Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Zprávy ze dne 22. března 2022
NATO se vrací ke kořenům, píše Reuters
Vypadá to jako návrat do minulosti. Severoatlantická aliance, založená v roce 1949 k obraně před sovětskou hrozbou, čelí návratu k mechanizovanému válečnictví, obrovskému navýšením výdajů na obranu a také možnosti pádu nové železné opony v Evropě. Po obtížích s hledáním své nové role po studené válce, boji proti terorismu po útocích z 11. září 2001 a ponižujícímu stažení z Afghánistánu v roce 2021 se NATO vrací k obraně před svým původním protivníkem, napsala agentura Reuters.
Je tu ale rozdíl. Čína, která se za studené války odvrátila od Sovětského svazu, odmítla nyní odsoudit ruskou invazi na Ukrajinu. A nefungují také staré studenoválečné strategické plány, jelikož se NATO od 90. let 20. století rozšiřuje a přijalo bývalé sovětské satelity i země, které byly součástí Sovětského svazu.
„Dosáhli jsme bodu zlomu," řekl německý generál ve výsluze Hans-Lothar Domröse, který do roku 2016 vedl jedno z nejvyšších velicích středisek NATO v nizozemském městě Brunssum. „Čína a Rusko nyní jednají v součinnosti, směle vyzývají Spojené státy v souboji o světové vůdcovství. V minulosti jsme říkávali, že odstrašování funguje. Nyní se musíme sami sebe zeptat: Bude odstrašování stačit?" dodal.
Před rozpadem Sovětského svazu se NATO mohlo rozhodnout k zadržení Sovětského svazu zablokováním západního vstupu do Baltského moře. Tím by odřízlo sovětskou baltskou flotilu a zabránilo jí v přístupu do Severního moře, kde by mohla útočit na americké zásobovací konvoje.
Dnes se však role NATO a Ruska obrátily. Moskva by mohla obklíčit pobaltské členy NATO a odříznout je od zbytku aliance. Nyní je cílem NATO udržet vstup do Baltského moře volný. Tři malé pobaltské státy, v nichž žije dohromady asi šest milionů obyvatel, mají rovněž jediné pozemní spojení s hlavním území Severoatlantické aliance. Je jím asi 65 kilometrů široký koridor nazývaný podle polského města Suwalki mezi těžce vyzbrojenou ruskou enklávou Kaliningradem na západě a Běloruskem na východě. Pokud by se jej Rusko zmocnilo, odřízlo by pobaltské státy.
Zprávy ze dne 21. března 2022
Z ukrajinských měst se dnes podařilo prostřednictvím humanitárních koridorů evakuovat 8057 lidí, uvedla ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Zelenskyj ocenil misi premiérů jako gesto odvahy vůči Rusku, vyzval k empatii
Mise premiérů Česka, Polska a Slovinska Petra Fialy, Mateusze Morawieckého a Janeze Janši na Ukrajinu v minulém týdnu byla podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského vzkazem, že by se lidé neměli bát Ruska. Zelenskyj to uvedl v rozhovoru s Českou televizí a dalšími zahraničními médii, který byl zveřejněn dnes večer. Obyvatele zemí, kam míří ukrajinští uprchlíci, zároveň vyzval k empatii. "Není třeba za nás trpět, ale vcítit se," uvedl prezident země, která už více než tři týdny čelí invazi ruských vojsk.
Cestu tří premiérů na Ukrajinu Zelenskyj podle svých slov vnímal jako signál podpory. Vzkaz, jak by se lidé měli zachovat, že by se neměli bát Ruska. Na dotaz, zda se na cestu na Ukrajinu chystají i jiní evropští politici, Zelenskyj uvedl, že mu řekl francouzský prezident Emmanuel Macron, že o tom uvažoval, podobně jako litevský prezident Gitanas Nauséda.
Agrese Ruska je podle Zelenského zkouškou pro celý svět, bohužel se děje na ukrajinském území. Lidem v zemích, do kterých míří Ukrajinci na útěku před válkou, by vzkázal, aby "bránili sebe sama, svou současnost, ani ne budoucnost". "Každý by měl být Ukrajincem, vcítit se do nás, že můžeme přijít úplně o všechno. Není třeba za nás trpět, ale vcítit se," konstatoval.
