Žebříček 10 evropských zemí, ve kterých zkrachovalo nejvíce firem

Irská kapela, Den svatého Patrika.

Irská kapela, Den svatého Patrika. Zdroj: Profimedia

František Zajíc
Diskuze (1)

V Evropské unii se založilo více firem, než jich skončilo. To ukazují poslední kompletní data Eurostatu, která jsou založená na údajích z roku 2023. Ve kterých zemích ale poměrově nejvíc společností zažilo krach? Odpoví následující žebříček. 

10. Německo

BerlínBerlín | Zdroj: ČTK / AP / Markus Schreiber

V Německu zaniklo v roce 2023 asi devět procent firem, což je stále ještě průměrná hodnota v celé Evropské unii. Podnikatelské prostředí je tak v nejsilnější evropské ekonomice poměrně stabilní a dá se říct, že jde spíš o přirozenou obměnu. Německý trh je také charakteristický relativně vysokým podílem malých a středních podniků, které tvoří jádro ekonomiky a jejich životní cyklus bývá vázán na dlouhodobé kontrakty.

Nízký podíl zaniklých firem může svědčit o odolnosti německé ekonomiky vůči vnějším šokům i o fungujícím systému podpory podnikání. Zároveň to ale může signalizovat nižší míru podnikatelské dynamiky. Nové firmy vstupují na trh pomaleji a inovace bývají více koncentrovány v zavedených strukturách.

9. Dánsko

KodaňKodaň | Zdroj: Profimedia

Prvním a zároveň jediným zástupcem severských zemí v tomto žebříčku je Dánsko, ve kterém se míra zaniklých podniků přiblížila 10 procentům. Dánská ekonomika je dlouhodobě považována za jednu z nejinovativnějších a nejotevřenějších v Evropě, což se promítá i do struktury podniků. Malé a střední firmy zde rychle vznikají, ale stejně rychle mohou i zanikat, pokud nenajdou své místo na trhu.

Zánik vyššího počtu podniků v Dánsku lze interpretovat jako přirozený důsledek konkurenčního a flexibilního trhu, který podporuje vznik nových firem a zároveň neudržuje neefektivní podniky uměle při životě. Pro ekonomiku to znamená, že i když část podniků končí, trh celkově zůstává živý.

8. Francie

Eiffelova věž v Paříži.Eiffelova věž v Paříži. | Zdroj: Profimedia

Na osmém místě tentokrát skončila Francie. V roce 2023 tam podle Eurostatu zaniklo necelých 11 procent firem. Větší fluktuace firem se opět dotýká hlavně malých podniků, které jsou citlivější nejen na ekonomické výkyvy, ale také třeba na změny regulací.

Francouzská ekonomika podporuje startupovou kulturu, což vede nejen k rychlému vzniku nových podniků, ale i k jejich častému zániku v raných fázích. Pro udržení dlouhodobé stability bude důležité, aby podpora inovativních projektů šla ruku v ruce s usnadněním podmínek pro jejich růst a přežití.

7. Portugalsko

Ikonická žlutá lanovka z Lisabonu.Ikonická žlutá lanovka z Lisabonu. | Zdroj: Profimedia

Jen nepatrně více firem zaniklo poměrově v Portugalsku. Tamní ekonomika je silně orientována na služby a cestovní ruch. Firmy jsou tak citlivé na sezonnost a změny v poptávce. Vyšší podíl zaniklých firem proto může částečně odrážet nejen přirozené cykly v těchto odvětvích, ale i náročnost podnikatelských podmínek, například složitější přístup k financování nebo regionální nerovnováhy mezi vyspělým pobřežím a vnitrozemím.

Rostoucí digitalizace a rozvoj podnikání ve větších městech, zejména v Lisabonu a Portu, ukazují, že i přes vyšší fluktuaci podniků se celková podnikatelská aktivita posouvá směrem k větší přidané hodnotě. Klíčovým faktorem bude, zda se Portugalsku podaří snížit závislost na cyklických sektorech a vytvořit prostředí, které umožní nově vzniklým firmám dlouhodobě růst a přežít první kritické roky své existence.

6. Polsko

Palác kultury a vědy ve Varšavě.Palác kultury a vědy ve Varšavě. | Zdroj: Profimedia

V Polsku zaniklo podle Eurostatu skoro 12,5 procenta firem. Podnikatelské prostředí v zemi je relativně živé, ale také značně proměnlivé. Polsko v posledních letech zažívá silný růst malých a středních podniků, které tvoří páteř ekonomiky, ale řada z nich působí v sektorech s nízkými maržemi a vysokou konkurencí. Vyšší míra zániků tak může být přirozeným důsledkem rychlého rozvoje trhu, kde se nové firmy snaží prosadit v prostředí s rostoucími náklady.

