Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Zelenskyj odvolává Ukrajince ze všech mírových misí, aby pomohli bránit Ukrajinu před Ruskem. Týká se to 331 profesionálních vojáků, kteří jsou na misích vedených OSN nebo NATO. Putin se zapřisáhl, že do bojů posílá jen profesionály.

Rakouský kancléř Karl Nehammer se v pondělí vyslovil proti tomu, aby země měnila cokoliv na svém vojensky neutrálním postavení. Veřejnou debatu na toto téma rozvířila ruská invaze na Ukrajinu. „Rakousko bylo neutrální, Rakousko je neutrální a Rakousko také neutrální zůstane,“ řekl.

Akcie v USA kvůli finančním a technologickým firmám klesly

Akcie ve Spojených státech zahájily nový týden výrazným poklesem. Mohly za to hlavně ztráty velkých technologických firem, které byly doposud růstové, a finančních firem, protože vyhlídka na zákaz dovozu ropy z Ruska způsobila prudký růst cen ropy a podpořila obavy z dalšího růstu inflace.

Ceny ropy dnes stouply nejvýše od roku 2018 po zprávě, že Spojené státy a evropští spojenci zvažovali v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu zákaz dovozu ruské ropy. Americký dolar naopak posílil, investoři se obrátili k dolaru jako k bezpečné investici v době nejistot. 

Ruská vládní strana navrhuje znárodnit výrobu západních firem

„Západ rozpoutal proti Rusku sankční válku, do které se zapojily nejen vlády, ale i soukromé společnosti. Naším úkolem je zachovat pracovní místa a nedovolit zničit naši ekonomiku a náš výrobní potenciál zevnitř. Jednotné Rusko navrhuje znárodnit výroby těch společností, které ohlásily svůj odchod a uzavření výroby v Rusku během speciální operace na Ukrajině,“ řekl tajemník vedení vládní strany Jednotné Rusko Andrej Turčak.

„Je to krajní opatření, ale rány do zad tolerovat nebudeme a naše lidi ochráníme. Je to opravdová válka, a už vůbec ne proti Rusku, ale proti ruským občanům. Jen tomu neúčastně přihlížet nebudeme. Přijmeme tvrdá odvetná opatření, budeme jednat v souladu se zákony války,“ dodal.

Více čtěte zde: Rusko vyhlašuje válku byznysu. Chce znárodnit prchající firmy, v ohrožení je i Škoda Auto

Více o odchodu globálních firem: Hromadný úprk firem z Ruska. Odcházejí technologie, retail, logistika i finance

Více o odlivu českých firem z ruského trhu: České firmy zarazily obchod s Ruskem. Nejvíce utrpí strojaři a výrobci vozidel

V odstavené černobylské elektrárně je uvězněno přes sto zaměstnanců

V odstavené ukrajinské jaderné elektrárně Černobyl je už přes 12 dní uvězněno více než 100 zaměstnanců. Odejít nemohou od prvního dne ruské invaze na Ukrajinu, kdy nad zařízením převzaly kontrolu ruské jednotky, píše zpravodajský server BBC. Na místě zůstává i dalších 200 ukrajinských gardistů, kteří v době útoku zajišťovali bezpečnost objektu.

Pracovníci jaderné elektrárny se nadále věnují svým povinnostem a atmosféra je klidná. Mají však omezené zásoby jídla a léků a podle BBC narůstají obavy, že způsobený stres bude mít dopady na jejich schopnost bezpečně vykonávat potřebné úkony.

Kongres USA údajně pracuje na zákazu dovozu energetických produktů z Ruska

Skupina členů amerického Kongresu zahrnující demokratické i republikánské zákonodárce dnes avizovala návrh zákona, který by mimo jiné zakázal dovoz ruské ropy do Spojených států, informoval deník The New York Times. Agentura Reuters s odkazem na nejmenovaný zdroj napsala, že Sněmovna reprezentantů by o tomto návrhu mohla hlasovat už v úterý. Americký prezident Joe Biden se zatím pro zastavení importu z Ruska nevyslovil, jeho vláda ale podle oficiálních vyjádření tuto cestu zvažuje.

Zákon připravovaný v Kongresu by zakázal dovoz ropy a dalších energetických produktů a pozastavil "normální obchodní vztahy" s Ruskem, uvádí Reuters. Podle NYT se návrh týká také obchodních styků s Běloruskem, jehož území posloužilo ruským jednotkám jako východisko při útoku na Ukrajinu.

