Občanská sdružení zastupující mimo jiné obyvatele Pankráce kritizovala posuzování projektu, jehož hodnota se pohybuje v řádu miliard korun, a jeho výsledek pokládají za neobjektivní. Vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví jsou podle nich nepřijatelné kvůli stávajícímu nadlimitnímu zatížení lokality výfukovými plyny a hlukem z nedaleké magistrály.
Projekt z dílny architektonického ateliéru Kaama je rozdělen do několika objektů. První a největší je administrativní dům nazvaný Beryl, který počítá s výstavbou dvou věží. Jejich kancelářská plocha má činit přibližně 15 tisíc metrů čtverečních.
Beryl bude mít osm nadzemních podlaží. Vyšší bude sousední objekt pojmenovaný Malá ledová věž, jenž bude nad zemí čítat 14 pater. Projekt počítá také s dostavbou sousedního nákupního centra Bauhaus. Po dokončení projektu přibude na trhu celkem 33 tisíc metrů čtverečních administrativních ploch. Výši investice společnost nezveřejnila.
Úřednické ano udělené v rámci procesu EIA podmínil magistrát řadou bodů. Mimo jiné dostavbou silnice do ulice Na Strži nebo zvýšenou pozorností „humanizaci“ ulice 5. května tvořené magistrálou. Právě mezi ní a ulicí Budějovická se bude komplex nacházet. Celý zápas ale extenista ještě vyhraný nemá. Nyní bude čekat na územní rozhodnutí a stavební povolení.
Akciová společnost Pankrác začala ve stejnojmenné lokalitě stavět už v minulých letech. Šlo o přístavbu k několikrát opravované budově ze sedmdesátých let minulého století, v níž sídlil podnik ČKD Polovodiče. Tato část projektu má 27 tisíc čtverečních metrů kanceláří, do nichž Šrejber investoval miliardu korun.
Šrejber se do povědomí veřejnosti zapsal nejen jako úspěšný sportovec. Čelil obvinění z tunelování investičních fondů, které založil a spravoval. Právě během privatizace v devadesátých letech nemovitosti na Pankráci získal.
Kvůli privatizačním peripetiím se dokonce na čas podíval za mříže. Jeho stíhání žalobci zastavili v roce 2007.
