Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Pro Švédsko je vstup do NATO obrovskou úlevou, míní velvyslankyně

Pro Švédsko je vstup do Severoatlantické aliance (NATO) obrovskou úlevou. Od začátku války na Ukrajině a finského rozhodnutí, které předcházelo švédskému, tato země ztratila svého největšího bilaterálního partnera - neutrální Finsko. Spolupráce samozřejmě pokračovala, ale v situaci, kdy by jeden z nich byl členem NATO a druhý ne, by nemohla fungovat stejně dobře jako dříve. V rozhovoru to řekla česká velvyslankyně ve Stockholmu Anita Grmelová. Oficiálně se Švédsko stalo členem aliance ve čtvrtek, jako poslední jeho vstup stvrdilo Maďarsko.

Ve švédské veřejnosti sice vstup do NATO neměl jednomyslnou podporu, nicméně velkou ano, míní Grmelová. Veřejné mínění se začalo rychle měnit po únoru 2022, tedy po ruské invazi na Ukrajinu. Předtím byla podpora tohoto kroku zhruba třicetiprocentní, aktuálně byla dvojnásobná. "Co je dost symptomatické, v celém Švédsku dochází vlajky NATO, potřebuje je rychle tisknout a šít. Armáda mluví o tom, že teď potřebuje víc hudebníků, protože všichni potřebují vojenská tělesa. Je to vtipné, ale ukazuje to, jak se na to všichni těší, a to nejen na ústřední úrovni," řekla velvyslankyně.

Útok na ukrajinské Sumy zabil dva lidi, další tři zahynuli v Charkovské oblasti

Čtvrteční útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny zabil dva lidi a 26 dalších zranil, uvedla dnes po skončení záchranných prací sumská oblastní správa. Další tři lidé dnes přišli o život při ruských útocích ve městě Vovčansk v Charkovské oblasti. Dva mrtvé si podle oznámení gubernátora ruské Belgorodské oblasti, která hraničí mimo jiné s ukrajinskou Sumskou oblastí, vyžádal ukrajinský dronový útok.

Útok v Sumách ve čtvrtek zasáhl mimo jiné nemocnici a školu. V nemocnici bylo poškozeno 28 oken a dvoje dveře, zařízení ale dál funguje a stará se o pacienty, uvedly úřady. Škody podle nich také utrpěla administrativní budova v regionálním centru urgentní medicíny.

Turecko chce mírový summit s Ruskem, podle Zelenského to není žádoucí

Negativní dopad války na Ukrajině na okolní region a svět dále sílí. Dnes to po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl podle agentury Reuters turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Dodal, že Turecko je ochotné uspořádat mírový summit za účasti Ruska. Podle Zelenského je však nejdříve nutné vypracovat mírový plán a až pak začít jednání s Moskvou.

Erdogan se Zelenským mluvil o průběhu války, o bezpečnosti plavby po Černém moři či o obchodě mezi oběma zeměmi. Turecko v minulosti například vystupovalo jako prostředník při jednání o dohodě, která v letech 2022 a 2023 umožnila přepravu ukrajinských zemědělských produktů přes Černé moře do světa. Do dohody byly zapojeny vedle Ankary také Ukrajina, Rusko a OSN. Po vypršení dohody Ukrajina častěji pro export zemědělských produktů využívá trasy po Dunaji či pozemní cesty.

Tři francouzští výrobci zbraní a vojenského materiálu začnou vyrábět na Ukrajině

Tři francouzští výrobci zbraní a vojenského materiálu uzavřou partnerství s ukrajinskými firmami, aby mohli spustit výrobu na Ukrajině. Dnes to řekl ve vysílání stanice BFM TV ministr obrany Sébastien Lecornu. Dodal, že otázka vyslání bojových jednotek na Ukrajinu není na stole.

„Francouzské podniky vytvoří partnerství s ukrajinskými firmami, aby mohly vyrábět na ukrajinském území,“ uvedl Lecornu. Z počátku se podle něj bude jednat spíše o výrobu součástek než munice, která je technicky náročnější. Podle něj by výroba mohla začít v létě.