Premiéři Česka, Polska a Slovinska zamířili nečekaně na Ukrajinu před týdnem v úterý vlakem. O jejich misi informoval Zelenského jako první ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Prezident to tehdy podle svých slov měl za odvážné. Šlo o první a dosud jedinou návštěvu vysokých představitelů západních zemí od začátku ruské invaze 24. února.
Fiala po jednání na tiskové konferenci Ukrajinu ujistil, že Evropa za ní stojí. Premiéři podle něj do Kyjeva přijeli, aby ukrajinskému lidu vyjádřili podporu. Zdůraznil, že Ukrajinci bojují nejen za své životy a za svou svobodu, ale i za životy a svobodu dalších Evropanů.
V ruském provládním deníku se krátce objevily údajné ruské ztráty na Ukrajině
Ruský provládní deník Komsomolskaja pravda dnes podle několika příspěvků na twitteru krátce sdílel informace o údajných ztrátách ruské armády na Ukrajině, v řádu tisíců padlých i raněných vojáků. Údaje, které vysoce převyšují ukrajinské odhady, se prý objevily ve zprávě o situaci na Donbasu, ale brzy byly z článku odstraněny. Mezitím se ovšem začaly šířit na sociálních sítích. Na oficiálních stránkách ruského ministerstva obrany podobná data nejsou a ani jiné ruské oficiální zdroje o nich neinformovaly.
Ze screenshotu z ověřeného účtu zahraničního zpravodaje deníku The Wall Street Journal Yaroslava Trofimova se zdá, že ruský prokremelský list zveřejnil údaje ruského ministerstva obrany. Podle nich prý na Ukrajině zahynulo 9861 ruských vojáků a dalších 16.153 utrpělo zranění.
Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo informace o ztrátách ruské armády na Ukrajině pouze 2. března, kdy uvedlo, že zatím zahynulo 498 vojáků. Na základě otevřených zdrojů se podařilo potvrdit jména již 557 zabitých ruských vojáků, napsala na svém webu ruská redakce BBC. Ukrajina odhaduje ruské ztráty na 15.000 vojáků, ale mezi nimi mohou být nejen padlí, ale i ranění a zajatí. Americký list The New York Times s odvoláním na "konzervativní odhady" americké rozvědky psal o 7000 zabitých, a to na základě analýz médií, satelitních snímků a záběrů ruských vojáků a techniky pod palbou. I tyto údaje mohou být nepřesné.
Moskva si předvolala velvyslance USA kvůli Bidenovým výrokům o Putinovi
Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo velvyslance Spojených států v Rusku Johna Sullivana a předalo mu protestní nótu kvůli výrokům amerického prezidenta Joea Bidena na adresu ruského vůdce Vladimira Putina. Ruští diplomaté zdůraznili, že tyto výroky stavějí vztahy mezi oběma velmocemi "na pokraj rozpadu", napsal na svém webu list Kommersant.
"Varovali jsme, že nepřátelské kroky podnikané proti Rusku se dočkají rozhodného a tvrdého odporu," oznámilo ministerstvo. Vyjádření amerického prezidenta označilo za nedůstojné tak vysokého státního představitele.
Biden minulý týden veřejně označil Putina za "válečného zločince", následně pak za "diktátora" a "hrdlořeza", a to kvůli ruskému vpádu na Ukrajinu. Ruské počínání na Ukrajině odsoudil Biden jako "nelidské".
Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v pátek kritizoval Bidenovy výroky jako "osobní urážky na adresu prezidenta Putina". Dodal, že "vzhledem k Bidenově podrážděnosti, únavě a někdy zapomnětlivosti, vedoucím k agresivním prohlášením", se Kreml zdrží ostrých vyjádření, aby nevyvolal další agresivitu.
Dvě desítky italských zákonodárců ohlásily bojkot zasedání s projevem Zelenského
Dvě desítky členů italského parlamentu se v úterý dopoledne nezúčastní společného zasedání obou komor , k němuž prostřednictvím videopřenosu promluví ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jako důvod někteří z nich uvedli, že proslov považují za "propagandu", která nepomůže zastavit válku na Ukrajině. Informovala o tom dnes italská média.
Cesta tří premiérů na Ukrajinu byla signálem, že by se lidé neměli bát Ruska, řekl Zelenskyj. Obyvatele zemí, kam míří uprchlíci, vyzval k empatii.
