Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Pod kvalifikaci pracují v Česku tři pětiny uprchlíků z Ukrajiny
Přibližně tři z pěti pracujících ukrajinských běženců mají v Česku zaměstnání pod úroveň své kvalifikace. Na úterní tiskové konferenci nevládních organizací pracujících s migranty to uvedla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní je nutné zlepšit jazykové vzdělávání uprchlíků před ruskou vojenskou invazí a usnadnit uznávání ukrajinských kvalifikací.
Česko poskytlo od začátku války Ukrajině vojenský materiál v hodnotě přes šest miliard
Česko poskytlo Ukrajině od začátku konfliktu vojenský materiál v hodnotě přes šest miliard korun, další významný materiál Česká republika poskytla v minulém týdnu, uvedla v úterý na tiskové konferenci ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Ministerstvo už dříve oznámilo, že ČR Ukrajině darovala nepoužívaný vojenský materiál ze zásob české armády v pořizovací ceně 6,2 miliardy korun, zůstatková hodnota činila 1,2 miliardy.
Ekvádor zrušil slib zbraní pro Ukrajinu kvůli ruskému embargu na jeho banány
Ekvádor odvolal slib, že dodá Ukrajině prostřednictvím Spojených států zbraně sovětské výroby. Nabídku stáhl v pondělí poté, co příslib vyvolal hněv Moskvy a zákaz dovozu ekvádorských banánů do Ruska, napsala agentura AFP. Ekvádorský prezident Daniel Noboa v lednu oznámil dohodu s USA. V jejím rámci měla jihoamerická země poslat své staré zbraně do USA a výměnou za ně dostat americké. Zbraně sovětské výroby z Ekvádoru by putovaly na Ukrajinu, která už téměř dva roky čelí ruské agresi a potýká se s nedostatkem vybavení a munice. Americké zbraně chtěl Ekvádor využít k efektivnějšímu boji proti obchodníkům s drogami.
Švédsko oznámilo novou vojenskou pomoc Ukrajině, obsahuje i válečné čluny
Švédské ministerstvo obrany v úterý oznámilo zatím největší balík vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 7,1 miliardy švédských korun (16,1 miliardy korun). Podpora bude zahrnovat mimo jiné válečné čluny a podmořské zbraně, jako jsou miny a torpéda, informovala švédská televize SVT.
Česko bude dál podporovat Ukrajinu, výsledek války je klíčový, zdůraznil Řehka
Výsledek války na Ukrajině předznamená, v jakém světě budeme žít, řekl v úvodu úterního armádního velitelského shromáždění náčelník generálního štábu Karel Řehka. Podpora Ukrajiny rozhodně nepřestane, jen před několika dny dodalo Česko zemi napadené Ruskem další materiál z vojenských zásob, dodal. Za svou hlavní prioritu označil bojeschopnost armády. Zdůraznil, že členství v NATO z jednotlivých zemí nesejmulo odpovědnost budovat vlastní silnou armádu.
Putin promluví před parlamentem o stavu země 29. února, oznámil Kreml
Ruský prezident Vladimir Putin přednese před oběma komorami parlamentu projev o stavu země ve čtvrtek 29. února, oznámil Kreml. Hlava státu v těchto poselstvích tradičně uvádí své hodnocení situace v zemi a úkoly do budoucna, napsala ruská státní agentura TASS. Putin promluví k členům Federálního shromáždění několik dní poté, co uplynou dva roky od doby, kdy Rusko na jeho příkaz zaútočilo vojensky na sousední Ukrajinu.
