Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Rusové tvrdí, že na místě zřícení Il-76 našli ukrajinské doklady a tetování

Ruští vyšetřovatelé dnes ohlásili, že našli ukrajinské doklady a části těl s charakteristickým ukrajinským tetováním v oblasti, kde se ve středu zřítil ruský vojenský transportní letoun Il-76. Moskva tvrdí, že na palubě letadla byli ukrajinští váleční zajatci. Letoun spadl v Belgorodské oblasti nedaleko od hranic s Ukrajinou, která se už skoro dva roky brání ozbrojené ruské agresi.

Moskva krátce po pádu stroje obvinila Ukrajinu, že sestřelila letadlo se 74 lidmi na palubě, včetně 65 zajatých ukrajinských vojáků, kteří měli být ve středu vyměněni za Rusy zajaté ukrajinskou stranou. Kyjev nepotvrdil, ani nepopřel, že ukrajinské jednotky letadlo sestřelily. Ukrajina ale upozornila, že chybí důkazy, kdo či co bylo na palubě. Zpochybnila některá tvrzení Moskvy a vyzvala k mezinárodnímu vyšetřování, připomněla agentura Reuters.

Jednání o pomoci Ukrajině se komplikují, frustrace narůstá, řekl unijní činitel

Rozhovory zemí Evropské unie o uvolnění finanční pomoci na podporu Ukrajiny se komplikují, dohodu s Maďarskem se zatím nepodařilo najít a frustrace mezi unijními činiteli narůstá. Novinářům to dnes řekl nejmenovaný vysoký představitel EU, necelý týden před mimořádným summitem EU, který se v Bruselu uskuteční 1. února.

Právě na této Evropské radě by měla být nalezena shoda ohledně revize víceletého finančního rámce EU. Její součástí je i 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) právě na podporu Ukrajiny, která už skoro dva roky čelí ruské agresi. Návrh na navýšení unijního rozpočtu na období let 2024 až 2027 zablokoval na prosincovém summitu EU maďarský premiér Viktor Orbán.

RFE/RL: Po mrazivém přijetí Tbilisi opouštějí Rusové, kteří přišli za války

Náhlý příchod desítek tisíc Rusů v roce 2022 šokoval Gruzínce, kteří byli už tak ohromeni ruským útokem na Ukrajinu. Mnozí obyvatelé země na Kavkaze považují Rusko za nepřítele a utlačovatele, silně se ztotožnili s Ukrajinci a byli pobouřeni pasivní reakcí své vlády na ruskou invazi do sousední země, píše Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL). Přítomnost tolika příchozích Rusů - včetně těch, kteří se zdáli být proti své vládě a válce - podle stanice ještě napětí zvýšila. A nyní tito Rusové ve velkém počtu odcházejí.

Jekatěrina a Alexandr se do metropole Tbilisi přestěhovali poté, co Kreml před téměř dvěma roky zahájil rozsáhlou invazi na Ukrajinu. Pracovali na dálku pro ruské technologické společnosti a díky své zálibě ve stolních deskových hrách si našli gruzínské přátele, popisuje rádio. Unavovaly je však časté výpadky v dodávkách elektřiny a vody v jejich čtvrti i internet, který byl pomalejší a dražší, než na co byli zvyklí v Moskvě. Nejtěžší však bylo zvyknout si na nevraživost, kterou pociťovali od Gruzínců, uplatňujících vůči nim kolektivní vinu.

Putin dal USA nepřímo najevo, že je ochoten jednat o Ukrajině, píše Bloomberg

Ruský prezident Vladimir Putin vyslal USA nepřímé signály, že je ochoten jednat o ukončení války na Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dvě nejmenované osoby blízké Kremlu. Podle těchto zdrojů Putin tímto způsobem testuje, zda by USA byly ochotny o ukončení války na Ukrajině jednat. Američtí představitelé ale agentuře řekli, že si takovýchto signálů vědomi nejsou.