Moskva znovu slibuje klid zbraní a humanitární koridory

Rusko plánuje zavést humanitární koridory z několika ukrajinských měst od úterního dopoledne, odkdy má platit klid zbraní, uvedla dnes ruská média s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. "Ruská strana vyhlašuje klid zbraní a je připravena zajistit humanitární koridory na Ukrajině od 8. března od 10:00 moskevského času (08:00 SEČ)," napsala agentura TASS. Dodala, že Rusko je připraveno otevřít humanitární koridory z Kyjeva a dále z měst Černihiv, Sumy, Charkov a Mariupol.

Tato města byla v poslední době terčem ruského bombardování a ostřelování. Předchozí přísliby humanitárních koridorů, kterými by mohlo odejít civilní obyvatelstvo do bezpečí, se nesplnily.

Evropská komise posoudí možnost vstupu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie do EU

Evropská komise (EK) posoudí možnost vstupu Ukrajiny, Moldavska a Gruzie do Evropské unie. Podle francouzského předsednictví se na tom dnes shodli zástupci unijní sedmadvacítky. Ukrajina, Moldavsko a Gruzie minulý týden předložily Radě EU oficiální žádosti o členství v EU. Předání těchto žádostí komisi představuje první krok na cestě k oficiálním přístupovým rozhovorům.

Vypracování těchto posudků v komisi podle unijního zdroje agentury DPA obvykle trvá rok až rok a půl. Po kladném stanovisku EK však proces přistoupení do EU zpravidla trvá roky.

Ukrajina chce podle Kuleby přímé rozhovory Zelenského s Putinem

Ukrajina chce přímé rozhovory prezidentů Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina, protože Kyjev ví, že tím, kdo v Moskvě vydává rozkazy, je Putin. Podle agentury Reuters to dnes večer řekl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba.

"Dlouho jsme chtěli přímý rozhovor mezi prezidentem Ukrajiny a Vladimirem Putinem, protože všichni jsme si vědomi toho, že je to on, kdo činí konečná rozhodnutí, zvláště nyní," řekl šéf ukrajinské diplomacie v přímém televizním přenosu.

"Náš prezident se ničeho nebojí, včetně přímého setkání s Putinem," dodal Kuleba. "Pokud se Putin také nebojí, ať přijde na schůzku, ať si sednou a promluví si," citoval Reuters ministra.

V Bělorusku se dnes konalo třetí kolo ukrajinsko-ruských rozhovorů na úrovni vyjednávačů. Ani tentokrát nepřineslo zásadní posun blíže k zastavení bojů a k ukončení ruské agrese vůči Ukrajině.

Lotyšsko zablokovalo dalších 18 ruskojazyčných televizních kanálů

Lotyšsko dnes zablokovalo vysílání dalších 18 ruskojazyčných televizních kanálů. Lotyšská Národní rada pro elektronická masmédia (NEPLP) krok zdůvodnila tím, že stanice patří společnostem, na něž se vztahují americké sankce. Opatření vstoupí v platnost po zveřejnění v úředním věstníku, uvedla agentura DPA.

Lotyšsko bezprostředně po útoku ruských vojsk na Ukrajinu zablokovalo několik ruskojazyčných televizních stanic. NEPLP tak podle svého vyjádření učinila s cílem zabránit ohrožení národní bezpečnosti této pobaltské země, která je členským státem Evropské unie i Severoatlantické aliance.

Lotyšské bezpečnostní orgány zahájily trestní vyšetřování jedné organizace kvůli podezření ze systematického ospravedlňování a podpory ruské agrese vůči Ukrajině. Při prohlídkách na několika místech v hlavním městě Rize byly zatčeny čtyři osoby a zabaveno velké množství důkazů, oznámila dnes policie.

Z těžce zničeného ukrajinského města Irpiň pokračovala evakuace

Z ukrajinského města Irpiň, těžce poničeného ruskými jednotkami, dnes pokračovala evakuace obyvatel, kteří se tentokrát pod palbu nedostali. V minulých dnech prchající tolik štěstí neměli, v neděli intenzivní ostřelování a minometné granáty zabily nejméně čtyři civilisty, informovala agentura Reuters.

Lidí, kteří dnes překročili řeku Irpiň a vydali se jižním směrem k nedalekému Kyjevu, bylo méně než v předchozích dnech, i když cesta byla snazší. Podle některých už ve městě zůstává jen málo obyvatel. Na otázku, proč se rozhodla odejít až teď, jedna z žen řekla, že ji k tomu přimělo upozornění úřadů, že to může být poslední příležitost dostat se pryč.

"Desítky obyvatel Irpině s dětmi, batohy a domácími mazlíčky šly nebo běžely po silnici poseté troskami a lemované vyhořelými auty a domy – důkaz zuřivosti nedělního bombardování," popsali zpravodajové agentury Reuters obraz zkázy na pozadí dnešní evakuace.

Podle místních představitelů asi třetinu šedesátitisícové Irpině okupují ruské jednotky. Vše ostatní by mělo být stále pod ukrajinskou kontrolou.