Fidesz navrhl, aby poslanci v pondělí hlasovali o vstupu Švédska do NATO
Maďarská vládnoucí strana Fidesz navrhla, aby poslanci hlasovali o vstupu Švédska do Severoatlantické aliance v pondělí 26. února. Podle šéfa klubu Mátého Kocsise strana tento krok podpoří, informovala agentura MTI. Maďarsko je poslední zemí, která dosud žádost severské země o členství v NATO neratifikovala. Švédsko požádalo o vstup do aliance v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
V Rusku zatkli ženu s americkým občanstvím, viní ji z podpory ukrajinské armády
V ruském Jekatěrinburgu zatkli třiatřicetiletou ženu s americkým a ruským občanstvím, kterou tajná služba FSB viní ze získávání finančních prostředků pro ukrajinské ozbrojené síly. Napsala to ruská státní agentura TASS s odvoláním na tiskové oddělení FSB, která ženu podezírá z vlastizrady. Ruská tajná služba dále tvrdí, že žena od února 2022 aktivně shromažďovala peníze pro „jednu ukrajinskou organizaci“, které pak byly použity na nákup „taktické medicíny, výstroje, prostředků ničení a munice“ pro ukrajinskou armádu. Žena, jejíž jméno FSB neuvedla, je ve vazbě.
Některé evropské země si předvolaly ruské velvyslance kvůli smrti Navalného
Ministerstva zahraničí Německa, Francie, Švédska, Španělska a Nizozemska si kvůli smrti předáka ruské opozice Alexeje Navalného předvolala ruské velvyslance v Berlíně, Paříži, Stockholmu, Madridu a Haagu. Informovaly o tom úřady pětice západoevropských zemí. Berlín žádá propuštění všech politických vězňů v Rusku, dodala v této souvislosti mluvčí německé vlády. „Je šokující, že jsou v Rusku zatýkáni lidé při položení květin k uctění památky Alexeje Navalného,“ cituje mluvčí list Deutsche Welle.
Černochová mluvila s ukrajinským ministrem obrany o dodávkách munice a výcviku vojáků
O plánovaných dodávkách munice na Ukrajinu, výcviku ukrajinských vojáků na území České republiky a situaci na bojišti prostřednictvím videokonference hovořila ministryně obrany Jana Černochová (ODS) se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem, informovalo ministerstvo obrany.
„Ministři se dohodli na dalších krocích, které nyní proběhnou, aby Ukrajina mohla dostat munici co nejdříve,“ oznámilo ministerstvo.
Zelenskyj: Rusko využívá zpozdění v dodávkách západní pomoci
Situace na frontových úsecích, kde se soustředily rezervy ruských sil, je mimořádně obtížná, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém večerním projevu.
Rusové podle Zelenského využívají situace vytvořené zpožděním dodávek západní pomoci, což velice palčivě pociťují ukrajinská vojska, kterým se nedostává dělostřelecká munice a také munice pro protiletecké zbraně. Chybějí i zbraně dalekého dosahu.
Na obnovení a pokračování dodávek se podle prezidenta pracuje. Ukrajina sice dosud není s to sama si zajistit své potřeby, ale každý měsíc se ukrajinské schopnosti zvětšují.
Ukrajinský ministr zahraničí požádal členské země EU o další pomoc
Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba požádal ministry zahraničí členských zemí Evropské unie o další pomoc. Kyjev potřebuje zejména munici. Během jednání v Bruselu podle ministra Jana Lipavského v této souvislosti rezonovalo prohlášení českého prezidenta Petra Pavla z Mnichovské bezpečnostní konference týkající se nákupu munice ve třetích zemích.
Český prezident v Mnichově jednal se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Informoval ho mimo jiné o tom, že Česko hledá spolu s Dánskem, Nizozemskem a Kanadou možnosti financování nákupu zbraní a munice ve třetích zemích. Jak k tomu Pavel řekl ještě před tímto setkáním, Česko má možnost pro Ukrajinu v zemích mimo Evropskou unii nakoupit stovky tisíc kusů dělostřelecké munice, potřebuje k tomu ale sehnat finance. Prezident je přitom přesvědčen, že peníze nebude složité získat. Ukrajina by poté mohla munici obdržet během několika týdnů.
„Nyní je potřeba to prakticky zrealizovat, probíhají určitá jednání, ale nechci to více konkretizovat,“ uvedl k těmto snahám ministr zahraničí Lipavský. Jak dodal, je potřeba hledat způsoby, jak munici pro Ukrajinu sehnat a je třeba být kreativní.
