Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Do nákupu munice pro Ukrajinu, zprostředkovaného Českem, se zapojí i Kanada

Ministryně obrany Jana Černochová pro ČTK řekla, že minulý týden podepsala memorandum s Kanadou, jehož součástí je zapojení této členské země NATO do pořízení munice pro Ukrajinu. Do nákupu 15 tisíc dělostřeleckých granátů se zapojily i další země, které si ale nepřejí být jmenovány, dodala Černochová.

EU zruší sankce uvalené na dva Rusy a jednoho Slováka

Evropská unie ze sankčních listin vyřadí ruského miliardáře a spoluzakladatele technologické společnosti Yandex Arkadije Volože, dalšího Rusa Sergeja Mndojance a Jozefa Hambálka, zakladatele slovenské odnože ruského klubu motorkářů Noční vlci, jehož členové mají vazby na ruského prezidenta Vladimira Putina, píše agentura Reuters s odvoláním na diplomatické zdroje. 

Jeden z diplomatických zdrojů uvedl, že tyto tři případy jsou považovány za "právně neobhajitelné", mimo jiné kvůli změně chování v případě Volože. Ten například loni v létě označil válku Moskvy na Ukrajině za barbarskou.

Řehka jednal s ředitelem Vojenského štábu EU o pomoci Ukrajině

Náčelník generálního štábu Karel Řehka v Praze diskutoval s generálním ředitelem Vojenského štábu Evropské unie Michielem van der Laanem o pomoci Ukrajině, strategické důležitosti regionu Sahelu i zapojení Čechů do námořní operace EU Aspides. 

Česko se podílí na výcviku ukrajinských vojáků v asistenční misi Evropské unie na podporu Ukrajiny (EUMAM UA), za loňský rok Češi podle dřívějšího vyjádření armády v Polsku vycvičili téměř 1000 Ukrajinců. Další ukrajinští vojáci se cvičí v Česku, Sněmovna jejich pobyt schválila v listopadu 2022, loni v listopadu mandát prodloužila. Celkem se Česko v loňském roce podle dřívějšího vyjádření Řehky podílelo na výcviku 4000 ukrajinských vojáků.

Dánsko pořídí spolu s Českem pro Ukrajinu 15 tisíc dělostřeleckých granátů

Dánsko oznámilo, že Ukrajině poskytne nový balík vojenské pomoci v hodnotě 1,7 miliardy dánských korun. Zahrnuje mimo jiné finance na pořízení 15 tisíc dělostřeleckých granátů, které budou darovány v následujících měsících ve spolupráci s Českou republikou.

Dánská premiérka Mette Frederiksenová dnes rovněž informovala, že její země uzavřela s Ukrajinou bezpečnostní dohodu, ve které se zavazuje poskytovat Kyjevu vojenskou podporu po dobu příštích deseti let. Dvoustranné bezpečnostní dohody v poslední době uzavřely s Ukrajinou rovněž Británie, Německo či Francie.

Kodaň již dříve slíbila poslat Kyjevu také stíhačky F-16, podle nynějšího vyjádření premiérky Frederiksenové by první z nich Dánsko mohlo dodat Ukrajině v létě.

Ukrajinu je třeba nadále podporovat, reagoval ministr zemědělství Marek Výborný na výhrady zemědělců proti bezcelní dohodě EU s Ukrajinou. Dohoda v červnu vyprší a bude se jednat o jejím prodloužení, podle Výborného je potřeba změnit její podmínky tak, aby ukrajinští zemědělci dovážející se produkty do EU museli plnit stejné podmínky jako farmáři ze zemí Evropské unie.

Čtěte více o protestech českých zemědělců >>>

Pomoc nevládních organizací Ukrajině ve výši 7 mld. Kč získaly tři miliony lidí

Pomoc nevládních organizací ve výši sedmi miliard korun získaly za dva roky od ruské invaze více než tři miliony Ukrajinek a Ukrajinců. Zástupci poskytovatelů pomoci to dnes řekli na tiskové konferenci v Praze. Čeští občané podle nich ve sbírkách přispěli 3,17 miliardy korun, dárci z řad velkých institucí pak dali minimálně dalších 3,5 miliardy. V sobotu uplynou od začátku ruské invaze dva roky, v následujících dnech se chystají akce po celém Česku.

Ředitel Post Bellum a vedoucí projektu Paměť národa Mikuláš Kroupa dnes uvedl, že český stát a Evropská unie zaostávají za občanskou solidaritou. „Nejsme dostatečně nápomocni Ukrajině. Ukrajina prochází nesmírně těžkým obdobím a ztrácí naději v tom, že Evropa si je vědoma toho, že čelí nepředstavitelné agresi, která může vyústit v třetí světovou válku,“ řekl.

EU by měla více kontrolovat, zda státy plní nápravná opatření, míní účetní dvůr

Evropská komise by měla více kontrolovat, zda její opatření vydaná vůči členským zemím v případě porušení principů právního státu jsou řádně odůvodněná a zda daná země případná nápravná nařízení opravdu plní a následně je nezruší. Uvádí se to ve zprávě, kterou dnes zveřejnil Evropský účetní dvůr (EÚD). Porušení zásad právního státu daným členským státem může vést k zablokování finančních prostředků z EU, což se nyní děje například v případě Maďarska či Polska.

„Nové záruky EU pro oblast právního státu představují chvályhodný krok vpřed,“ uvedla Annemie Turtelboomová, členka Evropského účetního dvora, která audit vedla. „Nástroje mají ale ještě určité slabiny. Vzhledem k tomu, že právní stát je jednou ze základních hodnot EU, by jistě bylo potřebné, aby byl systém dokonalejší.“

Reuters: Ukrajinu sráží ruská početní a zbrojní převaha, popisují lidé na frontě

Zatímco ukrajinská válka vstupuje do třetího roku, pěchota 59. brigády ukrajinských sil čelí neradostné realitě - chybí jí vojáci i munice k tomu, aby mohla vzdorovat ruským vojákům. Napsala to agentura Reuters.

