Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Regulátoři zkoumají používání kryptoaktiv v době války na Ukrajině

Globální finanční regulátoři zkoumají používání kryptoaktiv v době války na Ukrajině. Důvodem jsou obavy z jejich využívání k obcházení sankcí, které západní země kvůli útoku na Ukrajinu uvalily na Rusko. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

"Monitorujeme tuto konfliktní situaci ve vztahu ke kryptu," uvedl Patrick Armstrong ze sekretariátu Rady pro finanční stabilitu (FSB) na konferenci City & Financial v Londýně. Dodal, že FSB získané informace sdílí se svými členy. FSB je mezinárodní organizací monitorující globální finanční systém, sdružuje finanční regulátory a představitele centrálních bank a ministerstev financí skupiny největších ekonomik světa (G20).

Některé kryptoměnové burzy odmítly výzvy k odříznutí všech ruských uživatelů, což vyvolalo obavy z obcházení sankcí. Evropská unie vydala 9. března pokyny, které potvrzují, že sankce na půjčky a úvěry pro Rusko se týkají rovněž kryptoaktiv.

John Glen z britského ministerstva financí na konferenci City & Financial upozornil, že Británie už podnikla kroky k tomu, aby kryptoaktiva podléhala regulaci z hlediska praní špinavých peněz a financování terorismu. "Domníváme se, že tyto kroky podpoří vládní reakci na ruský útok na Ukrajinu," dodal.

Do Turecka od začátku války odešlo na 14.000 Rusů, píše místní tisk

Od začátky války na Ukrajině se do Turecka uchýlilo na 14 tisíc občanů Ruské federace. Jedná se často o mladší a vzdělanější lidi, kteří se obávají nových postihů ze strany vlády prezidenta Vladimira Putina či vojenské služby, uvedl dnes turecký deník Hurriyet. Z Ukrajiny pak do Turecka přicestovalo na 49 tisíc osob.

Odchodu lidí z Ruska a Ukrajiny do Turecka napomáhá i fakt, že turecké úřady nepožadují po občanech těchto dvou zemí víza. Na rozdíl od mnoha evropských států navíc Turecko nezavřelo svůj letecký prostor ruským letadlům. Bez víza mohou Rusové a Ukrajinci zůstat v Turecku tři měsíce.

"Velmi jsem se obávala, že na ruských hranicích spadne nová železná opona, hranice se zavřou a nebude možné vycestovat ze země," řekla tureckému tisku třiadvacetiletá Anna, která do Turecka přijela i se svou rodinou. Poukázala na nový zákon, podle kterého za kritiku armády hrozí v Rusku vysoké tresty.

Z Petrohradu do Istanbulu odcestoval počítačový expert Vadim, který zvažoval odchod z Ruska už delší dobu. Podle něj v zemi začal růst "fašismus". "Ale nebylo to lehké rozhodnutí... Měl jsem tam přátele, práci a domov," řekl tureckým novinám. Z Jekatěrinburgu pak uprchl i rusko-ukrajinský pár, který pracoval v místním filharmonickém orchestru. "Situace v Rusku se zhoršila a neviděli jsme tam budoucnost pro naše děti. Velmi nás mrzí osud mladých ruských vojáků a lidí na Ukrajině," řekl houslista Vladimir.

Bennett odmítl Zelenského srovnání bojů na Ukrajině s holokaustem

V rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou se podařilo pokročit, avšak stále mezi nimi panují značné neshody. Řekl to dnes izraelský premiér Naftali Bennett, když reagoval na nedělní projev ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského k izraelským poslancům. Bennett řekl, že nesouhlasí s přirovnáním ruské invaze na Ukrajinu k holokaustu, ale že také chápe, v jak těžké situaci Zelenskyj je.

„Myslím si, že holokaust nelze přirovnat k ničemu jinému. Bylo to jedinečné dění v lidských dějinách, metodické a masové vyhlazení národa v plynových komorách. Nechtěl bych ale být v jeho (Zelenského) situaci. Jeho národ čelí velmi obtížné válce, stovkám mrtvých a milionům přesunutých,“ řekl Bennett na konferenci pořádané zpravodajským serverem Ynet.

K rusko-ukrajinským jednáním řekl, že se Izrael bude spolu s dalšími zeměmi snažit válku ukončit. „Je k tomu ale daleko, protože stále existují sporné otázky, některé z nich naprosto zásadní. Nedávno se podařilo pokročit, ale rozdíly jsou pořád velké,“ pokračoval Bennett.