Pomoc Ukrajině po kapkách už nefunguje, prohlásil Kuleba

Ukrajina potřebuje neomezené a včasné dodávky zbraní, aby mohla bojovat proti ruským invazním silám. Na návštěvě v Litvě to dnes podle agentury Reuters prohlásil ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Strategie pomoci po kapkách už podle něj nefunguje.

„Strategie dávkování pomoci Ukrajině po kapkách už nefunguje,“ řekl šéf ukrajinské diplomacie na tiskové konferenci v litevské metropoli Vilniusu. „Potřebujeme neomezené a včasné dodávky všech typů zbraní a munice, abychom zajistili, že Ukrajina porazí Rusko a že válka se v Evropě nerozšíří,“ řekl Kuleba.

Společné zájmy Česka a Slovenska Ficova vláda nenaruší, řekl Šimečka v Praze

Společných zájmů mezi Českem a Slovenskem je tolik, že výroky jednoho premiéra, ministra zahraničí a kroky jedné vlády to nemohou narušit, uvedl slovenský opoziční lídr Michal Šimečka k roztržce Prahy a Bratislavy ohledně řešení válečného konfliktu na Ukrajině. Dnešní odpolední schůzkou s předsedkyní Sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou (TOP 09) završil dvoudenní pobyt v Praze, během kterého jednal s koaličními politiky včetně premiéra Petra Fialy (ODS). Fiala dopoledne přijal místopředsedu slovenské Národní rady v Kramářově vile. Česko Šimečka navštívil den poté, co vláda kvůli rozdílnému pohledu na válečný konflikt na Ukrajině rozhodla o pozastavení konzultací se slovenským kabinetem premiéra Roberta Fica. Podle svých slov chtěl vzkázat, že Slovensko není pouze premiér Fico.

Ukrajina dostane od EU v březnu a dubnu šest miliard eur, řekl Dombrovskis

Ukrajina dostane v březnu a v dubnu od Evropské unie šest miliard eur (150 miliard korun) finanční pomoci. Dnes to při návštěvě Kyjeva řekl místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis. Jedná se o peníze z nedávno schváleného balíku, v němž je pro Ukrajinu 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Dombrovskis, který má v komisi na starost agendu obchodu, zároveň očekává, že se v dubnu podaří definitivně schválit obnovení výjimek z kvót a cel pro ukrajinské zemědělské produkty.

„Evropská komise provede první platbu ve výši 4,5 miliardy eur v rámci programu tento měsíc a v dubnu bude následovat další platba ve výši 1,5 miliardy eur,“ uvedl Dombrovskis na tiskové konferenci s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. Místopředseda EK připomněl, že peníze EU uvolňuje podle plánu dohodnutého s ukrajinskou vládou.

Lotyšsko vykázalo ze země na základě nových pravidel prvních šest Rusů

Lotyšsko vykázalo ze země na základě nových migračních pravidel prvních šest občanů Ruska, kteří nepožádali o povolení k pobytu. Informovala o tom estonská stanice ERR. Změny v imigračním zákoně zavedlo Lotyšsko na podzim roku 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura DPA. V Lotyšsku žije početná ruská menšina, která tvoří asi čtvrtinu populace.

NYT: Ukrajinci pomáhají armádě pomocí crowdfundingu, aukcí i tombol

Od prvních dnů ruské války na Ukrajině se tisíce dobrovolníků snaží skrze crowdfunding získávat vybavení pro armádu, přičemž jejich úsilí je pro zásobování ozbrojených sil zásadní. Napsal to list The New York Times (NYT) a upozornil, že podle nedávného průzkumu nyní přispívá téměř 80 procent Ukrajinců. Ukrajinská vláda přitom loni v září uvedla, že crowdfunding od začátku války představoval tři procenta vojenských výdajů země.

S tím, jak se konflikt vleče, a jelikož jsou teď na bojišti iniciativnější invazní síly, je ale stále těžší peníze sehnat. Organizátoři sbírek proto zkouší obchodní a marketingové techniky. Pořádají aukce, tomboly a do propagace zapojují influencery. Posledním trendem je přístup spoléhající se na sítě přátel a známých, napsal NYT.

