Strnad vstoupil do megaprojektu za 90 miliard. S Pentou postaví nový kus Prahy
- Rozsáhlé území v pražských Bubnech má nové majitele z řad českých miliardářů.
- Poloviční podíl ve společnosti ovládající klíčové pozemky získala Penta Real Estate.
- Dalších 35 procent koupila nově vznikající investiční skupina v čele s Michalem Strnadem.
Jedno z nejcennějších rozvojových území v Praze, které dlouho ovládal Radovan Vítek, má nově mnohem pestřejší vlastnickou skladbu. Noví majitelé klíčových pozemků by přitom mohli Bubny konečně proměnit v plnohodnotnou čtvrť, kde má bydlet až 25 tisíc lidí.
Do obřího projektu, který změní navždy tvář širšího centa Prahy, podle očekávání na trhu vstoupila Penta Real Estate. Ve společnosti HoldCo Bubny, která vlastní klíčové pozemky v lokalitě Bubny-Zátory, získala poloviční podíl. Stává se tak vedoucím developerem pro rozvoj nové moderní městské čtvrti, která přímo navazuje na atraktivní dolní Holešovice, Letnou i samotnou Vltavu.
„Urbanistické příležitosti, jako jsou Bubny, přicházejí jednou za generaci, a pro Pentu je to jedinečná šance vytvořit nový kus Prahy na sto let dopředu,“ říká David Musil, CEO Penta Real Estate.
O zájmu Penty vstoupit vlastnicky na toto území její zástupci mluvili od okamžiku, kdy rozsáhlý brownfield přešel z vlastnictví Vítkovy skupiny CPI Property Group do rukou investorů ze skupiny J&T. Ti po akvizici hledali strategického partnera, který má s development podobných velkých ucelených území zkušenosti. Toho hlavního našli právě v Pentě, která má za sebou development v Jinonicích nebo Nuslích a rozvíjí území u Masarykova nádraží i Hlavního nádraží nebo na Florenci.
„Rozsahem investic budou Bubny třikrát až čtyřikrát větší než naše dosud největší čtvrť Waltrovka a jednoznačně půjde o největší developerský projekt v historii Penty. Nechceme zde stavět jen nové budovy, ale vytvořit plnohodnotnou městskou čtvrť,“ doplňuje Musil.
Nově vzniklá investiční skupina
Ještě zajímavější je druhý velký partner, s nímž bude J&T Bubny nově rozvíjet. Do velkého developmentu vstupuje zbrojař Michal Strnad, a to prostřednictvím nově vzniklé investiční skupiny AKIPIA, kterou založil společně s bývalým dvorním právníkem Petra Kellnera Tomášem Brzobohatým a Markem Šmrhou, bývalým investičním ředitelem Penty, který Strnadovi vede rodinnou investiční kancelář. AKIPIA vznikla ve středu 12. srpna, tedy pouhý den před oznámením majetkového vstupu do bubenských pozemků. V nich získá nově vzniklá investiční skupina 35 procent.
„Bubny představují pro naši nově vznikající skupinu mimořádnou investiční příležitost s dlouhodobým rozvojovým potenciálem. Tento projekt zároveň zapadá do našeho záměru budovat portfolio dlouhodobých investic, a to jak samostatně, tak ve spolupráci s dalšími investory,“ říká Marek Šmrha, spoluzakladatel a řídící partner nové investiční skupiny AKIPIA.
Pasivní investor J&T
Zbývajících 15 procent si ponechává dosavadní vlastník, skupina J&T, která v projektu zůstává v pozici finančního partnera. „Území Bubny dlouhodobě sledujeme a vnímáme zde potenciál zajímavého developmentu. Nicméně investorský přístup tentokrát zvítězil. V nastávající vlastnické struktuře tak budeme zastávat roli pasivního investora,” říká Dušan Palcr, předseda představenstva J&T Real Estate.
Území Bubny představuje jednu z největších doposud nerozvinutých lokalit v širším centru Prahy, určenou pro vznik plnohodnotné městské čtvrti, kde se budou přirozeně mísit různorodé funkce. Nový Metropolitní plán nyní otevřel cestu k jeho transformaci na moderní městskou čtvrť s bydlením, pracovními příležitostmi a občanskou vybaveností a kvalitním veřejným prostorem.
Bubny se rozkládají mezi stanicemi metra Vltavská a Nádraží Holešovice a jeho celková rozloha přesahuje 250 tisíc metrů čtverečních. Lokalita zároveň těží z již vybudované dopravní infrastruktury včetně nové železniční stanice Praha-Bubny, která významně posiluje její dopravní dostupnost. V Bubnech může do roku 2050 vzniknout nová městská čtvrť s přibližně 25 bloky a až 10 tisíci byty. Celkové investiční náklady na vybudování projektu mohou dosáhnout 90 miliard korun.























