Substack je platforma, na níž mohou lidé vydělávat prostřednictvím textů či podcastů na bázi předplatného. Služba tak jede na postupující vlně digitalizace, kdy se stále více obsahu a s tím spojené pozornosti přesouvá do on-line světa. Substack se stává rozšířenější i v Česku, mnoho autorů podcastů například právě tam odkazuje své fanoušky pro textové doplňky či pokračování audio-epizod.
Asi si řeknete, že služeb, které nabízejí monetizaci obsahu, je více. Asi žádná v tomto specifickém segmentu ale není momentálně takto rozšířena. Někteří tvůrci pojímají upload na Substack jako přivýdělek, jiní rovnou jako zdroj obživy. A dobrý byznys je to i pro provozovatele této platformy.
Ten si bere poplatek deset procent z hodnoty transakce. K srpnu 2020 měl Substack přes 100 tisíc uživatelů platících alespoň za jeden newsletter, tedy pravidelný obsah doručený do e-mailové schránky. Ty mohou být kromě placených i zdarma. Záleží na každém výrobci daného obsahu.
Ano, primárně tu jde o newslettery, které uživatelé od svých oblíbenců aktivně přijímají. „Zákazníci“ vloží do systému svou emailovou adresu a přihlásí se tak k odběru. Tvůrce je pak může oslovovat přímo, kdykoliv, s čímkoliv a kolikrát chce.
Jde tak o zcela jiný koncept, než jaký známe u sdílení skrze sociální sítě, které sice také umožňují publikovat obsah do světa, nicméně tím, kdo určuje, co se komu zobrazí, není tvůrce ani tak uživatel, ale algoritmus.
Kdo to platí? Předplatitel vs. reklama
„Přicházíme s modelem zaměřeným na příležitosti,“ uvádí spoluzakladatel platformy Hamish McKenzie. „Během prvních dvaceti až třiceti let internetu byla distribuce informací a médií založená zejména na reklamě. Teď je na čase, aby se více rozvinula forma předplatného,“ dodává. To je ostatně obrovské téma celého mediálního trhu všude na světě.
Zmíněné výhody jsou ale zároveň i největším omezením Substacku a jemu podobných. Pokud autor nemá přihlášené fanoušky s emailovými adresami, může mít obsah sebezajímavější, ale nebude ho mít komu předávat.
Dejme tomu, že ale publikujete něco výjimečného a lidi to, co vydáváte, zajímá. Pak se díky Substacku dá i docela dobře živit. Podívejme se na jednoduchou matematiku. Pokud si za měsíční předplatné budete účtovat pět dolarů, tedy něco přes sto korun, budete mít při tisíci uživatelích měsíčně na účtu sto tisíc korun. Zajímavé, že?
Mezi nejvýdělečnější tvůrce patří například Anthony Pompliano, který píše o financích a byznysu. Měsíčně si účtuje deset dolarů a sledujících má v řádu tisíců. Předplatné je možné si jako čtenář zaplatit na měsíc či se slevou rovnou na rok.
Nejsledovanější – nejčtennější newsletter je podle žebříčku Substacku nejspíše Dispatch věnovaný americké politice. Mezi newslettery v češtině najdeme například projekt Czech2.0 věnovaný osvětě kolem demokracie, svůj substack má třeba i podcast Redneck věnovaný dění ve Spojených státech.
Podle pokročilého uživatele Substacku Niklase Gökeho je klíčem k úspěchu definovat si úzký segment a ten oslovit. Dle dalších je třeba umět budovat osobní značku. Spektrum témat na platformě se vine od ochrany klimatu, přes politiku, finance, technologie až po fotbal a popkulturu.
Za Substackem stojí silní podporovatelé
Substack byl uveden do provozu v roce 2018. Rok nato získal investici přes 15 milionů dolarů, tedy zhruba 330 milionů korun od akcelerátoru YCombinator a prestižního amerického venture kapitálového fondu Andreessen Horowitz. Ten dříve rovněž pomohl k rozjezdu projektům jako Facebook, Slack, Github, Instagram a Skype.
Nejznámější alternativou Substacku je například Patreon, o kterém jsme psali už dříve. Ten se zaměřuje na ještě širší paletu obsahu jako jsou například videa. Podobně jako Substack fungují také služby jako Revue či Ghost.