Putin jednal o výměně Navalného pár hodin před jeho smrtí, tvrdí ruský portál

Ruský prezident Vladimir Putin jednal o možnostech výměny vězněného lídra ruské opozice Alexeje Navalného za Rusy zadržované na Západě ještě několik hodin před Navalného smrtí, tvrdí ruský investigativní portál Agentstvo. Odkazuje se přitom na zdroje obeznámené s průběhem jednání. Podle dvou z těchto zdrojů se Putin jen čtyři hodiny před oznámením Navalného smrti setkal s miliardářem Romanem Abramovičem, který už v minulosti podle médií sehrál roli prostředníka mezi Ruskem a Západem. Putin podle jednoho ze zdrojů během této schůzky vyjádřil souhlas s výměnou Navalného.

Rusko není v konliktu na Ukrajině agresorem, Rusko hájí své zájmy, řekl šéf slovenské vládní strany SNS a místopředseda parlamentu Danko.

Fiala: Vybrané peníze zatím stačí na nákup 300 tisíc kusů munice pro Ukrajinu

Dosud se podařilo vybrat dostatek peněz na nákup první dodávky 300 tisíc dělostřeleckých granátů pro pomoc Ukrajině, uvedl na sociální síti X premiér Petr Fiala (ODS). Cílem české iniciativy je poslat daleko víc a hledání partnerů podle Fialy pokračuje. Práce a pomoc Ukrajině tímto nekončí, doplnil předseda vlády.

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek uvedl, že se podařilo shromáždit potřebnou částku na nákup 800 tisíc kusů dělostřelecké munice ze zemí mimo EU. Tut informaci ale pozdaji korigoval i poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Biden v Kongresu žádal o podporu pro Ukrajinu

Ukrajina může zastavit ruského prezidenta Vladimira Putina, když dostane zbraně, které potřebuje, ale bez americké podpory bude ohrožena celá Evropa. Řekl to americký prezident Joe Biden, který na úvod svého poselství o stavu unie znovu apeloval na uvolnění dalších peněz na pomoc zemi napadené Ruskem.

„Svoboda a demokracie čelí útoku, doma i v zámoří,“ prohlásil šéf Bílého domu. Své vystoupení v Kongresu zahájil slovy o tom, že podobně jako prezident Franklin Roosevelt za druhé světové války přišel zákonodárce i veřejnost varovat, že Spojené státy prožívají neobyčejně vypjatý okamžik.

„Dějiny nás sledují. Když Spojené státy odejdou, ohrozí to Ukrajinu,“ řekl o podpoře napadené země. Balík aktuálně blokuje republikánské vedení v americké Sněmovně reprezentantů. Senát minulý měsíc schválil širší návrh zahrnující asi 60 bilionů dolarů (kolem 1,4 bilionu Kč) na podporu Kyjeva, předseda sněmovny Mike Johnson jej ale odmítá předložit k hlasování.

„Ukrajina může zastavit Putina, když budeme stát s Ukrajinou a poskytneme zbraně, které potřebuje na svou obranu,“ uvedl Biden. V opačném případě bude podle něj ohrožena nejen Ukrajina, ale celá Evropa a „svobodný svět“.

Zelenskyj v pátek navštíví Turecko, setká se s Erdoğanem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v pátek v Turecku setká se svým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem. Diskutovat budou o válce na Ukrajině i přepravě ukrajinského obilí přes Černé moře, uvedla kancelář tureckého prezidenta.

Rusko zaútočilo na ukrajinské Sumy, poničená je škola nebo zdravotnická centra

Rusko ve čtvrtek podniklo raketový útok na město Sumy na severovýchodě Ukrajiny, informují ukrajinská média. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu řekl, že jeden člověk zemřel a podle regionální správy je poničená civilní infrastruktura. Další člověk zemřel při minometném útoku v Černihivské oblasti. Dva zranění jsou hlášení také z Kosťantynivky v Doněcké oblasti.