Vhodné komunikace pro financování ze soukromých peněz jsou podle Ťoka rychlostní silnice R4 z Prahy do Příbrami a Strakonic a rovněž R7 z Prahy na Chomutov. Jde o komunikace, které nejsou v evropské prioritní síti (TEN - T) a je možné na jejich stavbu použít pouze národní zdroje, nikoliv evropské dotace.
To byl problém v případě úseku D3 Borek - Bošilec, který dříve úřad chtěl formou PPP projektů stavět. Evropské spolufinancování totiž vyvolávalo kritiku, proč podobný projekt svěřovat soukromé společnosti, když si na kofinancování může stát například půjčit a úroky z půjčky vyjdou laciněji, dodal ministr. Podobně selhal projekt na využití privátního kapitálu pro stavbu ostravské D47.
Dan Ťok: Rád bych, aby se většina oprav dělala v noci nebo o víkendech, kdy řidiči nejezdí
PPP projekty zpravidla fungují tak, že na místo státu komunikaci postaví soukromý investor, který následně od státu dostává peníze za to, že ji provozuje a udržuje v chodu. V případě výše zmíněného úseku mezi Borkem a Bošilcem se počítalo se třicetiletým obdobím.
Intenzivní stavební činnost na silnicích by ale podle ministra neměla řidiče zatěžovat. „Zejména opravy frekventovaných silnic musíme dělat v čase, kdy je na té silnici nejmenší zatížení. Rád bych, aby se většina oprav dělala v noci nebo o víkendech, kdy řidiči nejezdí,“ uvedl.
To sice stavby prodraží, výhodou ale budou podstatně spokojenější motoristé a rovněž i větší bezpečnost na silnicích. Práci přes noc dnes už umožňují například neoslňující světla. Zkušenost z ciziny rovněž ukazuje, že něco podobného možné je, dodal ministr.
Ten za své hlavní úspěchy během necelých sta dní ve funkci označil zejména personální stabilizaci ředitelství silnic a dálnic, vypsání veřejné soutěže na provozovatele rychlíkového spojení mezi Plzní a Mostem a přípravu zakázek na dodávky registračních značek a provozovatele centrálního registru vozidel.
Problémem zůstává mýto
Problém naopak připustil v přípravě tendru na kamionové mýtné, který je dlouhodobě zpožděný a je velmi nepravděpodobné, že by se soutěž ještě podařilo stihnout. Stávající smlouva totiž neřeší přechod systému od současného dodavatele, společnosti Kapsch, na jiného provozovatele, který by z výběrového řízení mohl vzejít.
Podle ministra stát bude muset pravděpodobně smlouvu s Kapschem prodloužit. Zatím není jasné, jak dlouhou dobu navíc by firma měla bez výběrového řízení získat, pravděpodobně ale půjde podle šéfa resortu o rok nebo o rok a půl.