U Kypru jsou velké zásoby zemního plynu, těžbu může ohrozit Turecko
„Objem zemního plynu v naší výhradní ekonomické zóně otevírá Kypru a jeho lidu velké možnosti a my je využijeme prozíravě a společně ve službě veřejného zájmu,“ řekl prezident. Dodal, že o kyperská naleziště plynu má zájem řada zahraničních investorů.
Šéf Noble Energy Charles Davidson označil výsledek průzkumu v oblasti o rozloze přes 100 kilometrů čtverečních za „významný“. „Je to pro nás a naše partnery pátý objev ložiska zemního plynu v celé Levantské pánvi a celkové hrubé zdroje těchto pěti nálezů se nyní odhadují na více než 33 bilionu krychlových stop (téměř bilion krychlových metrů),“ řekl Davidson.
Kypr nyní v produkci elektřiny závisí po havárii velké elektrárny takřka výlučně na dovážených ropných palivech. Země spotřebovává asi miliardu krychlových metrů plynu ročně.
Turecko kvůli sporům s Kyprem těžbě brání
Traumatický rok tak končí pro Kypr optimisticky. Ostrovní stát se kvůli řecké dluhové krizi a zničení své hlavní elektrárny dostal do finančních potíží a po sérii degradací ratingů ztratil přístup na mezinárodní kapitálové trhy. Přístup k nalezištím ropy a plynu Kypru ztěžuje Turecko, které má ve vodách kolem Kypru vlastní plány.
Kyperská republika podepsala s Izraelem dohodu vymezující výhradní ekonomické zóny mezi oběma zeměmi, aby mohly pokračovat společně ve výzkumu podmořských ložisek v tomto regionu. Proti tomu se ale ostře staví nepřátelsky naladěné Turecko, které oznámilo plány na vlastní průzkum ropy a plynu ve Středozemním moři.
Turecko v září vyzvalo Kypr, aby ukončilo spolupráci s Noble Energy, a poslalo do zkoumané oblasti svou průzkumnou loď jištěnou válečnými plavidly. Ankara nechce, aby Kyperská republika zahájila výzkum a těžbu ropy v moři, protože kyperští Řekové, kteří kontrolují jih Kypru, nemohou podle ní těžit přírodní zdroje, jež patří celému ostrovu.
„Apelujeme na Turecko, aby prokázalo duch míru a smíření a nepodnikalo žádné riskantní akty a provokace,“ řekl kyperský prezident Christofias na adresu Ankary. Kypr je od roku 1974 rozdělen na jižní Kyperskou republiku, která je v Evropské unii, a později vzniklou Severokyperskou republiku, kterou nikdo kromě Ankary neuznává.