Putin podle zdrojů blízkých Kremlu minulý měsíc vyslal přes nejmenované prostředníky signály vysoce postaveným americkým činitelům. Podle těchto zdrojů by mohl být časem Putin ochoten upustit od ruského požadavku na neutrální status Ukrajiny a od odmítavého postoje Ruska vůči členství Ukrajiny v NATO. Bylo by to však za cenu uznání ruské nadvlády nad ukrajinskými územími, nad nimiž se Rusku v posledních letech podařilo získat kontrolu. Podobný požadavek ale už Kyjev dříve opakovaně důrazně odmítl.

Kreml: Pokud Kyjev neprodlouží tranzit plynu, Rusko využije alternativní trasy

Pokud Ukrajina neprodlouží smlouvu o tranzitu zemního plynu z Ruska do Evropy, bude Rusko k vývozu plynu do Evropy využívat alternativní trasy a námořní dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG). Podle agentury Reuters to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

V případě neprodloužení tranzitní dohody bude podle Peskova zapotřebí provést změny v logistických řetězcích pro vývoz ruského plynu. „Otázkou je, jak se tam (do Evropy) tento plyn dostane. Samozřejmě existují trasy spojené s Tureckem a jsou tady i dodávky zkapalněného plynu, po kterých je nyní poptávka,“ řekl Peskov.

Současná dohoda o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu vyprší na konci letošního roku. Ukrajina tento týden popřela, že je připravena jednat o prodloužení smlouvy. Učinila tak poté, co slovenský premiér Robert Fico po středečním setkání se svým ukrajinským protějškem Denysem Šmyhalem řekl, že tranzit plynu přes Ukrajinu do Evropy by mohl pokračovat.

Nové ruské útoky si na Ukrajině vyžádaly další raněné mezi civilisty

Noční ruské ostřelování Ukrajiny způsobilo zranění nejméně sedmi obyvatelům Chersonu na jihu země a Myrnohradu v Doněcké oblasti na východě. S odvoláním na vyjádření regionálních ukrajinských představitelů o tom napsal server Ukrajinska pravda. Ruské útoky kromě toho poškodily na Ukrajině obytné domy, školu nebo školku.

V Myrnohradu přivodilo ruské ostřelování zranění šesti lidem včetně dvou dětí, sdělil šéf Doněcké oblastní vojenské správy Vadym Filaškin. Ruské útoky podle Filaškina ve městě poškodily mimo jiné pět bytovek a školu.

V Chersonu, který je v poslední době terčem ruského ostřelování prakticky každý den, utrpěla zranění jedna 54letá žena, sdělil hlavní představitel tamní oblastní vojenské správy Oleksandr Prokudin. Noční ruské raketové útoky kromě toho podle něj poškodily ve městě školku a bytovku.

Izolace Ruska kvůli válce na Ukrajině podle Nature ohrožuje výzkum Arktidy

Narůstající izolace Ruska na poli mezinárodního výzkumu po začátku ruské invaze na Ukrajině ohrožuje výzkum Arktidy v době, kdy se velmi rychle mění tamní ekosystémy, uvádí studie časopisu Nature. Vyjmutí ruských průzkumných stanic z programu INTERACT vedlo totiž podle časopisu k výrazné ztrátě dat. INTERACT je podle Nature nejrozsáhlejší síť průzkumných stranic na severní polokouli. Sdružuje 94 stanic, z nichž 21 leží v Rusku. Studie se zaměřila na 60 těchto stanic, z nichž 17 bylo z programu vyňato.

Program podle Nature kvůli vyloučení Ruska přišel o polovinu stanic umístěných v boreálním pásmu, které se nachází na přechodu mezi mírným a polárním pásem. V projektu už také není zastoupena rozsáhlá ruská tajga, severský jehličnatý les. Podle Nature by současná situace mohla mít negativní dopad na zkoumání odtávání permafrostu, což je pro vědce zkoumající změny klimatu jedno ze zásadních témat.

Eurozóna by podle činitele ECB neměla využívat euro jako zbraň

Eurozóna by neměla využívat jednotnou evropskou měnu jako zbraň v mezinárodních konfliktech, protože by to mohlo snížit její atraktivitu. Řekl to dnes šéf italské centrální banky Fabio Panetta, který je členem Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB). Jeho prohlášení přichází v době, kdy Evropská unie zvažuje konfiskaci ruských státních aktiv, uvedla agentura Reuters.