Velitel čety s přezdívkou Tygr odhaduje, že z několika tisíc mužů, kteří v brigádě působili na začátku války, stále slouží asi jen 60 nebo 70 procent. Ostatní padli, utrpěli zranění nebo byli propuštěni z důvodu stáří či nemoci.

K těžkým ztrátám se přidávají také hrozné podmínky na východní frontě, kdy se zmrzlá půda během nezvykle vysokých teplot letošní zimy proměňuje v hluboké bahno a výkyvy počasí se podepisují i na zdraví vojáků. „Střídá se déšť, sníh, déšť, sníh. Výsledek je, že lidé mají obyčejnou chřipku nebo angínu. Po nějakou dobu jsou mimo akci a není nikdo, kdo by je nahradil,“ uvedl velitel roty v brigádě s přezdívkou Limuzyn. „Nejakutnějším problémem v každé jednotce je nedostatek lidí,“ dodal.

Joe Biden ve středu označil Vladimira Putina za „šíleného hajzla“

Americký prezident Joe Biden ve středu označil ruskou hlavu státu Vladimira Putina za „šíleného hajzla“. Výraz, který použil, by se ovšem dal přeložit také jako zkurvysyn. O Bidenově výroku, který padl v San Francisku při setkání s podporovateli jeho kampaně, informovala dnes agentura Reuters.

Jedenaosmdesátiletý Biden mluvil o hrozbách pro lidstvo a zdůraznil, že za nebezpečí považuje především klimatické změny. „To je poslední existenční hrozba. Je to klima. Máme tu šíleného hajzla, jako je ten chlápek Putin a další, a vždy se musíme obávat jaderného konfliktu, ale existenční hrozbou pro lidstvo je klima,“ prohlásil Biden.

Šéf bosenské Republiky srbské obdržel v Rusku vyznamenání od Putina

Prezident bosenské Republiky srbské (RS) Milorad Dodik ve středu obdržel vyznamenání z rukou ruského prezidenta Vladimira Putina. Během své návštěvy v ruském Tatarstánu bosenskosrbský předák zopakoval, že odmítá vstup Bosny do NATO. „Odmítáme se připojit k sankcím Západu vůči Rusku (...) A především bez váhání odmítáme vstoupit do aliance NATO,“ uvedl podle stanice N1 Dodik na setkání s Putinem v Kazani.

Írán poskytl Rusku stovky balistických střel

Írán poskytl Rusku stovky výkonných balistických střel země-země, uvedla s odvoláním na šest nejmenovaných zdrojů agentura Reuters. Podle ní jde o důkaz prohlubování vojenské spolupráce mezi oběma zeměmi, na které Spojené státy uvalily sankce. Kyjev uvedl, že oficiálními informacemi k této dodávce nedisponuje. Tři íránské zdroje uvedly, že Teherán dodal Moskvě přibližně 400 střel, z nichž mnohé patří do rodiny balistických střel krátkého doletu Fáteh-110, jako například střela Zolfaghar. Podle expertů lze tuto raketu převážet na nákladním voze, schopna je zasáhnout cíl na vzdálenost 300 až 700 kilometrů. Podle jednoho ze zdrojů začaly dodávky začátkem ledna.

Česko nadále nebude vydávat povolení k pobytu Rusům a Bělorusům, schválila vláda

Česko kvůli invazi na Ukrajinu nadále nebude vydávat víza a povolení k pobytu Rusům a Bělorusům. Prodloužení nařízení na návrh ministerstva zahraničí ve středu schválila vláda, oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet ale podle něj zároveň musí vytvářet podmínky pro působení v Česku pro opozici či studenty, kteří nechtějí mít nic společného s režimy Ruska a Běloruska.

Česko dosud dodalo Ukrajině například 62 tanků, 131 BVP či šest vrtulníků

Česko Ukrajině napadené Ruskem dosud ze svých skladů poslalo například 62 tanků, 131 bojových vozidel pěchoty, šest vrtulníků či 16 systémů protivzdušné obrany. Na středeční tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil premiér Petr Fiala (ODS). Za pomoc Ukrajině získalo Česko kompenzace od spojenců v hodnotě zhruba 19 miliard korun, například dvě miliardy z Evropské unie, sedm miliard od Spojených států.

Česko by mohlo získat dalších 15 tanků Leopard 2A4 za pomoc Ukrajině

Česko by mohlo od Německa darem získat dalších 15 tanků Leopard 2A4 jako ocenění za vojenskou pomoc Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). O nabídce kabinet informovala ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podle Fialy by šlo o podobný scénář, na základě kterého už česká armáda získala 15 tanků za dodávky obrněné techniky na Ukrajinu.

Ukrajinský útok podle médií zabil desítky ruských vojáků na cvičišti

Ukrajinské ozbrojené síly podle několika novinářů a dalších zdrojů v úterý zasáhly ruský vojenský výcvikový prostor u okupované Volnovachy v Doněcké oblasti na východní Ukrajině. V areálu v té době právě nastoupili vojáci v očekávání příjezdu ruského generálmajora Olega Moisejeva. Při útoku přišlo o život nejméně 60 ruských vojáků, uvedl zpravodaj ruskojazyčné redakce stanice BBC. O útoku napsal také ukrajinský novinář Denys Kazanskyj nebo ruský proválečný bloger Jegor Guzenko. Gubernátor ruského kraje, ze kterého je zasažená jednotka, označil zveřejněné informace za nedůvěryhodné a zveličené, ale počet obětí neupřesnil.