Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Ze závodu na severovýchodě Ukrajiny unikl po útoku amoniak, hlásí gubernátor

Z chemického závodu na kraji města Sumy na severovýchodě Ukrajiny unikl následkem ostřelování ruských sil amoniak a zasáhl oblast v okruhu asi 2,5 kilometru. Sumám zatím díky směru větru nebezpečí nehrozí, v ohrožení je ale vesnice Novoselycja, uvedl na sociálních sítích gubernátor Sumské oblasti Dmytro Žyvyckyj.

Amoniak, bezbarvý, štiplavý a jedovatý plyn, který je ve vysokých koncentracích smrtelný, unikl ze závodu Sumychimprom. Na místě zasahují pracovníci závodu i státní služby pro řešení mimořádných událostí.

Gubernátor připomněl, že lidem v zasažených oblastech se doporučuje, aby se uchýlili do nižších pater domů nebo sklepů. V bytě je podle něj nevhodnější jít do koupelny a zapnout sprchu na jemný proud, protože voda amoniak, který je obecně známý jako čpavek, pohlcuje. V případě, že lidé amoniak ucítí, mají dýchat přes namočený obvaz.

Nový Zéland poskytne Ukrajině finanční pomoc a vojenské vybavení

Nový Zéland dnes oznámil, že Ukrajině poskytne pět milionů novozélandských dolarů (asi 77,6 milionu korun) finanční pomoci a přebytky vojenského taktického vybavení, jako je výstroj či neprůstřelné vesty. Informovala o tom agentura AP.

Premiérka Jacinda Ardernová uvedla, že peníze budou primárně směrovány do nadačního fondu NATO, který poskytuje palivo, potravinové dávky, komunikační vybavení a balíčky první pomoci na podporu Ukrajiny.

„To, co se děje na Ukrajině, pokládáme za vážné narušení řádu založeného na mezinárodních pravidlech. To má dopad na nás na všechny, a proto jsme přijali tato mimořádná opatření,“ řekla Jacinda Ardernová na tiskové konferenci.

Novozélandská armáda navíc poskytne taktické vybavení, jako je ochranná výstroj, přilby a vesty. Celková pomoc Nového Zélandu tak dosáhne výše 11 milionů novozélandských dolarů.

Wellington také uvalil sankce na Rusko a zřídil speciální víza pro Ukrajince s vazbami na Nový Zéland.

Biden bude v pátek jednat ve Varšavě o Ukrajině

Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Podle agentury Reuters to uvedla mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Do Varšavy se Biden přesune poté, co se ve čtvrtek setká v Bruselu se zástupci Severoatlantické aliance, Evropské unie a zemí G7. Ve Varšavě má Biden na programu schůzku s polským prezidentem Andrzejem Dudou.

Na polském území jsou tisíce amerických vojáků, do Polska kromě toho z Ukrajiny před válkou uprchly od jejího začátku na konci února více než dva miliony lidí. Polsko je tak v řešení ukrajinské krize klíčovým spojencem, podotkla agentura AP. Polsko je také jednou ze zemí, které nejhlasitěji volají po tom, aby Severoatlantická aliance zvážila důraznější kroky pro zastavení krvavých bojů na Ukrajině.

Představitelé Bílého domu dříve uvedli, že přímo na Ukrajinu se Biden nechystá. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se však tento měsíc na polsko-ukrajinských hranicích sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, a dal tak Ukrajině najevo americkou podporu.

Dnes bude Biden kromě toho vést konferenční hovor, jehož se zúčastní francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Schloz, italský premiér Mario Draghi a jeho britský protějšek Boris Johnson.

V Bruselu se ve čtvrtek Biden bude účastnit mimořádného summitu, na němž budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Evropští lídři by na summitu měli hovořit mimo jiné o ukončení energetické závislosti na Rusku, k níž unijní země potřebují i americký zkapalněný zemní plyn. Diskutovat budou také o možnosti dalších sankcí.

Kapitulace sil bránících Mariupol nepřichází podle Kyjeva v úvahu

Kapitulace sil bránících ukrajinský Mariupol před útoky ruské armády nepřichází v úvahu, sdělila vicepremiérka země Iryna Vereščuková zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda. Ke složení zbraní vybídla obránce přístavního města na jihovýchodě Ukrajiny ruská strana. Vereščkuková naopak vyzvala ruské vojáky, aby bez dalších odkladů otevřeli humanitární koridor, který by umožnil evakuaci civilistů ze města.