Na jednání ministrů v Bruselu dnes vystoupila i Julija Navalná, manželka ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného, o jehož smrti ve vězení informovaly ruské úřady minulý týden v pátek. Její účast byla podle českého ministra „nejsilnějším momentem celého jednání“. „Přečetla své vyjádření, že hodlá pokračovat v odkazu svého manžela a poukázala na Vladimira Putina jako na pachatele této vraždy,“ uvedl Lipavský s tím, že následoval potlesk vstoje.
Maďarsko nebude vetovat balík sankcí EU proti Rusku
Maďarsko se zdrží veta nového balíku sankcí Evropské unie proti Rusku, jakkoli tuto strategii pokládá za neúspěšnou, řekl šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó.
Maďarsko se minulý týden opět postavilo proti ostatním zemím Evropské unie, které ladí třináctý balík sankcí proti Rusku. List Financial Times (FT) napsal, že tentokrát je pro Budapešť problémem první zařazení několika čínských firem na sankční seznam.
Nový balík má rozšířit sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi proti Ukrajině. Kromě ruských subjektů na něm má figurovat několik čínských firem za to, že pomáhají Moskvě obcházet dříve přijatá opatření znemožňující nákup vojensky využitelných technologií.
Podle diplomatických zdrojů obvykle dobře informovaného deníku byl maďarský zástupce jediným velvyslancem, který nesouhlasil s navrženou podobou sankcí. Ty chce evropský blok schválit do druhého výročí ruského vpádu na Ukrajinu, které připadá na sobotu.
Firmy ze sankčního seznamu mají zmrazený majetek na území EU a subjekty z unie s nimi mají zakázáno jakkoli obchodovat či jim poskytovat finance.
Rusové útočí na jihu země, hlásí Kyjev
Ukrajinské jednotky u obce Robotyne v Záporožské oblasti na jihovýchodě země se ocitly pod těžkou palbou Rusů, kteří se snaží znovu dobýt území, jež Ukrajinci osvobodili během loňské ofenzivy. Uvedla to dnes agentura AFP s odvoláním na mluvčího ukrajinských sil v oblasti. Ruské útoky byly podle něj bezvýsledné.
„Nepřítel podnikl deset neúspěšných útoků proti pozicím ukrajinských sil u Robotyne. Situace je proměnlivá, nepřítel vede těžkou palbu,“ uvedl Dmytro Lychovij. Ukrajinským silám se podle něj podařilo odrazit útoky vedené se značným počtem obrněných vozidel. Rusové ale nyní kromě obrněnců posílají do útoku i malé skupiny vojáků a „aktivně operuje“ i ruské letectvo.
„Tyto snahy o ofenzivní akce byly zastaveny, nepřátelské síly byly zničeny na okraji Robotyne,“ uvedl generál Oleksandr Tarnavskyj, který velí tomuto úseku fronty.
Ukrajinský zpravodajský kanál DeepState, blízký armádě, v neděli hlásil, že se Rusům podařilo proniknout ukrajinskou obranou u obce Verbove, která leží několik kilometrů na východ od Robotyne. Ruský zpravodajský kanál Rybar, blízký ruské armádě, tvrdí, že ruské síly dosáhly jižního okraje Robotyne, připomněla AFP a dodala, že nebyla s to tyto informace ověřit.
Dobytí Robotyne loni v srpnu se považovalo za největší úspěch ukrajinské loňské ofenzivy.
Ukrajina ohlásila zničení šesti ruských letadel za tři dny
Ukrajina ohlásila sestřelení dalších dvou ruských letounů, na východě země se podařilo sestřelit bombardér Su-34 a stíhačku Su-35, oznámil velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk. Za poslední tři dny informoval Kyjev o zničení celkem šesti ruských letadel.
V neděli Oleščuk informoval o zničení ruského bombardéru Su-34 a v sobotu o sestřelení dvou bombardérů Su-34 a stíhačky Su-35. Rusky tyto zprávy nekomentovalo.
