.
Zvyšování ceny ropy má podle Fesharakiho ale i další důvody. Jedním z nich jsou pokračující obchodní neshody mezi dvěma největšími ekonomikami světa. „Ceny ropy drží vysoko i makroekonomické obavy,“ řekl Fesharaki. Dokud se Spojené státy a Čína neshodnou, má podle něj cena ropy pouze stoupat.