„Rusové původně požadovali Zelenského sesazení a odzbrojení ukrajinské armády. O tom se už nejedná. Základní ukrajinský požadavek bylo přijetí do NATO, a to už bylo také z jednání odstraněno, takže se dá říci, že se podařilo pokročit,“ sdělil premiér, jehož Financial Times minulý týden označil za hlavního prostředníka rozhovorů. Izrael má dobré vztahy jak s Ruskem, tak s Ukrajinou.

Bennett dnes řekl, že se zaměřuje na praktickou stránku pomoci Ukrajině. „Od první chvíle jsme posílali letadla s tunami zdravotnického materiálu a léky. Pomáháme v mnoha ohledech včetně prostřednictví v rozhovorech. Do Izraele už dorazilo 15 tisíc Ukrajinců. Někteří sem imigrují, další zůstanou, dokud válka neskončí. Nemáme se zač stydět a měli bychom být velmi hrdí,“ sdělil Bennett.

Moskevská burza postupně obnovuje obchodování přerušené válkou na Ukrajině. Obchoduje se zatím jen se státními dluhopisy, s akciemi ne.

Renault obnovil výrobu v moskevské továrně. Jeho ruská divize AvtoVAZ ale kvůli logistickým problémům zčásti zastaví výrobu v Toljatti a Iževsku.

Ruská plavidla ostřelovala Oděsu, informují ukrajinská média

Dvě lodě ruského námořnictva dnes ostřelovaly jihoukrajinský přístav Oděsa, informují ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Několik domácností utrpělo škody, píše agentura Unian. Zatím nejsou zprávy o raněných. Je to první takový hlášený útok na černomořský přístav, poznamenala agentura Reuters. Dělostřelectvo ukrajinských ozbrojených sil palbu opětovalo a nepřátelské lodě odehnalo od břehu, uvedla agentura Ukrinform.

Ruská plavidla podle agentury Reuters provedla útok na obytné budovy na předměstí Oděsy. „Jsou to obytné budovy, kde žijí mírumilovní lidé,“ uvedl primátor města Hennadij Truchanov.

Serhij Bratčuk z oblastní vojenské správy prohlásil, že ruská armáda se snaží vyvíjet na Ukrajince psychologický tlak. Když ruské jednotky nemohou Ukrajinu zabrat, pokračují v chaotickém ostřelování, uvedl tento činitel podle agentury Ukrinform.

Bratčuk o něco dříve oznámil, že ukrajinská armáda u Oděsy dnes jedno nepřátelské ruské plavidlo zasáhla.

Rusko od začátku války ztratilo kolem 15 tisíc vojáků, 500 tanků a 100 letadel, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Údaje nelze ověřit.

Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od ruské invaze na čtvrt milionu lidí

Na Slovensko vstoupilo z Ukrajiny od začátku ruské invaze do této východoevropské země už na čtvrt milionu lidí. Uvedlo to slovenské ministerstvo vnitra. V posledních dnech příliv ukrajinských uprchlíků na Slovensko klesá.

Do konce minulého týdne hranice Slovenska překročilo z Ukrajiny 249 505 osob. Mezi nimi jsou podle dostupných informací nejen ukrajinští uprchlíci, zejména ženy a děti, ale také například cizinci, kteří se přes Slovensko vracejí z válkou zasažené Ukrajiny do svých zemí.

Zhruba 44 700 lidí už na Slovensku požádalo o udělení statusu dočasného útočiště, který v zemi umožňuje například přístup ke zdravotní péči i na pracovní trh. Toto opatření zavedla Bratislava v reakci na vlnu uprchlíků z Ukrajiny, z nichž už mnoho pokračovalo ze Slovenska do jiných zemí včetně České republiky.

Podle ministerstva vnitra úřady zatím mají k dispozici přes 7600 volných lůžek pro uprchlíky. V Michalovcích na východním Slovensku, kde vzniklo jedno z velkokapacitních center pro běžence, hasiči o víkendu postavili stanový tábor k nouzovému ubytování asi 250 osob. Technické vybavení k jeho vybudování poskytla Itálie na základě slovenské žádosti. Podobný stanový tábor dříve postavili čeští vojáci na severním Slovensku.

