Česko se propadlo na dno tabulek NATO. Babiš v Ankaře hraje o čas i pověst spolehlivého spojence
- Vládní koalice se pokouší najít recept na skloubení rekordních výdajů na obranu se sliby které dala svým voličům před volbami.
- Česko se v rámci Severoatlantické aliance propadá na dno a premiér Babiš nyní vysílá do centrály NATO vládního zmocněnce.
- Armádní rozpočet čelí drastickým škrtům a osud klíčových vojenských projektů závisí na výsledku červencového summitu.
Vláda Andreje Babiše usilovně vymýšlí, jak do státního rozpočtu vtěsnat sliby voličům a zároveň posílit výdaje na obranu podle aktuálního závazku vůči NATO. Ten činí pět procent HDP. Zvýšení loni prosadil americký prezident Donald Trump.
Potřeba kabinetu nalézt alespoň trochu věrohodnou argumentaci je s blížícím se červencovým summitem Severoatlantické aliance v Ankaře stále naléhavější. Babiš bude muset Trumpovi nebo šéfovi NATO Marku Ruttemu už brzy vysvětlovat, proč je Česko s naplňováním dohodnutých čísel až na konci tabulky.
Zemi tam poslal letošní dvacetimiliardový škrt v armádním rozpočtu. V posledních dvou letech Česká republika podle nové metodiky aliance dávala vojsku jen 1,85 procenta HDP. A tento rok je ještě slabší.
NATO zajímají procenta
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) v posledních měsících ujišťoval, že klíčové jsou schopnosti armády, a nikoliv to, jestli výdaje na obranu v poměru k HDP přesně odpovídají aliančnímu stropu. Jenže Česku nadále chybí těžká mechanizovaná brigáda a také plně vyzbrojená střední brigáda. Nemá se tak v Ankaře čím chlubit.
Navíc výše výdajů na obranu ve vztahu k HDP je jasným a ověřitelným kritériem. Proto ho bruselská centrála NATO pravidelně zkoumá, a to na základě dat OECD o vývoji ekonomik jednotlivých členů.
To byl také podle zdrojů e15 jeden z důvodů, proč se Babiš rozhodl jmenovat bývalého velvyslance při NATO Jakuba Landovského vládním zmocněncem pro plnění závazků ČR vůči alianci. Na summitu to lze prezentovat jako vážně míněnou snahu naplnit spojenecký slib. Landovský se má navíc červencového jednání NATO spolu s premiérem a některými ministry zúčastnit.
S vynakládáním reálných peněz na obranu je to však bledé. Vlivný důstojník z generálního štábu Armády ČR, který si nepřál být jmenován, pro e15 popsal, co kabinet plánuje: „Zkusí si vyjednat odklad. Ujistí spojence, že do roku 2028 nebo 2029 se české výdaje na obranu budou pohybovat kolem původních dvou procent HDP a pak zamíří k novému pětiprocentnímu limitu,“ tvrdí.
V podobném duchu se vyjádřil i Landovský. Ten podle svých slov věří, že Česko dosáhne a udrží výdaje na obranu ve výši dvou procent, přičemž vláda předloží vizi budoucího růstu.
Využití časového polštáře
V zásadě to odpovídá tomu, co si aliance loni odklepla. Čisté výdaje na obranu dosáhnou 3,5 procenta HDP a doprovodné investice například do zesílení mostů, aby přes ně mohly jezdit tanky, 1,5 procenta HDP. Tato čísla se však nemusejí proměnit ve finanční prostředky okamžitě. NATO se dohodlo na desetileté lhůtě.
Že právě tento časový polštář může být řešením, jak z tíživé situace způsobené poklesem výdajů na obranu vybřednout, naznačil i Babiš. „Chystaný mandát pro summit předpokládá výhled, jak budeme do roku 2035 přijaté závazky ve výší 3,5 procenta a 1,5 procenta plnit,“ řekl po středečním jednání se Zůnou. Jinými slovy, důležité bude vysvětlit spojencům to, jak Česko závazek do poloviny příští dekády naplní.
Představitelé koalice hnutí ANO, SPD přitom dosud tvrdili, že vojsko bude dostávat maximálně dvě procenta HDP a jakékoliv další navyšování odmítali.
Armádu čeká stagnace
Podle opozice je však otázka, nakolik to vláda s budoucím růstem výdajů na obranu myslí vážně. „Premiér říká každý týden něco jiného. Pro mě je důležité, s čím přijde po summitu NATO. Tam od prezidenta Trumpa a generálního tajemníka aliance Rutteho uslyší, že to s růstem výdajů na obranu myslí vážně a že to není legrace,“ upozornila exministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Podle poslankyně je dobře, že alianční výpočty podle nové metodiky ukázaly, jak na tom Česko skutečně je. „Myslím, že lavírování současné vládě nemůže projít. A hlavně se to podepíše na stavu vojska,“ míní. Opozice také necháme, jak při stagnaci výdajů na obranu kolem dvou procent HDP hodlá kabinet razantně posilovat protivzdušnou obranu. To je jeden ze slibů v programovém prohlášení vlády.
