Minčič: Daň z nemovitosti asi zohlední časem více místní podmínky

„Velký rozdíl bude zřejmě v budoucnu v tom, zda je to v oblasti s dobrou infrastrukturou nebo životním prostředím, a je to tam tím pádem dražší, nebo někde, kde je to z důvodů sociálních nebo enviromentálních levnější,“ uvedl Minčič. Nyní se sazba daně určuje podle typu stavby a pozemku.
Na dani z nemovitosti loni stát vybral 9,54 miliardy korun od zhruba 3,38 milionu poplatníků. O rok dříve to bylo 8,57 miliardy korun od 3,3 milionu poplatníků. V letech 2004 až 2008 stát vybíral na dani z nemovitosti kolem pěti miliard korun ročně.
„Stávající systém pouze velmi omezeně reflektuje možnou tržní hodnotu nemovitostí. Vnímáme, že s cílem zvýšit výtěžnost této daně se ministerstvo financí zaměří na metodickou změnu systému výpočtu daně, a to zejména jejího daňového základu ve vztahu k tržím hodnotám nemovitostí,“ řekla ČTK senior konzultantka v daňovém oddělení Deloitte Tereza Tomanová.
Zároveň upozornila, že Česká republika patří k zemím s poměrně nízkým zdaněním nemovitostí. Sazba daně u pozemků je v rozpětí 0,20 až pět korun za metr čtvereční, u staveb pak dvě až deset Kč za metr čtvereční zastavěné plochy. Do výše sazby daně z nemovitostí u rodinných domů, bytů a stavebních pozemků se promítá velikost obce a rozhodnutí příslušných obecních orgánů o použití místního koeficientu.
Minčič zároveň uvedl, že majetkové daně a jejich změny mají nejmenší vliv na ekonomický růst. Naopak výraznější vliv na ekonomický výkon země mají změny daní z příjmu právnických osob a zdanění práce.