Z Rusy obléhaného Mariupolu se sice v neděli podařilo evakuovat 3985 lidí, ve městě ale dál zůstává většina z jeho přibližně 400 tisíc obyvatel. Nefungují tam dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. Město na pobřeží Azovského moře čelí intenzivnímu bombardování.

Ruský generál Michail Mizincev sdělil, že těm, kdo dnes složí zbraně, bude zajištěn bezpečný odchod do oblastí ovládaných Kyjevem. Podle Mizinceva budou humanitární koridory z města otevřeny od 10:00 moskevského času (8:00 SEČ).

„O žádné kapitulaci a složení zbraní nemůže jít řeč. Už jsme to dali ruské straně vědět,“ zdůraznila vicepremiérka Vereščuková.

Ruské ministerstvo obrany podle portálu Ukrajinska pravda adresovalo Ukrajině oficiální dokument, v němž vzneslo ultimátní požadavek, aby ukrajinští obránci opustili Mariupol.

„Má to osm stran, kde jsou i návraty do dějin a další nesmysly,“ sdělila také vicepremiérka. „Stejný dopis poslali OSN a Mezinárodnímu výboru Červeného kříže a doufali, že mezinárodní struktury začnou na Ukrajinu vyvíjet tlak. Ale to se nestalo. Mezinárodní výbor Červeného kříže i OSN chápou, že jde o manipulaci Ruska,“ dodala Vereščuková.

„Místo toho, abyste ztráceli čas psaním osmi stran, otevřete jednoduše koridor,“ vzkázala podle svých slov Vereščuková ruskému ministerstvu obrany.

Video z výbuchu v Kyjevě.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko hovoří o několika výbuších ve čtvrti Podil.

Z ukrajinských měst se v neděli podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 7295 lidí. Je to více než v sobotu, kdy bylo evakuovaných 6623.

Rusko vyzvalo ukrajinské síly bojující v Mariupolu, aby se vzdaly. Těm, kdo složí zbraně, bude zajištěn bezpečný odchod do oblastí ovládaných Kyjevem, uvedl ruský generál Michail Mizincev. Své rozhodnutí, zda se vzdají, mají "nacionalisté", jak je Moskva nazývá, oznámit do pondělních ranních hodin. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruská státní média.

"Složte zbraně," vzkázal bojovníkům generál Mizincev. "V Mariupolu se odehrává obrovská humanitární katastrofa. Těm, kdo složí zbraně, bude zajištěn bezpečný odchod z Mariupolu," dodal. Podle Mizinceva budou humanitární koridory z města otevřeny od 10:00 moskevského času (8:00 SEČ).

"To, co jsem viděl, doufám, že nikdo nikdy neuvidí," řekl podle Reuters Řek Manolis Andrulakis, který byl posledním unijním evaukovaným diplomatem z Mariupolu.

"Mariupol se stane součástí seznamu měst, která byla zcela zničena válkou; nemusím je jmenovat - jsou to Guernica, Coventry, Aleppo, Groznyj, Leningrad," dodal. Andrulakis se dostal z Mariupolu v úterý.

V Mariupolu byla zničena i jedna z nevětších metalurgických továren v Evropě, podnik Azovstal.

Už šest zemí světa zahájilo trestní řízení, týkající se ruských válečných zločinů, informuje generální prokurátorka Ukrajiny.

Záchranáři vyjížděli do uprchlického centra v Dobřichovicích u Prahy k většímu výskytu vážnějších respiračních onemocnění, zejména u malých dětí. Lékař na místě ošetřil 15 pacientů z Ukrajiny. Dvě děti a ženu zdravotníci převezli do motolské nemocnice, protože potřebovaly další vyšetření a péči. Podle lékaře šlo nejspíš o zanedbané nachlazení po náročné cestě, na covid-19 to nevypadalo, uvedla mluvčí Záchranné služby Asociace samaritánů České republiky Petra Homolová.

Česko se chce nad rámec evropských sankcí zaměřit na ruské oligarchy a podnikatele, s mapováním majetků mají pomoci tajné služby a policejní specialisté, uvedla Česká televize.

Podle zpráv na ruských sociálních sítích, ze kterých citovala západní média i ruská agentura Interfax, při bojích u Mariupolu zahynul i jeden z ruských velitelů Černomořské flotily Andrej Palij. Jde o prvního zabitého velitele ruského námořnictva a již šestého vysoce postaveného velitele od zahájení invaze, napsal list New York Post. Ruské námořnictvo zatím informaci nepotvrdilo.