Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Rakety z KLDR mají na Ukrajině na svědomí životy už 14 civilistů, tvrdí Kyjev
Rakety dodané z KLDR, které používá Rusko k útokům na ukrajinské cíle, už mají na Ukrajině na svědomí životy nejméně 14 lidí a zranění dalších 70 civilistů, uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin. Podle serveru Ukrajinska pravda dodal, že přesnost těchto raket je podle něj diskutabilní.
Dohromady podle Kostina Rusko od 30. prosince do 7. února vypálilo na Ukrajinu 24 severokorejských raket, jimiž jsou pravděpodobně rakety KN-23 a KN-24. Jen ve dvou případech ale raketa zasáhla zamýšlený cíl, a sice ropnou rafinerii v Kremenčuku a areál letiště Kanatove. V dalších případech podle něj střely dopadly na místa vzdálená od sebe několik kilometrů, některé další vybuchly ve vzduchu a některé zasáhly rezidenční čtvrti v druhém největším ukrajinském městě Charkově.
Viceprezidentka USA v Mnichově ujistila o amerických závazcích vůči NATO
Spojené státy se jasně hlásí k závazku Severoatlantické aliance, kdy je útok na jednoho člena považován za útok na všechny. Dnes to v projevu na úvod Mnichovské bezpečnostní konference prohlásila viceprezidentka USA Kamala Harrisová. Řekla také, že vedoucí postavení USA ve světě je v zájmu Američanů a že Spojené státy pod vedením prezidenta Joea Bidena budou bránit demokratické hodnoty doma i v zahraničí. Dodala, že Biden je odhodlán nadále stát na straně Ukrajiny v její obraně před ruskou invazí.
„Závazek kolektivní obrany NATO je neměnný,“ zdůraznila Harrisová. Očividně tak reagovala na nadcházející prezidentské volby v USA, kdy o republikánskou prezidentskou nominaci usiluje někdejší hlava státu Donald Trump. Jeho postoj k NATO je vnímán jako kontroverzní. Trump sám nedávno zpochybnil americké spojenecké závazky, když na předvolebním shromáždění naznačil, že by USA pod jeho vedením nepřišly na pomoc alianční zemi, která na vlastní obranu nevydává dostatečné finanční prostředky.
Ukrajinští vojáci se stáhli z jihovýchodu Avdijivky, uvedl generál
Ukrajinské jednotky se kvůli zachování životů vojáků stáhly z opevněné pozice na jihovýchodě Avdijivky, uvedl dnes velitel uskupení ukrajinských sil, generál Oleksandr Tarnavskyj podle webu deníku Ukrajinska pravda. Avdijivka ležící nedaleko Doněcka na východě Ukrajiny je v ohnisku tvrdých bojů už několik měsíců.
„Po mnoha měsících bojů přijalo velení rozhodnutí stáhnout se z postavení Zenit na jihovýchodním okraji Avdijivky. Zůstávali jsme na této pozici tak dlouho, dokud to umožňovalo účinně odrážet a ničit nepřítele. Rozhodnutí o stažení bylo přijato kvůli zachování personálu a zlepšení operativní situace. Obsazení těchto pozic neposkytne nepříteli strategickou výhodu a nezmění situaci v rámci avdijivské obranné operace,“ uvedl generál. Dodal, že pokračuje přeskupení vojsk, doplnění zásob munice a zaujetí nových pozic spolu s posilováním jednotek.
Ukrajina se podle šéfa NATO Stoltenberga neobejde bez podpory USA a Evropy
Ukrajina se v obraně před ruskou invazí neobejde bez podpory Evropy a Spojený států. V Mnichově, kde za účasti nejvyšších představitelů světa začala třídenní bezpečnostní konference, to dnes prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Dodal, že Evropa a Spojené státy zase potřebují silné NATO.
„Podpora od Evropy a USA je pro Ukrajinu naprosto nepostradatelná,“ řekl Stoltenberg. Zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí na bojišti dosáhnout své vůle.
