Česko bodovalo v žebříčku úspěšných ekonomik. Náš vychvalovaný soused skončil na chvostu
- Přehled deseti nejúspěšnějších ekonomik EU podle Indexu prosperity a finančního zdraví 2026.
- Česko je podle žebříčku nejúspěšnější postkomunistickou ekonomikou.
- Jaká překvapení pořadí odhaluje?
Nový žebříček Indexu prosperity pro rok 2026, sestavený Českou spořitelnou a portálem Evropa v datech, odhaluje hned několik překvapení. Které státy mají nejzdravější hospodářství – nejen podle hrubého růstu nebo velikosti trhu, ale i podle míry investic, ekonomické komplexity a schopnosti generovat vysokou přidanou hodnotu? Podívejte se, jak v žebříčku dopadly velké evropské ekonomiky a jak je na tom Česko.
10. Španělsko
Desítku otevírá jihoevropská ekonomika, která v posledních letech dokázala efektivně restrukturalizovat svůj průmysl. Španělsko podle dat indexu výrazně boduje v celkové efektivitě produkce – drží si vynikající čtvrté místo v EU v přidané hodnotě vývozu. To v praxi znamená, že Španělé dokážou dovážené suroviny a komponenty přetavit ve finální produkty s velmi vysokou marží.
Zatímco střední Evropa často funguje jako „montovna“ pro jiné, Španělsko dokáže svůj export mnohem lépe zpeněžit. Problematickým místem španělského modelu ale zůstává makroekonomická stabilita, konkrétně poměrně vysoké veřejné zadlužení země, které aktuálně přesahuje 101 procent HDP.
9. Slovinsko
Slovinsko Česku dlouhodobě dýchá na záda a v minulých ročnících žebříčku nás dokonce poráželo. Jde o jedinou další postkomunistickou zemi, která se v hodnocení ekonomik dostala mezi deset nejlepších. Slovinsko ukazuje, že sázka na high-tech a promyšlenou strategii se vyplácí. Slovinská ekonomika drží skvělé třetí místo v evropské ekonomické komplexitě a čtvrté místo v počtu robotů na zaměstnance.
Přestože jde o relativně malý trh, dokázali Slovinci vybudovat vysoce sofistikovaný a výrazně automatizovaný průmysl. Zatímco například Polsko zkouší trhy válcovat masivním objemem levnější výroby, Slovinsko sází na maximální efektivitu a špičkové technologie. I díky tomu si drží pozici mezi nejlepšími v EU.
8. Česko
Největším překvapením žebříčku bezpochyby je, že zatímco Česko obsadilo v hodnocení stavu ekonomik osmou příčku, Polsko je druhé od konce, těsně nad Řeckem. Jak je to vůbec možné, když v posledních letech ze všech stran slyšíme o raketovém růstu polského hospodářství? V jakých ekonomických ukazatelích je tedy Česko podle autorů žebříčku lepší?
Výrazný náskok má Česko především v robotizaci – na 10 tisíc zaměstnanců ve zpracovatelském průmyslu v tuzemsku připadá v průměru 216 robotů, zatímco v Polsku jen 81. Česko je na tom lépe také v míře investic vůči HDP (26,5 procenta oproti polským 17 procentům), kde dokonce držíme absolutní prvenství v celé Evropské unii. Polsko s přehledem porážíme i v HDP na obyvatele, které u nás dosahuje 91 procent průměru EU, zatímco u sousedů je to pouze 78 procent.
K našemu prvenství v regionu přispívá i vysoká ekonomická komplexita. Jednoduše řečeno: Česko je páté nejlepší v EU ve schopnosti „vyrobit prakticky cokoliv“, zatímco Polsko figuruje až na 21. místě. Právě tato všestrannost dělá podle odborníků českou ekonomiku odolnější vůči nečekaným vnějším šokům.
Česko ale za Polskem zaostává v jedné klíčové metrice: přidané hodnotě vývozu. Zatímco Polsko je s 66,7 procenta na 11. příčce, Česko (58,2 procenta) končí až sedmé od konce. V praxi to znamená, že z dovezených součástek a surovin dokážou Poláci – i díky vlastnímu výzkumu, specializaci a duševnímu vlastnictví – „vymáčknout“ vyšší část výsledné ceny produktu. Polsko tedy oproti Česku představuje větší „mozkovnu“ než „montovnu“, především pokud jde o export.
7. Irsko
Irská ekonomika je evropským fenoménem, který masivně těží z přítomnosti globálních technologických a farmaceutických gigantů. Daňové a byznysové prostředí zemi vystřelilo na druhé místo v HDP na obyvatele a zajistilo jí stříbrnou medaili i v celkové ekonomické komplexitě.
