Stavební společnost Metrostav, slaví padesát let na trhu. Od ledna 1971 má za sebou tisíce projektů doma a v zahraničí. V současné době zejména v severských zemích Evropy.
Na konci šedesátých let se v Praze začalo budovat metro. Realizací jeho stavební části byl pověřen národní podnik Vodní stavby, který začal počátkem roku 1969 razit tunely a zakládat jednotlivé stanice i se zázemím. Projekt metra byl však tak náročná, že pro něj musel vzniknout samostatný stavební podnik. Tak v lednu 1971 vznikl Metrostav pod ředitelem Jaroslavem Trpišovským.
Prvními hotovými projekty nové firmy byla vodní nádrž Želivka (1972), odbavovací hala hlavního nádraží v Praze a budovy Centrálního dispečinku městské hromadné dopravy. Nicméně pražské metro bylo pro Metrostav v této době jednoznačně určující. V termínu dokončil první úsek trasy metra C mezi stanicemi Sokolovská (dnes Florenc) a Kačerov, který začal fungovat 9. května 1974.
V průběhu osmdesátých let podnik dokončil výstavbu prvního úseku trasy B, a uzavřel tak základní trojúhelník linek metra v centru Prahy. Celkově za dobu své existence postavil Metrostav na všech třech trasách pražského metra 44 stanic a více než 80 km traťových tunelů. Pražskému metru včetně Nuselského mostu byl v roce 2000 udělen titul Stavba 20. století.
Roku 1992 se Metrostav stal akciovou společností a začal zakládat dceřiné společnosti – první byl Terramet, následoval Metrostav stavebniny a firma na výrobu a rozvoz betonových směsí TBG Metrostav. Tehdy již v práci Metrostavu začínala převažovat výstavba průmyslových, občanských, bytových, silničních a ostatních pozemních staveb. Přesto si společnost udržovala dominantní postavení ve výstavbě tunelů a železobetonových konstrukcí. K nejvýznamnějším patří Strahovský tunel, či tunelový komplex Blanka, který se začal razit v roce 2007.
Nové tisíciletí. Růst, krize i expanze
První roky nového milénia znamenaly pro Metrostav růst. Dařilo se realizovat zajímavé zakázky prakticky ve všech důležitých odvětvích stavební výroby. Firma si nadále držela dominantní postavení v ražbě tunelů, navíc získala první zahraniční zakázku na Islandu. Svůj potenciál především v segmentu železničních staveb posílila v roce 2004 akvizicí společnosti Subterra.
Zahraniční aktivity
Vraťme se ale o dvacet let zpět. Do doby, kdy se podnik začal prosazovat v cizině. První zahraniční projekt, kterému se Metrostav začal věnovat byly v roce 1984 práce na stanici metra Pražskaja v Moskvě. V letech 1984–86 také prováděl rekonstrukci tunelu Darbandekhan v Iráku. Po začátku finanční krize v roce 2008, kdy došlo k celkovému útlumu stavebnictví podnik zvýšit aktivity v zahraničí. Podařilo se mu vyhrát zakázky především ve Skandinávii, Polsku a Bělorusku, či získat společnost BeMo Tunnelling působící v Německu a Rakousku.
V Česku v této době společnost mimo jiné dokončila tunelový komplex Blanka včetně mostu v Troji, nebo prodloužení trasy metra A z Dejvic do Motola. S tím, jak se Metrostav rozrůstal, vznikl začátkem roku 2009 koncern Skupina Metrostav, jejímž úkolem je plánovat strategii, řídit a koordinovat subjekty s jeho majetkovou účastí. V roce 2017 se situace ve stavebnictví začala obracet k lepšímu a následující roky 2018 až 2020 byly pro Metrostav z hlediska hospodářských výsledků historicky nejlepší. V posledních letech se však podnik potýkal se soudními spory.