Ukrajinské síly bojují s agresorem v okolí Irpině už řadu dní. Někteří obyvatelé se rozhodli odejít v obavě, že je jen otázkou času, než se obrana města pod tlakem útočících ruských jednotek rozpadne.

"Irpiň byla pod těžkou palbou," řekla agentuře Reuters Halja Fedorčuková, když přešla řeku na druhý břeh přes úzké prkno. Ukrajinské síly totiž vyhodily do povětří most, aby zpomalily postup ruských vojáků. Zároveň to však zkomplikovalo snahu dostat tisíce lidí do bezpečí.

"Rusové stříleli na domy, na lidi. Zahynula tam žena a třináctileté dítě. Zůstalo tady jen pár lidí," líčila Halja. "Je to těžké a děsivé. Je to válka, je to fašismus, je to genocida páchaná na celé Ukrajině," dodala.

Moskva popírá, že by ruské síly záměrně ostřelovaly civilní cíle. Svou agresi označuje za speciální vojenskou operaci s cílem demilitarizovat Ukrajinu a odstranit její vedoucí představitele, které označuje za nebezpečné nacionalisty. Podle Ukrajiny a Západu jde ale jen o průhlednou záminku k invazi s cílem podmanit si zemi se 44 miliony obyvatel.

FIFA umožní zahraničním fotbalistům v Rusku dočasně přerušit kontrakt 

Mezinárodní fotbalová federace FIFA umožní zahraničním hráčům a trenérům působícím v Rusku pozastavit jejich smlouvy a dočasně přestoupit do jiných klubů. FIFA o tom informovala na svém webu.

Pravidlo však platí jen do 30. června, kdy v Rusku končí sezona. Poté se musí vrátit. Stejnou možnost mají i zahraniční hráči a trenéři klubů na Ukrajině, kde však byly soutěže po ruské invazi přerušeny.

Rozhodnutí by se mohlo dotknout více než sta fotbalistů včetně českého útočníka Jana Kuchty, který působí v Lokomotivu Moskva. Dočasné angažmá si můžou najít kdekoliv, kluby však mohou získat pouze po dvou hráčích, kteří působili v Rusku nebo na Ukrajině.

O možnost ukončit kvůli konfliktu smlouvu s ruskými kluby požádaly FIFA hráčské asociace FIFPro a World League Forum. Federace jim vyšla vstříc jen částečně a povolila pouze dočasně přerušení kontraktů.

Bránu ruské ambasády v Dublinu prorazil irský řidič, prý kvůli mrtvým u Kyjeva

Policie v irském hlavním městě Dublinu dnes zatkla muže, který svým nákladním autem na protest proti vojenskému útoku na Ukrajinu prorazil bránu ruské ambasády. Řidič uvedl, že jej k činu vyprovokovala nedělní scéna z města Irpiň nedaleko Kyjeva, kde ruská palba zabila čtyři civilisty prchající před invazí. Ruskému velvyslanci podle médií vzkázal, aby opustil Irsko.

Dodávkové auto do brány areálu na ulici Orwell Road nacouvalo kolem 13:30 místního času (14:30 SEČ), informovala s odvoláním na svědky veřejnoprávní zpravodajská společnost RTÉ. Na místě v tu chvíli byla i skupinka lidí protestujících proti rozhodnutí Moskvy napadnout Ukrajinu, ukazují záběry publikované na twitteru.

Řidič nechal své nákladní vozidlo stát ve vjezdu do velvyslanectví a začal mluvit s demonstranty, kterým rozdával fotografie ženy a jejích tří dětí zabitých v Irpini. "Dělám to pro ně... Tohle je můj dnešní příspěvek," vysvětloval muž, který se představil jako Desmond Wisley. Toto jméno bylo uvedeno i na boku jeho vozidla, které podle RTÉ vezlo potřeby pro církevní obřady.

"Chci, aby velvyslanec a jeho kolegové opustili tuto zemi," uvedl mimo jiné řidič. Ruská ambasáda reagovala prohlášením, v němž incident označila za projev šílenství namířený proti "mírové diplomatické misi". Zároveň obvinila policisty, že činu nečinně přihlíželi. "Tento incident je důvodem k extrémním obavám," píše se v komuniké.

Policie po incidentu vzala řidiče do vazby. Jeho vozidlo bylo záhy z místa odstraněno.

Prezident Miloš Zeman uvedl, že se rozhodl vyhovět návrhu na udělení nejvyššího státního vyznamenání ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Podrobnosti najdete tady.

Lídři USA, Německa, Francie a Británie při videohovoru potvrdili odhodlání dál pro Rusko navyšovat cenu invaze na Ukrajinu, oznámil Bílý dům.