Je pravdou, že irská makroekonomická data mohou být vlivem účetních operací nadnárodních korporací částečně zkreslená. Z hlediska celkové kondice, schopnosti přitáhnout lukrativní byznys a nízkého veřejného dluhu, dosahujícího pouze 38 procent HDP, však Irsko nadále patří k nezpochybnitelné evropské špičce.
6. Nizozemsko
Obchodní křižovatka Evropy boduje mimořádnou efektivitou, pragmatismem a stabilitou. Nizozemsko ukazuje, jak maximalizovat zisky z mezinárodního obchodu a logistiky, což zemi vynáší skvělé třetí místo v HDP na obyvatele.
Zároveň si Nizozemci úzkostlivě hlídají svou makroekonomickou stabilitu a udržují velmi odpovědnou fiskální politiku. Díky tomu bezpečně figurují v první desítce států s nejnižším veřejným dluhem vůči HDP a představují tak bezpečný přístav pro investory.
5. Francie
Francouzská ekonomika se úspěšně opírá o svou obrovskou velikost, silný domácí trh a strategické průmyslové obory, jako jsou letectví, zbrojařství nebo energetika. V datech vyniká zejména tím, co Česku chybí – drží si vynikající druhé místo v přidané hodnotě vývozu, hned za Německem. Francie jasně demonstruje, že umí vyvíjet, vyrábět a do světa prodávat luxusní i technologické zboží s vlastní značkou a vysokou koncovou marží.
I přes tyto úspěchy, navzdory složitějšímu trhu práce a silným odborům, však ekonomiku ohrožuje stoupající veřejné zadlužení. To se již vyšplhalo na 113 procent HDP, což pro státní kasu i budoucí generace představuje významnou makroekonomickou zátěž.
4. Rakousko
Náš jižní soused ukazuje, jak vypadá vyzrálá, neobyčejně stabilní a bohatá ekonomika. Rakušané jsou čtvrtí nejlepší v EU v ekonomické komplexitě a průmysl významně automatizují.
Na rozdíl od českého modelu však Rakušané dokážou tuto technologickou komplexitu mnohem lépe zpeněžit v koncových produktech s vlastní značkou a vyšší přidanou hodnotou. Ekonomika se navíc vyznačuje nadprůměrnou mírou investic a absencí dramatických hospodářských výkyvů.
3. Německo
Průmyslový motor Evropy sice v posledních letech čelí bolestivým strukturálním výzvám, ale jeho fundamentální základy zůstávají silné. Německo v žebříčku absolutně dominuje ve třech klíčových oblastech: je první v ekonomické komplexitě, první v počtu robotů na zaměstnance, a především první v celkové přidané hodnotě vývozu.
Německý model tak ostře kontrastuje s českou subdodavatelskou realitou. Tamní průmysl stojí na samotném vrcholu hodnotového řetězce – nakupuje komponenty ze střední Evropy, kompletuje je pod svými silnými značkami a na světových trzích tak dosahuje té nejvyšší koncové marže.
2. Dánsko
Dánové dokazují, že k obrovské prosperitě nepotřebujete být největším trhem na kontinentu. Jejich úspěch stojí na spojení mimořádné efektivity práce a striktní finanční disciplíny, přičemž skutečnou zbraní dánského modelu je struktura investic. Právě tady se ukazuje rozdíl oproti Česku.
Zatímco české firmy investují převážně do „železa“, v Dánsku tvoří investice do produktů duševního vlastnictví ohromných 30 procent. V Česku je to pouze pětina. Co to znamená v praxi? Dánsko neinvestuje primárně do toho, aby mělo o něco rychlejší stroje, ale masivně sype peníze do vědy, špičkových patentů, budování globálních značek a vlastního podnikového softwaru.
Právě tato strategie zemi vynesla čtvrté místo v HDP na obyvatele při udržení čtvrtého nejnižšího dluhu vůči HDP v celé unii.
1. Švédsko
Švédská ekonomika stojí na kombinaci inovací a dlouhodobé stability. U většiny posuzovaných ukazatelů se drží mezi nejlepšími zeměmi EU.
Klíčové je, že země dokáže většinu vytvořeného bohatství udržet doma – a ještě navíc vydělává na svých firmách v zahraničí. Právě tady je velký rozdíl oproti Česku. Z české ekonomiky odtékají stovky miliard korun na dividendách zahraničním vlastníkům. Švédsko naopak funguje jako globální centrum – zisky nejen udrží, ale aktivně je stahuje zpět ze světa.
K tomu přidává vysokou úroveň robotizace (patří mezi nejlepší v EU) a zároveň si udržuje nízkou inflaci. Důležité je i to, kam investuje: velkou část peněz dává do softwaru, patentů a know-how – a to 29 procent všech investic.
Díky tomu si Švédsko, podobně jako Dánsko, vybudovalo pozici ekonomiky založené na znalostech, která bude mít silné slovo i v příštích letech.
