Provozovatelé internetových platforem ponesou větší odpovědnost za obsah příspěvků a budou muset účinněji postupovat proti šíření nelegálních textů či prodeji nelegálního zboží. Velké technologické firmy budou zároveň pod hrozbou pokut muset změnit dosavadní praxi často omezující činnost menších konkurentů. Počítají s tím nová pravidla fungování digitálního trhu a služeb, která navrhla Evropská komise.
Dvojicí dlouho připravovaných norem, která patřila k nejočekávanějším návrhům prvního roku práce nové Evropské komise, reaguje Brusel na rychlý vývoj digitálního prostředí. Dosud poslední směrnice, kterou EU stanovila pravidla obchodování na internetu, se datuje do začátku tohoto století.
„Svět je jen jeden, ať online nebo offline. Musíme mít možnost bezpečně nakupovat a věřit zprávám, které čteme. Protože co je nezákonné offline, je stejně tak nezákonné online,“ prohlásila místopředsedkyně Evropské komise Margrethe Vestagerová. Dnešní návrhy jsou podle ní pro digitální provoz tak významné, jako je semafor pro provoz na silnicích.
Návrh normy o digitálních službách zavádí pro provozovatele internetových stránek povinnost rychle odstraňovat nelegální obsah, což až dosud činili pouze dobrovolně. Budou také muset transparentně označovat politickou reklamu nebo poskytovat úřadům přístup k algoritmům, na jejichž základě cílí reklamu na konkrétní uživatele. Nově budou muset umět identifikovat toho, kdo jejich prostřednictvím porušuje zákon například prodejem nelegálního zboží.
Druhá norma o digitálním trhu je zaměřena na velké firmy, které mají v zemích EU nejméně 45 milionů uživatelů. Komise chce stanovit seznam firem označovaných jako „gatekeepers“, tedy subjektů zásadně ovlivňujících přístup na internet a jeho fungování. Pro firmy jako Amazon, Facebook či Google tak mají podle návrhu platit nové povinnosti, mimo jiné nutnost zabezpečit fungování softwaru či aplikací menších firem a jeho propojitelnost s vlastními službami. Uživatelé také dostanou možnost odinstalovat software nastavené výrobci, v čemž jim velké firmy mnohdy brání. Za odmítnutí spolupráce s úřady bude hrozit pokuta až do výše desetiny jejich ročního obratu.
Návrhy komise budou od příštího roku posuzovat členské státy a Evropský parlament, které v nich mohou vyjednat řadu změn. I vzhledem k některým požadavkům europoslanců směrem k vyšší ochraně soukromí uživatelů internetu se očekává, že zavedení nových pravidel může trvat i několik let.