Tento stav lze do určité míry vnímat jako součást procesu dozrávání ekonomiky, která se přesouvá od expanze k větší efektivitě a specializaci. Vysoký obrat podniků může pomáhat udržovat trh pružný a otevřený inovacím, ale zároveň představuje výzvu pro stabilitu a kontinuitu malého podnikání.

5. Slovensko

Bratislava.Bratislava. | Zdroj: Profimedia

Páté místo v tomto žebříčku patří Slovensku, kde v roce 2023 skočilo necelých 14 procent firem. Vyšší podíl uzavřených firem může v případě Slovenska nést mimo jiné také znaky podnikatelské nejistoty, zejména v souvislosti s rostoucími náklady, nedostatkem pracovní síly a složitější administrativou.

Slovenská ekonomika je navíc silně navázána na automobilový průmysl, který prochází strukturálními změnami, což se promítá i do stability menších dodavatelských firem. Vysoká míra zániků může být také důsledkem klesající odolnosti nejmenších podniků a živnostníků, kteří tvoří značnou část slovenského podnikatelského prostředí.

4. Litva

Hrad Gediminas, jeden ze symbolů Litvy.Hrad Gediminas, jeden ze symbolů Litvy. | Zdroj: Profimedia

Špička žebříčku patří pobaltským státům. V Litvě zaniklo podle Eurostatu více než 16 procent firem, což potvrzuje otevřenost tamní ekonomiky. Řada malých a středních podniků funguje v krátkodobých cyklech a firmy v malém státě pružně reagují na změny na trhu.

Na druhou stranu to ukazuje i na možnou křehkost podnikatelského sektoru, zejména v oblastech mimo hlavní město. Firmy často narážejí na omezený přístup k financování, nedostatek kvalifikované pracovní síly a na vysokou administrativní zátěž. V kombinaci s rostoucími náklady na provoz to zvyšuje riziko, že menší firmy své podnikání neudrží.

3. Bulharsko

Katedrála Alexandra Něvského v Sofii.Katedrála Alexandra Něvského v Sofii. | Zdroj: Profimedia

V Bulharsku skončilo v roce 2023 16,5 procenta firem. Bulharská ekonomika je výrazně ovlivněná strukturálními slabinami i nerovným regionálním rozvojem. Mnoho firem v Bulharsku působí v odvětvích s nízkou přidanou hodnotou, jako je maloobchod, služby či stavebnictví, kde je podnikání často závislé na krátkodobých zakázkách a místní poptávce.

Zaniklé firmy ale mohou být také důsledkem přirozeného úbytku firem, které se nezvládly přizpůsobit modernějším formám podnikání, které přinesla rostoucí konkurence nebo také digitalizace.

2. Irsko

Most Samuela Becketa přes řeku Liffey v Dublinu.Most Samuela Becketa přes řeku Liffey v Dublinu. | Zdroj: Profimedia

Úplně jiný příběh je ale v Irsku, ve kterém zaniklo jen o trochu podniků víc, konkrétně 16,6 procenta. Irská ekonomika patří k těm nejotevřenějším v Evropě, silné zastoupení tam mají zahraniční i nadnárodní firmy, které ovšem zastiňují domácí malé a střední podniky. Ty jsou tak více zranitelné vůči výkyvům na trhu.

Slabší firmy proto rychleji mizejí, zatímco ty úspěšné rychle rostou a expandují do zahraničí. Takové prostředí podporuje efektivitu a technologický pokrok, ale může být problematické pro dlouhodobou udržitelnost malého podnikání. Irsko se proto v posledních letech snaží podporovat startupy v jejich dlouhodobém přežití nebo exportní aktivity, aby se vysoká fluktuace firem zmírnila. 

1. Estonsko

Tallinn.Tallinn. | Zdroj: Profimedia

Zdaleka nejvíc firem ale zaniklo v dalším pobaltském státě, konkrétně v Estonsku. V zemi, která je známá pro vysokou úroveň digitalizace státní správy, trvá založení firmy jen pár minut, což výrazně přispívá k jejich vznikům. Zároveň ale řada rychle založených podniků zase brzy zanikne. I proto přesáhla míra zániků v roce 2023 27 procent.

Estonsko je otevřené inovacím. Časté zákládání a rušení podniků může v krátkodobém horizontu posilovat konkurenci. Pro rozvoj byznysového prostředí bude ale důležité, aby se z podniků, které přežijí prvních pár let, staly stabilní společnosti schopné růst i mimo domácí trh.  

Vstoupit do diskuze (1)