Zelenskyj: Případný kompromis s Ruskem by Ukrajinci schvalovali v referendu
Jakoukoli případnou kompromisní dohodu s Ruskem o ukončení války na Ukrajině by ukrajinští občané měli schválit v referendu. V rozhovoru, které v Kyjevě pořídila České televize a další zahraniční média, to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zopakoval také, že Kyjev se nepodvolí ruským ultimátům.
"Naši lidé se budou muset vyjádřit a dát odpověď na tu či onu formu kompromisu," uvedl Zelenskyj s tím, že povaha kompromisu musí teprve vzejít z jednání mezi Kyjevem a Moskvou. "Jsem připraven na cokoli, jen když budu společně s mým lidem," dodal.
Řekl také, že ruská ultimáta mohou být splněna "pouze v případě, že budeme zničeni". Poukázal přitom na okupované části Ukrajiny, kde se podle něj lidé nesmířili s přítomností ruské armády a vytrvale proti ní protestují.
Ruští a ukrajinští vyjednavači absolvovali již několik kol jednání, zatím bez výraznějších výsledků. V uplynulých dnech nicméně přicházely od různých aktérů včetně Zelenského jisté pozitivní signály.
Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov dříve uvedl, že Moskva zastaví vojenskou operaci na Ukrajině, pokud Kyjev uzná, že poloostrov Krym je součástí ruského území, přizná nezávislost republikám vyhlášeným proruskými separatisty na východě Ukrajiny a pokud se Ukrajina ve své ústavě vzdá ambic vstoupit do "jakýchkoli bloků".
Moskevské letiště Šeremeťjevo poslalo na nucenou dovolenou pětinu zaměstnanců
Moskevské letiště Šeremeťjevo poslalo na nucenou dovolenou pětinu svých zaměstnanců. Budou pobírat dvě třetiny mzdy. Největší ruské letiště dále kvůli poklesu počtu cestujících vlivem sankcí zmrazilo další nábor pracovní síly. Informovala o tom agentura Reuters. V roce 2020 toto moskevské letiště a jeho dceřiné firmy zaměstnávaly 18 tisíc lidí.
Spojené státy a Evropa v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu uzavřely svůj vzdušný prostor ruským leteckým společnostem. To Moskvu přimělo k obdobné odvetě. Sankce rovněž přerušily dodávky většiny letadel a náhradních dílů do Ruska i servis stávajících airbusů a boeingů.
"Od 16. března byli někteří zaměstnanci Mezinárodního letiště Šeremeťjevo posláni na nucenou dovolenou," uvedla společnost a dodala, že jim budou vyplaceny dvě třetiny mzdy. Letiště 15. března uzavřelo dva terminály pro cestující a vyřadilo z provozu jednu vzletovou a přistávací dráhu. Zdůvodnilo to"vynucenými omezeními mezinárodní letecké dopravy". Společnost také dočasně zmrazila všechny své investiční projekty.
Soukromá letecká společnost Ural Airlines, jeden z největších ruských dopravců, minulý týden obdobně oznámila, že byla nucena propustit část svých zaměstnanců.
Letiště Šeremeťjevo, jedno ze čtyř letišť obsluhujících ruskou metropoli, je největším letištěm v Rusku. Čítá šest terminálů pro cestující a má také dva terminály pro nákladní dopravu. Kapacitu zvýšila modernizace před mistrovstvím světa ve fotbale. V roce 2019 letiště podle dostupných údajů přepravilo bezmála 50 milionů cestujících, o rok později ale vlivem pandemie tento počet klesl na méně než 20 milionů.
EU kvůli Rusku posílí společnou obranu a vytvoří síly rychlé reakce
Státy Evropské unie se dnes v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu shodly na nové obranné strategii počítající mimo jiné s vytvořením brigády rychlého nasazení o síle až 5000 vojáků. Ministři zahraničí a obrany členských zemí schválili novou strategickou koncepci počítající s výrazným zvýšením armádních výdajů a investicemi do společného vývoje a nákupu vojenského vybavení a nových technologií. EU hodlá také pořádat pravidelná pozemní a námořní cvičení a posílit své civilní a vojenské mise. Chce rovněž těsněji spolupracovat se Severoatlantickou aliancí, do níž se řadí většina unijních zemí. Podrobnosti najdete tady.
Lídři USA, Německa, Francie, Británie a Itálie se shodli na jednotném postupu ohledně ruské invaze na Ukrajinu a koordinace pomoci, uvedl Řím.