Stoltenberg rovněž ocenil, že státy NATO zvyšují investice do obrany. „Očekávám, že letos splní roční investiční cíl výdajů na armádu ve výši dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) 18 členských států (z 31),“ řekl generální tajemník NATO. „A jsem rád, že v této skupině bude i Německo,“ poznamenal. „Silné NATO je dobré pro Evropu a je dobré i pro USA,“ dodal.
Scholz a Zelenskyj podepsali dohodu o bezpečnostní spolupráci
Německý kancléř Olaf Scholz a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v Berlíně podle očekávání podepsali bilaterální dohodu o bezpečnostní spolupráci. Informuje o tom agentura Reuters. Podobnou dohodu zřejmě ukrajinský prezident dnes večer podepíše také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v Paříži.
"Historický krok. Německo bude pokračovat v podpoře Ukrajiny proti ruské útočné válce," uvedl Scholz na sociální síti X. Podrobnosti k dohodě se Zelenským nezveřejnil.
Uvězněný ruský opoziční politik Alexej Navalnyj zemřel, uvedl Reuters s odvoláním na vězeňskou službu. Navalnyj byl hlavním kritikem Putina.
Politico: Francie nechce společné nákupy munice pro Ukrajinu ze zemí mimo EU
Francie, Řecko a Kypr blokují snahy Evropské unie o nákup munice pro Ukrajinu i z mimounijních zemí. Napsal to dnes web Politico s odvoláním na tři diplomatické zdroje z EU. Takové nákupy přitom aktivně prosazuje Česká republika.
Sedmadvacítka navyšuje výrobu munice a zároveň uvažuje o tom, že by akutní nedostatek munice nyní řešila společným nákupem munice na světovém trhu z unijních peněz. Takové řešení nadnesl na počátku měsíce na neformálním zasedání šéfů unijních diplomacií v Bruselu český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Zelenskyj přiletěl do Německa, se Scholzem zřejmě podepíše dohodu o bezpečnosti
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Německa, kde ho čeká schůzka s kancléřem Olafem Scholzem. Očekává se, že podepíší dohodu o bezpečnostní spolupráci. Podobnou dohodu ukrajinský prezident později večer zřejmě uzavře také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
FT: Maďarsko blokuje protiruské sankce EU, tentokrát kvůli čínským firmám
Maďarsko se tento týden opět postavilo proti ostatním zemím Evropské unie, které ladí třináctý balík sankcí proti Rusku. Píše o tom web listu Financial Times (FT), podle něhož je tentokrát pro Budapešť problémem vůbec první zařazení několika čínských firem na sankční seznam.
Velvyslanci unijních zemí ve středu jednali o sadě nových postihů za ruskou invazi do sousední země. Balík má rozšířit sankční seznam o jména dvou stovek lidí, firem či institucí, které se podle unijní diplomacie nějakým způsobem podílejí na agresi vůči Ukrajině. Kromě ruských subjektů na něm má figurovat několik čínských firem za to, že pomáhají Moskvě obcházet dříve přijaté opatření znemožňující nákup vojensky využitelných technologií.
Ukrajinské velení hlásí urputné boje z Avdijivky, média spekulují o stažení
Ukrajinské a ruské jednotky svádějí urputné boje v Avdijivce na východě Ukrajiny, uvedl ukrajinský generál Oleksandr Tarnavskyj, který jako velitel uskupení Tavrija velí danému úseku fronty. Ukrajinské jednotky ve městě podle mluvčího 3. brigády čelí intenzivnímu bombardování, a to i fosforovou municí. Podle portálu BBC News přibývá signálů postupného stahování ukrajinských sil ze zničeného města, ale oficiální prohlášení v tomto smyslu dosud nezaznělo.
Situace v Avdijivce je složitá, ale zůstává zvládnutelná, uvedl generál Tarnavskyj. "Uvnitř města se odehrávají urputné boje, ukrajinští vojáci vynakládají veškeré síly a prostředky, aby zadrželi nepřítele," dodal.