V posledních dnech příliv uprchlíků z Ukrajiny na Slovensko klesá. V neděli hranice Slovenska překročilo z Ukrajiny 4467 lidí, krátce po ruském invazi na Ukrajinu z 24. února vstupovalo na Slovensko z Ukrajiny denně zpravidla kolem 12 tisíc osob.

Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) již dříve uvedl, že nynější boje na Ukrajině vyvolaly nejvážnější uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Zemi již podle UNHCR opustilo téměř 3,5 milionu lidí. Nejvíce z nich zamířilo do Polska.

Rusko páchá válečné zločiny, EU projedná energetické sankce, řekl Borrell

Rusko se v ukrajinském Mariupolu dopouští masivních válečných zločinů a Evropská unie bude jednat o dalších sankcích, tentokrát cílených na ruský ropný průmysl. Před jednáním ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Litevský ministr Gabrielius Landsbergis prohlásil, že EU by se měla shodnout na zákazu dovozu ruské ropy a také podpořit další společné dodávky zbraní Ukrajině.

„Rusko se skutečně dopouští mnoha válečných zločinů. To, co se děje v Mariupolu, je masivní válečný zločin. Ničí všechno, bombarduje a zabíjí všechny, bez rozdílů,“ řekl Borrell novinářům krátce před ministerským jednáním. Možné ruské válečné zločiny či zločiny proti lidskosti již začal přímo na Ukrajině vyšetřovat Mezinárodní trestní soud.

Ministři se dnes budou bavit o celkově pátém balíku sankcí od začátku ruské invaze a podle Borrella by měl zahrnovat i energetický sektor. Postoje členských zemí jsou však vzhledem k jejich energetické závislosti na Rusku méně jednotné než v předchozích případech.

„Tohle je naše válka. A jestli ji prohrajeme, bude to na nás,“ apeloval na rázné kroky Landsbergis. Jeho země patří spolu s dalšími pobaltskými státy či Polskem k zastáncům nejtvrdších protiruských kroků, mezi něž patří úplné odstřižení od ruského plynu či ropy.

Naproti tomu Německo, Maďarsko či Itálie o zastavení dovozu plynu mluvit odmítají. Podle některých diplomatů by se sedmadvacítka spíše mohla shodnout na zákazu dovozu ropy. Landsbergis dnes poznamenal, že by to pro EU nebyl tak velký zásah jako u plynu a přitom by připravil režim ruského prezidenta Vladimira Putina o významné zdroje.

Moskva tvrdí, že zaútočila na západě Ukrajiny na výcvikové středisko se žoldnéři

Moskva tvrdí, že střelami s plochou dráhou letu zasáhla výcvikové středisko v Rivnenské oblasti na západě Ukrajiny. Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov podle agentury TASS prohlásil, že při úderu bylo „zlikvidováno přes 80 žoldnéřů a nacionalistů“. Ukrajinské úřady dříve uvedly, že u vojenského výcvikového střediska v Rivnenské oblasti dopadlo několik ruských raket.

Agentura Ukrinform později s odvoláním na starostu města Rivne informovala, že při raketových útocích ruských vojsk v oblasti bylo zraněno několik lidí, jejich počet zatím neupřesnila.

„V noci na 21. března (dnešek) byl proveden útok vysoce přesnými střelami s plochou dráhou letu na výcvikové středisko pro zahraniční žoldnéře a ukrajinské nacionalistické formace na cvičišti Nová Ljubomyrka v Rivnenské oblasti. Bylo zlikvidováno přes 80 žoldnéřů a nacionalistů,“ prohlásil Konašenkov.

Podle ukrajinské agentury Ukrinform ruské síly podnikly dva raketové útoky na jedno z výcvikových středisek v Rivnenské oblasti. „Podle předběžných údajů je několik zraněných. Později budeme informovat podrobněji,“ uvedl starosta města Rivne Oleksandr Tretjak na sociální síti Telegram.

Diplomatka: USA nevyšlou vojáky na Ukrajinu, budou ale bránit země NATO

Spojené státy nevyšlou své vojáky na území Ukrajiny ani v rámci případné mírové mise NATO, budou ale podporovat a bránit jiné země aliance, pokud se ocitnou pod útokem. V nedělním rozhovoru s televizí CNN to řekla velvyslankyně USA při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Odmítla rovněž, že by se prezident Spojených států Joe Biden při své plánované cestě do Evropy tento týden chystal na návštěvu Kyjeva.