Představitelé Evropské unie už řadu měsíců diskutují o tom, zda by se zmrazená ruská aktiva, včetně rezerv ruské centrální banky, neměla zabavit a použít na financování obnovy Ukrajiny. Někteří činitelé však vyjadřují obavy, že negativní důsledky takového postupu, například odvetná opatření ruské vlády a ztráta důvěry v evropská aktiva, by mohly výrazně převážit nad jeho přínosy.

Der Spiegel: Německo na sociální síti X odhalilo ruskou dezinformační kampaň

Německé ministerstvo zahraničí odhalilo dezinformační kampaň, kterou na sociální síti X vede Rusko s využitím tisíce falešných uživatelských účtů. Dnes o tom na svých internetových stránkách informoval týdeník Der Spiegel s odvoláním na důvěrnou analýzu resortu zahraničí.

Cílem ruské kampaně je posílit nelibost Němců vůči současné vládní koalici vedené kancléřem Olafem Scholzem a podkopat jejich podporu Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské invazi.

Francie obvinila Rusko, že o ní koordinovaně šíří nepravdivé informace

Francouzské ministerstvo obrany dnes obvinilo Rusko, že prostřednictvím státních médií vede proti Francii koordinovanou kampaň s cílem šířit nepravdivé informace, například o údajném působení francouzských žoldnéřů v bojích na Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP.

Francouzský resort obrany v prohlášení uvedl, že „státní služby zjistily a monitorují koordinovaný ruský manévr s využitím proruských informačních sítí a státních médií, včetně (zpravodajské společnosti) Sputnik News, (televizní sítě) RT a (agentury) Ria Novosti, s cílem šířit falešné informace“.

OSN nemůže ověřit okolnosti pádu ruského letounu, zaznělo na zasedání RB OSN

Rada bezpečnosti OSN v noci na dnešek na žádost Moskvy na mimořádném zasedání jednala o pádu ruského vojenského letounu v Belgorodské oblasti. Rusko viní Ukrajinu, že stroj sestřelila. Tajemnice pro politické záležitosti OSN Rosemary DiCarlová podle agentury Reuters uvedla, že organizace není v pozici, aby okolnosti pádu letadla ověřila.

„Je ale jasné, že se tento incident odehrál v kontextu ruské invaze na Ukrajinu,“ řekla na zasedání RB OSN DiCarlová. „Abychom zabránili dalšímu vyhrocení, vyzýváme všechny zúčastněné, aby se zdrželi akcí, projevů nebo obvinění, které by mohly ještě dál rozdmýchat již tak nebezpečný konflikt,“ dodala.

Erdogan podepsal souhlas Turecka se vstupem Švédska do NATO

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podepsal dokument, kterým Turecko schválilo vstup Švédska do Severoatlantické aliance. Byl to poslední krok v procesu ratifikace v Turecku. K rozšíření NATO už chybí jen souhlas Maďarska. Švédsko o vstup do aliance požádalo v květnu 2022 společně se sousedním Finskem, to souhlas všech členských zemí získalo dříve a členem se stalo už loni v dubnu.

Rakušan: EU musí už teď řešit, co s dočasnou ochranu Ukrajinců po roce 2025

Členské státy Evropské unie by měly už nyní řešit, co bude s dočasnou ochranou Ukrajinců po březnu 2025. Českým novinářům v Bruselu to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan. Státy EU se loni v září shodly na prodloužení mechanismu dočasné ochrany Ukrajinců v unii do 4. března 2025. Dočasná ochrana umožňuje lidem, kteří uprchli z napadené země před ruskou agresí, přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na pracovní trh.