Ukrajinští a ruští vojáci urputně bojují v Avdijivce, uvedl ukrajinský velitel. Ruské ztráty podle Kyjeva přesáhly 400 tisíc mužů od začátku války.
Zelenskyj blokády hranice polskými rolníky označil za porušení zásady solidarity
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj situaci na polsko-ukrajinské hranici, kde klíčové hraniční přechody blokují protestující polští zemědělci, označil za porušení principů solidarity. Ve svém pravidelném proslovu ve čtvrtek večer podle portálu Ukrajinska pravda řekl, že nařídil premiérovi Denysu Šmyhalovi, aby o situaci naléhavě jednal se svým polským protějškem Donaldem Tuskem. Premiér následně o tom, že s Tuskem mluvil, informoval na sociální síti X.
"My na Ukrajině se na to, co se dělo a děje ukrajinským občanům a s ukrajinským nákladem, díváme jako na jasné porušení principů solidarity," řekl Zelenskyj, jehož země se už skoro dva roky brání ruské agresi. Vrátil se k nedělním incidentu, kdy polští farmáři protestující proti dovozu levnějších zemědělských produktů z Ukrajiny u hranice zastavili tři nákladní auta a na vozovku z nich vysypali část obilí. "Ukrajinské obilí na asfaltu není jen několik dramatických snímků. Je to důkaz, jak se emoce mohou stát nebezpečnými," uvedl ukrajinský prezident.
Institut: EU by musela zdvojnásobit podporu Ukrajině, pokud by ji zastavily USA
Státy Evropské unie by musely zdvojnásobit svou vojenskou pomoc Ukrajině, pokud by Ruskem napadenému státu přestaly pomáhat Spojené státy. Odhaduje to v dnešní zprávě Kielský institut pro světové hospodářství (IfW). Co se týká EU existuje podle něj stále výrazný rozdíl mezi slíbenou a skutečně poskytnutou pomocí Ukrajině.
Evropská unie a její členské státy slíbily Ukrajině pomoc za 144 miliard eur (3,65 bilionu korun). Ukrajina však ze slíbené pomoci dostala podle IfW polovinu a sice 77 miliard eur. Rozdíl lze podle agentury AFP vysvětlit tím, že EU většinou schvaluje několikaleté rámce podpory. Na vojenskou pomoc šlo z EU podle údajů kielského institutu 35 miliard eur a celkové přísliby činily v případě vojenské pomoci 49,7 miliardy eur.
Ukrajina legalizovala konopí pro lékařské účely, mělo by pomoci raněným vojákům
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal zákon o legalizaci konopí pro lékařské účely. Uvedl to ukrajinský server Ekonomična pravda. K uzákonění marihuany k léčebným účelům vyzval Zelenskyj už v červnu loňského roku. Argumentoval tím, že látka pomůže Ukrajincům, aby se vypořádali s psychickými i fyzickými následky války s Ruskem.
Konopí jako léčebný preparát podle dřívějšího vyjádření šéfa zdravotního výboru ukrajinského parlamentu Mychajla Raduckého využije až šest milionů ukrajinských pacientů. Poslankyně Olha Stefanišynová uvedla, že přípravky s konopím jsou důležité zejména pro raněné vojáky, kterým mohou ulevit od bolesti. Konopí lze uplatnit také při léčbě pacientů s posttraumatickou stresovou poruchou nebo rakovinou, podotkla agentura Reuters.
USA mají informace o snaze Ruska vyvinout zbraň proti družicím, uvedl Bílý dům
Rusko pracuje na vývoji zbraně proti satelitům, uvedl ve čtvrtek mluvčí Bílého domu poté, co ve středu vyvolala ve Washingtonu rozruch zpráva o neznámé nové hrozbě pro americkou národní bezpečnost. Americká vláda nyní zdůrazňuje, že zjištění tajných služeb nesvědčí o bezprostředním ohrožení. Prezident Joe Biden podle Bílého domu chce o věci jednat s Moskvou.