Gubernátor: Rusové ostřelovali autobusy z Mariupolu, zranili čtyři děti
Ruští vojáci dnes ostřelovali dvě desítky autobusů, které se snažily vyjet s evakuovanými civilisty humanitárním koridorem z obklíčeného Mariupolu, přístavu na jihovýchodě Ukrajiny. Při ostřelování utrpěly zranění čtyři děti, které jsou nyní v péči lékařů, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na gubernátora Záporožské oblasti.
"Bylo velmi obtížné překročit frontovou linii, protože pokračovalo ostřelování," uvedl gubernátor Oleksandr Staruch. "Dnešek byl těžký den, znovu trpěly děti. Čtyři děti byly převezeny do nemocnice. Jedno je v kritickém stavu," napsal nav sociální síti telegram. "Ty bestie dál válčí s dětmi. Ale za vše budou muset nést odpovědnost. Za každé dítě. Za každý život," dodal.
Podle gubernátorova sdělení autobusy s evakuovanými se dostaly cestou z Mariupolu pod palbu na dvou různých místech.
Mariupol je nyní v centru ruské invaze na Ukrajinu, která začala 24. února. Jeho dobytí by Moskvě umožnilo propojit Krym po souši se separatistickými oblastmi a zajistit si úplnou kontrolu nad pobřežím Azovského moře. Ve městě uvázla většina z asi 400.000 obyvatel, nefungují tam dodávky elektřiny ani tepla, je problém s nedostatkem vody, potravin a léků. Podle ukrajinských představitelů bylo ve městě zničeno 70 až 80 procent domů. O život přišlo asi 2500 civilistů, ale místní úřady připouštějí, že pod troskami může být i dvojnásobný počet mrtvých.
Tyto údaje nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Soudkyně v Moskvě čte dnešní rozsudek, podle kterého je společnost Meta nelegální teroristickou organizací.
STV Group prověřuje informace o selhání její zbraně na Ukrajině
Česká zbrojařská firma STV Group prověřuje informace o selhání její zbraně v bojích na Ukrajině. Twitterový účetUkraine Weapons Tracker v neděli uvedl, že granátomet LGL-7 při používání praskl a zranil dva ukrajinské vojáky. Firma při řešení této události spolupracuje i s ukrajinským velvyslanectvím. Sdělila to na svém webu. Podobnou nehodu dosud nezaznamenala.
Twitterový účet připojil k informaci o selhání zbraně i několik fotografií. Podle firmy z nich ale není jasné, jestli selhala zbraň, nebo náboj. "Naše výrobky podléhají během výroby důkladné kontrole. Je to výrobek, který jsme již dodali řadě zákazníků a podobnou nehodu jsme nikdy nezaznamenali. Jakýkoli výrobek ale i přes uvedenou snahu může například vadou materiálu selhat," uvedla firma.
Více podrobností k události zjišťuje STV Group přes twitterový účet, který informaci zveřejnil, i přes ukrajinské velvyslanectví. "Posléze budou naši specialisté schopni určit, co se vlastně stalo. Na základě těchto zjištění budou přijata odpovídající opatření. Věříme, že se jedná o výjimečné a nešťastné selhání jednoho kusu výrobku," sdělila firma. Události lituje a zraněným popřála brzké uzdravení. "Věříme, že i navzdory této nešťastné události naše podpora přispěje k vítězství ukrajinské armády," dodala firma.
STV Group od začátku ruské agrese posílá na Ukrajinu zbraně, balistické vesty a přilby, dodala také 50.000 dávek náhradní potravy.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) serveru iDNES.cz potvrdila, že granátomet nebyl dodán na Ukrajinu státem. "Ne, není to z ministerstva obrany, respektive Armády České republiky," uvedla. ČR od začátku ruské agrese už na Ukrajinu dodala vojenský materiál za více než miliardu korun.
Tvrzení Ruska, že Ukrajina používá chemické a biologické zbraně, je lživé, prohlásil americký prezident Joe Biden. Podle něj naopak ruský prezident Vladimir Putin zvažuje, že by takové prostředky na Ukrajině nasadil. Biden také popřel ruská tvrzení, že USA mají v Evropě rozmístěné chemické a bologické zbraně.
Ruské ministerstvo obrany dříve obvinilo Kyjev, že připravuje útok chemickými zbraněmi proti vlastním občanům, aby z něj následně mohl obvinit ruskou armádu.