Zpomalování z Německa dopadá na Česko. Investice padají, víra v růst také
Mizerná byznysová nálada se z Německa přelévá i do firem, které pod jeho vlajkou působí v Česku. Celých 43 procent takových subjektů v oblasti zpracovatelského průmyslu hodlá dokonce v současnosti snížit své investice. Výhledem do příštího období je trápí slábnoucí poptávka, drahé energie či globální situace spojená s cly a válkou na Ukrajině. Informace mají pro českou ekonomiku velkou váhu: Zhruba třetina českého zahraničního obchodu se uskutečňuje právě s Německem.
„Náš průmysl stojí před výzvou, jak se transformovat a zároveň si udržet konkurenceschopnost – obojí vyžaduje velké investice. Náš ekonomický průzkum zde odhaluje problém,“ říká Milan Šlachta, zástupce společnosti Bosch Group CZ & SK, který je zároveň prezidentem Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK). Odkazuje na informace z konjunkturálního průzkumu, který „rodinnou anamnézu“ mezi oběma státy potvrdil.
Čísly řečeno: Současnou ekonomickou situaci hodnotí podniky jako mírně lepší než v předchozím roce, ekonomické vyhlídky pro letošní rok jsou však pesimistické. Pouze 17 procent respondentů očekává zlepšení, každá druhá společnost předpokládá stagnaci, a téměř třetina dokonce další klesající trend. Zvláště pesimistický je zpracovatelský průmysl, kde zlepšení ekonomických vyhlídek očekává pouze 11 procent firem.
K dramatickému zhoršení došlo oproti předchozím průzkumům v hodnocení „kvalifikace zaměstnanců“ (19. místo z 25). „Kvalifikace zaměstnanců,“ která se v žebříčku lokalizačních faktorů ještě v roce 2021 umisťovala na 6. místě, se průběžně propadala až na své současné historické minimum.
„Nejde o to, že by se zhoršila samotná kvalifikace nebo odborné vzdělávání, ale o to, že se v době rychlého rozvoje digitalizace a umělé inteligence výrazně zvýšily požadavky firem. Přestože kvalifikace zaměstnanců určuje inovační sílu lokality, český systém vzdělávání na to zatím nemá odpověď,“ upozorňuje Bernard Bauer, výkonný člen představenstva ČNOPK.
Existují i pozitivní trendy. Na rozdíl od zpracovatelského průmyslu hodlá 42 procent odvětví služeb zvýšit své investice. Firmy také vyhlížejí obří balík podpory, který schválil ještě před volbami německý Spolkový sněm. Počítá s částkou 500 miliard eur (12,5 bilionu korun) na výzbroj armády a pomoc Ukrajině. Dalších 500 miliard by se mělo během následujících 12 let vyčerpat na výstavbu infrastruktury od silnic a dálnic přes mosty až po energetickou soustavu, další miliardy pak poputují na klimatickou neutralitu.
„Německá ekonomika je už šest let v krizi. Demografické změny, dekarbonizace, nová role Číny v globální ekonomice, ztráta Ruska jako dodavatele energie, odchod USA z evropské bezpečnostní architektury a rostoucí protekcionismus USA vyvíjejí tlak na zavedené výrobní struktury a urychlují strukturální změny. Očekává se, že německá ekonomika opět znatelně poroste až v příštím roce, pokud nová německá vláda na tuto novou situaci zareaguje správnými opatřeními,“ komentuje současnou situaci německé ekonomiky Timo Wollmershäuser zmnichovského Institutu pro ekonomický výzkum (ifo).
Pro německé firmy není z několika důvodů už také Česko top 1 investiční destinací ve středoevropském regionu. Prvenství převzalo Polsko. Česku podle firem chybějí pružnější pravidla pro podnikání a pracovní síla. „Je potřeba, aby politická reprezentace pružněji reagovala na aktuální vývoj. Ať už v oblasti snižování byrokracie, podpory vzdělávání a dostupnosti kvalifikovaných pracovníků, nebo také směrem k větší technologické otevřenosti v oblasti dekarbonizace dopravy a průmyslu,“ doplnil Milan Šlachta.