Polsko chce na čtvrtečním summitu NATO formálně požádat o vyslání mírové mise na Ukrajinu a Thomasová-Greenfieldová tak odpovídala na otázku, zda by USA takovou iniciativu podpořily. „Prezident (Biden) jasně říká, že nevyšle americká vojska na Ukrajinu. Nechceme to vyhrotit do války se Spojenými státy,“ řekla diplomatka.

„Budeme ale podporovat naše spojence v NATO. Jak víte, máme jednotky v zemích NATO a prezident jasně řekl, že pokud by byl útok na jakéhokoliv našeho spojence v NATO, tak podle článku pět budeme tyto země podporovat a bránit,“ dodala s odvoláním na ustanovení smlouvy o Severoatlantické alianci, podle nějž je útok na jednoho ze členů útokem na všechny.

Thomasová-Greenfieldová přitom jasně neřekla, zda USA podpoří samotné vytvoření mírové mise NATO.

Diplomatka poznamenala, že mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem jsou podle ní důležitým faktorem při snahách o ukončení bojů, samotná podoba případné dohody je ale podle ní na Ukrajině a Spojené státy se nyní nechtějí vyjadřovat k tomu, jaké řešení by upřednostňovaly. Thomasová-Greenfieldová rovněž nevyloučila uznání ruského Krymu a nezávislosti takzvaných povstaleckých republik v Donbasu, pokud by na to přistoupila Ukrajina.

USA by podle Thomasové-Greenfieldové odpověděly „agresivně“, pokud by Rusko použilo na Ukrajině chemické zbraně, čehož se Spojené státy obávají. „Viděli jste dosavadní následky našich kroků podniknutých proti Rusku a proti (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi, a oni ty následky pociťují a pocítí je ještě více, pokud se uchýlí k tomu nešťastnému rozhodnutí použít chemické zbraně,“ řekla diplomatka.

Moderátor Jake Tapper v rozhovoru rovněž připomněl návštěvu premiérů Česka, Polska a Slovinska v Kyjevě z minulého týdne a výzvu exprezidenta Ukrajiny Petra Porošenka, aby stejný krok udělal i Biden. „Co já vím, tak se o tom neuvažuje,“ reagovala Thomasová-Greenfieldová. „Musíte pamatovat na to, že odrazujeme Američany od cest na Ukrajinu. Je to země ve válce. Nedokážu si představit, že by se o tom (Bidenově návštěvě) uvažovalo,“ dodala.

Podle gubernátora Sumské oblasti se podařilo zastavit únik amoniaku z továrny zasažené ruským bombardováním. Civilní obyvatelstvo není v ohrožení.

Postup ruských vojsk ke Kyjevu se zastavil, tvrdí britské ministerstvo obrany

Postup ruských vojsk ke Kyjevu ze severovýchodu se zastavil. Útok ruských jednotek na ukrajinskou metropoli ze severozápadu od města Hostomel se obráncům podařilo odrazit. Na severu města ale pokračují těžké boje. Uvedlo to dnes ráno britské ministerstvo obrany na základě zpravodajských zjištění. Podle Úřadu vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) od začátku konfliktu na Ukrajině zahynulo nejméně 902 lidí.

Podle britských zpravodajských informací navzdory vojenským obtížím Kyjev zůstává pro ruská vojska „prioritním cílem“. Rozvědky předpovídají, že se ruská armáda v příštích týdnech dál bude snažit ukrajinskou metropoli obklíčit. Hlavní skupina ruských vojsk se v současnosti nachází přes 25 kilometrů od centra ukrajinské metropole.

Několik ruských raket dnes ráno dopadlo u vojenského výcvikového střediska ve městě Rivne na západě Ukrajiny, uvedly tamní úřady. Představitelé regionu ale neinformovali o počtu mrtvých či zraněných.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva (OHCHR) informoval, že od začátku konfliktu zahynulo nejméně 902 civilistů. Dalších 1459 jich bylo zraněno. Podle úřadu je ale bilance mrtvých a zraněných výrazně vyšší, protože předání informací z oblastí, kde jsou intenzivní boje, se zpožďuje. „Většina zaznamenaných civilních ztrát byla způsobena výbušnými zbraněmi s rozsáhlou plochou zásahu,“ uvedl OHCHR.

Pražské centrum pomoci Ukrajincům v neděli odbavilo 1400 lidí, o tisíc méně než před týdnem. Od začátku invaze pomohlo více než 49 tisícům uprchlíkům.