Podle serveru Politico začíná i Kyjev čím dál tím více hovořit o tom, že by se měli ukrajinští občané začít vracet domů. „Já bych na Ukrajinu měl jet a setkat se se svým protějškem a přesně tyto věci chceme diskutovat,“ řekl český ministr vnitra. „V zásadě zájem Ukrajiny, aby se co největší počet lidí reálně vrátil, tady samozřejmě je. A myslím si, že se shodneme na tom, že prodlužování dočasné ochrany do nekonečna není v tuto chvíli výhodné pro nikoho,“ dodal Rakušan.

Podle českého ministra se mechanismus osvědčil a skvěle zafungoval v první fázi poskytování pomoci před dvěma lety po začátku ozbrojené ruské invaze na Ukrajinu. „Když se ale podíváme teď na složení migrace, která přichází do České republiky, tak je úplně jiná, už to opravdu nejsou maminky s dětmi. Jsou to muži, často ze západu Ukrajiny, kde ten konflikt není tak intenzivní, kteří přicházejí za prací,“ uvedl Rakušan. Podle něj je proto nyní v rámci EU důležité debatovat o tom, jaký model pomoci chtějí státy ukrajinským uprchlíkům nadále poskytovat a zda není potřeba spíše se připravit na to, že „nějací Ukrajinci, může to být třeba 50 procent těch, co máme na území, budou chtít v České republice zůstat“.

„My si kapacitně nemůžeme dovolit tyto lidi převádět do nějakého klasického azylového řízení. Musíme vymyslet způsob, který se bude opírat o evropské řešení. Jednotný přístup, kterým bychom zároveň nemotivovali k nějaké sekundární migraci,“ řekl Rakušan s tím, že právě to byla jeho hlavní výzva, kterou dnes přednesl ostatním ministrům.

„Jednoznačně jsem prosil, neříkejme si:´Máme ještě rok´, ale ´Máme už jenom rok´,“ dodal s tím, řešení by mělo být v hrubých obrysech představeno už za stávajícího belgického předsednictví a mělo by členským státům dávat možnost velké pružnosti.

WP: Na severovýchodě Ukrajiny rostou obavy z druhé ruské okupace

Skoro celý rok poté, co Ukrajina osvobodila města podél válkou zničené cesty do Kupjansku v Charkovské oblasti, vyjadřovali místní obyvatelé obavy z druhé ruské okupace sotva šeptem. Nyní o nich mluví nahlas. Rusko už měsíce buší do Kupjansku, strategického železničního uzlu, který obsadilo na začátku invaze v roce 2022 a který Ukrajina získala zpět o sedm měsíců později. Ze svých pozic východně od řeky Oskil, jež město protíná, však Rusko nikdy neztratilo svůj cíl z dohledu, píše deník The Washington Post.

Ukrajina poslední měsíce - opět - vyzývá civilisty k evakuaci, a to nejen z Kupjansku, ale také z desítek vesnic západně od něj. To je chmurné znamení, že se Kyjev obává, že by Rusové mohli postoupit. V sobotu převzali kontrolu nad malou vsí Krochmalne, čímž se k řece o něco přiblížili. Ačkoli se Kyjev snažil význam této ztráty minimalizovat a tvrdil, že v obci před válkou žilo jen asi pět domácností, vývoj situace a příkazy k evakuaci podnítily obavy, že se ukrajinské jednotky chystají vzdát většího území.

Kreml po pádu ruského letadla hovoří o zločinném počínání Kyjeva

Mezinárodní vyšetřování pádu ruského vojenského letounu Il-76 v ruské Belgorodské oblasti je zapotřebí, pokud se bude zabývat „zločinnými činy“ Kyjeva, prohlásil podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který k mezinárodnímu prozkoumání havárie vyzval ve středu večer. Stanice BBC na svém ruskojazyčném webu Peskovova slova interpretovala tak, že Moskva je proti mezinárodnímu vyšetřování tohoto případu.

„Pokud má (Zelenskyj) na mysli mezinárodní vyšetřování zločinných činů kyjevského režimu, je to jednoznačně zapotřebí,“ prohlásil Peskov. Ruský Interfax zprávu uvádí tak, že Kreml by souhlasil s mezinárodním vyšetřováním, pokud bude případ posuzován jako „zločin ukrajinských úřadů“.