Zámek Protivín se změní v klubovnu královských rodin. Eduard Bass zde psal Cirkus Humberto | E15.cz

V Protivíně vznikl román Cirkus Humberto. Zámek se mění v klubovnu královských rodin

Michal Nosek

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V Česku jsou desítky lidí, kteří si dali za úkol vrátit život zchátralým zámkům a hradům. Jedná se o restituenty i o nové investory. Web E15.cz v seriálu mapuje jejich mnohdy obtížný boj za záchranu památek, které by se za jiných okolností staly zbořeništěm. Další zastávkou je jihočeský zámek Protivín.

Zámek Protivín, který leží nedaleko pivovaru Platan v Protivíně na Písecku, se mění na uzavřenou klubovnu aristokratických rodin. Část prostor včetně podzámčí zůstane otevřená pro turisty a veřejnost.

Protivín v dávné minulosti patřil Lucemburkům a sloužil i Karlovi IV. Poté zde psal historii rod Pernštejnů a od roku 1710 do roku 1948 rodu Schwarzenbergů. Za první republiky v něm byl i hotel pro letní hosty a Eduard Bass zde psal román Cirkus Humberto. Od roku 1963 je zámek kulturní památkou. Přede dvěma lety jej získal malajsijský královský fond Royal Capital Club, který zastupuje v rámci projektu společnost IC Group. Po rekonstrukci má sloužit jako česká základna členů klubu a stane se tedy luxusní klubovnou pro aristokratické rodiny.

Nejdražší domy České republiky:

Video se připravuje ...
Nejdražší domy České republiky

Zámek Protivín byl od roku 1985 do roku 1988 přestavován na školu v přírodě. Záměr však padl a poté budovy zůstaly bez využití. Po revoluci střídal majitele, ale rekonstrukce příliš nepokračovaly. Z těch let zůstaly jen téměř kompletně otlučené vnitřní omítky, zesílené stropní konstrukce a další statické prvky.

Výhodou pro skupinu IC Group, která portfolio The Royal Capital Clubu rozvíjí, bylo, že stále platilo stavební povolení. „To je u historických objektů jedna z nejtěžších věcí, které se získávají, protože se jedná o kulturní památku. Je to zámecký objekt se zhruba osmi hektary pozemků včetně podzámčí. Objekt i areál jsou památkově chráněné, takže jsme navázali na původní stavební povolení, a další určitou výhodou je, že z osmdesáti procent byly hotové statické práce. Z toho jsme vyšli. Dispozice renesančního zámku jsou jasně dané, takže všechny nosné stěny zůstaly zachované a snažili jsme se hlavně podpořit to, co zůstalo,“ uvedla k rekonstrukci architektka Věra Nagyová. Ta vede tým ateliéru ARCH.IC, který projekt za skupinu IC Group realizuje. Akvizice areálu vyšla zhruba na sto milionů korun. Do rekonstrukce již investoři vložili 200 milionů a s další čtvrtmiliardou se ještě počítá. 

Renovace odstartovala  samotným zámkem, který představuje srdce celého areálu a okolí. Po úpravách z osmdesátých let minulého století v interiérech příliš historických prvků nezůstalo, proto architekti dobový odkaz citlivě zvýrazňují moderními prvky. „Jsem přesvědčená, že když se původní historické věci dá prostor a postaví se v moderním kontrastu, tak vynikne mnohem více, než když se vytvoří napodobenina historie. Z mého pohledu je důležité, aby nějaký odkaz dnešní doby v zámku byl. Hlavní roli v tomto případě hraje volba formy. Musí se postupovat s respektem, aby vznikl jemný kontrast, který podpoří historickou tvář. To je nejtěžší,“ popisuje svou vizi Nagyová.

Jádro zámku tvoří gotický, původně královský hrad. Přestavoval se za renesance i baroka. Z dávných dob se dochovaly dva rokokové pokoje, pokoj kněžny a sál s krbem.  

Architektka chce upozornit i na minulé vlastníky a vzdát jim poctu. Přemýšlí o vytvoření listu vlastníků od počátečních fází vývoje zámku až po současnost, kde budou zachyceni i současní vlastníci a partneři královského klubu, který by byl v grafickém pojetí erbů zakomponován do interiéru.  

Rekonstrukce zámku je aktuálně zhruba v polovině. Je opravený celý krov, který se musel z osmdesáti procent nahrazovat. Technici to dělali starou metodou, takže obnovili i dřevěné spoje. Začíná se přeskládávat střecha, protože stávající  krytina není vhodná. Nahradí ji bobrovka, od ní si architektka slibuje, že střešní krajinu sjednotí. Další v pořadí je pavlač, která je shnilá a musí se vyměnit a posílit konstrukčně.

V atriu přibyly v souladu s povolením památkářů nové vstupy a stavby. „Jinak  má dispozice původní charakter. Jen se doplnila. Podařil se mix moderního a historického. Nahrála tomu rekonstrukce v osmdesátých letech, protože se něco udělalo opravdu z gruntu a vznikly i nové konstrukce jako spřažené železobetonové stropy. Bylo to pro nás jako bílé plátno, na kterém jsme mohli začít tvořit,“ popisuje projekt Nagyová.

Projekt, který poskytne ubytovací kapacity v podzámčí, umožní přilákat nové turisty. „Zámek byl mnoho let zavřený. To, že se opraví na sídlo včetně ubytování, má pro nás nedozírné plusové body. Budeme mít po dlouhé době možnost ubytování, což chybělo. Do Protivína přijede ročně asi 110 tisíc lidí, ale všichni nám zatím odjeli a ekonomický koláč odvezli jinam. Teď zde budou moci turisté přespat,“ uvedl při startu projektu starosta Protivína Jaromír Hlaváč.

Podle architektky byla v průběhu rekonstrukce nejnáročnější výměna       pozednice, na které seděl krov. Byla totiž schovaná ve stěně, a navíc v ní byla dřevomorka. Standardně se to dělá tak, že pozednice na stěně leží, v tomto případě však byla zazděná. Vše se pod dohledem památkářů nahrazovalo. „Fázi očisty a revitalizace objektu už máme za sebou,“ říká Nagyová.

Celkový plán rekonstrukce a první odhad nákladů činil 200 milionů korun. Situace na trhu se ale komplikuje a materiály zdražují. „Tak jsme investici navýšili a prezentujeme ji za celý areál včetně podzámčí. Celková investice tak předpokládá 500 milionů korun,“ říká Nagyová. V podzámčí leží sedm objektů, které jsou také chráněné.

Rekonstrukce zámku je zhruba ve své polovině, celkově se do projektu již proinvestovalo zhruba 200 milionů. Stavbě předcházela řada nákladných průzkumů a dokumentací.

Nyní projekt pokročil k rekonstrukci podzámčí. Začaly průzkumy a geodetická měření. „Až bude zaměřeno, tak začneme se studií. Jde o to, aby byl zámek a podzámčí vizuálně i funkčně propojený i s přilehlým náměstím. Jedná se o kompaktní celek, který naplní potřeby našich klientů, turistů i města. S tím máme dobrou spolupráci a na konceptu jsme se shodli. Uzavřený zůstane jen hlavní objekt. Jinak chceme do lokality, která chátrala, vrátit život.  Chceme celou oblast rozvinout,“ plánuje Nagyová.

Celý projekt má být hotový ke konci roku 2025, ale na podzámčí zatím není vydané stavební povolení. Povolovací proces tedy ještě může do termínu zasáhnout.

Newslettery