Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Postup Maďarska ohledně Švédska v NATO může ohrozit vztahy s USA, tvrdí senátoři

Otálení s ratifikací vstupu Švédska do Severoatlantické aliance může nenávratně poškodit vztahy mezi Maďarskem a Spojenými státy. Ve čtvrtek to uvedli senátoři Jeanne Shaheenová a Thom Tillis, napsala agentura Reuters. Podle senátora Bena Cardina, který zasedá v zahraničním výboru, je pak na místě otázka, zda má Maďarsko setrvat v programu, který mu umožňuje bezvízový styk pro krátkodobé pobyty.

Maďarsko je poslední zemí Severoatlantické aliance, která ještě neschválila rozšíření NATO o Švédsko. Není ani jasné, kdy se tak stane. Na pondělí je z podnětu opozice svoláno jednání maďarského parlamentu, které by se záležitostí mohlo zabývat. Turecko, na jehož souhlas se rovněž mnoho měsíců čekalo, dokončilo ratifikaci v lednu.

Generál Zalužnyj: Ukrajina se musí zaměřit na vojenské technologie

Ukrajina se potýká s omezením vojenské pomoci od svých spojenců a musí se více zaměřit na vojenské technologie, má-li zastavit ruskou vojenskou agresi. Vyplývá to z komentáře hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného, který zveřejnila CNN. Generál se v textu nezmiňuje o údajné roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským ani o možnosti svého odvolání z funkce, o kterém v posledních dnech spekulují některá média. V textu vyzývá k novému systému „technologického přezbrojení“.

„Druhá světová válka skončila téměř před 80 lety, ale její odkaz při definování strategické vize války přetrvává dodnes. Přes veškerý technologický pokrok zůstává koncept vítězství stejný: zničit nepřítele a dobýt nebo osvobodit území. Přesto je každá válka jedinečná,“ píše Zalužnyj na úvod textu, kde konstatuje, že důležitou hnací silou současné války Ruska proti Ukrajině je vývoj bezpilotních zbraňových systémů, jako jsou drony.

„Spolu s dalšími typy pokročilých zbraní představují pro Ukrajinu nejlepší způsob, jak se vyhnout zatažení do poziční války, v níž nemáme převahu,“ píše ukrajinský generál, který dále upozorňuje, že ovládnutí těchto technologií je sice klíčové, ale není jediným faktorem ovlivňujícím současnou strategii. „Musíme se potýkat se snížením vojenské podpory ze strany klíčových spojenců, potýkajících se s jejich vlastním politickým napětím,“ uvádí.

Slabost mezinárodních sankcí podle něj znamená, že Rusko společně s některými dalšími zeměmi je stále schopno využívat svůj vojensko-průmyslový komplex ve snaze o opotřebovací válku proti Ukrajině. „Musíme si uvědomit významnou výhodu, kterou má nepřítel v mobilizaci lidských zdrojů, a porovnat to s neschopností státních institucí na Ukrajině zlepšit početní stavy našich ozbrojených sil bez použití nepopulárních opatření,“ píše Zalužnyj, podle něhož pak mimo jiné částečná monopolizace obranného průmyslu prohlubuje závislost Ukrajiny na dodávkách zbraní od spojenců.

Zalužnyj upozorňuje, že Ukrajina má jedinečné bojové zkušenosti, ale musí neustále hledat nové způsoby a schopnosti, aby získala výhodu nad invazními vojsky. „Možná, že prioritou číslo jedna je zde ovládnutí celého arzenálu (relativně) levných, moderních a vysoce účinných, bezpilotních prostředků a dalších technologických možností,“ uvádí hlavní velitel ukrajinské armády. Znamená to podle něj zásadní přepracování operací na bojišti a opuštění „zastaralého, stereotypního myšlení“.

Zdokonalovat je podle něj něj třeba i obranné systémy či protiopatření zaměřená na to, jak nové technologie používá Rusko. „Výzvu pro naše ozbrojené síly nelze podceňovat. Jde o vytvoření zcela nového státního systému technologického přezbrojení,“ napsal a dodal, že lze dosáhnout vytvoření takového systému během pěti měsíců. „Stejného názoru jsou i naši partneři,“ píše generál.

Ukrajina se podle něj musí letos zaměřit na tři oblasti - vytvoření systému, který její armádě poskytne prostředky špičkové technologie, zavedení nové „filozofie“ výcviku i vedení boje, která vezme v úvahu omezené prostředky, a urychlené osvojení si „nových bojových schopností“.

Summit EU se shodl na potřebě urychlit dodávky munice na Ukrajinu

Evropská unie musí urychleně vystupňovat dodávky dělostřelecké munice a raket na Ukrajinu, shodli se prezidenti a premiéři členských zemí na mimořádném summitu v Bruselu. V závěrech z jednání také společně vyzvali unijní vlády, aby přibližně do měsíce dotáhly do konce návrh, který počítá do roku 2027 s pěti miliardami eur ročně pro fond na vojenskou podporu Kyjeva.

Summit skončil už okolo 15:00 po překvapivě rychlé dohodě v hlavním bodě, kterým byla úprava víceletého unijního rozpočtu zahrnující i dalších 50 miliard eur na finanční podporu Ukrajiny.

Protesty zemědělců se šíří z východní části EU na západ, i kvůli Ukrajině

Protesty evropských zemědělců, které začaly už loni, se postupně rozšířily z východní části Evropské unie na západ. Farmáře trápí drahé úvěry, tlak na ceny, výkyvy počasí a také levný dovoz, hlavně z Ukrajiny. Stěžují si ale i na přílišnou regulaci. Belgičtí a francouzští zemědělci využili dnešního summitu EU v Bruselu, aby dali svou frustraci najevo i před politiky. I když razance protestů mohla evropské politiky zaskočit, nespokojenost už doutnala delší dobu a bylo jen otázkou času, kdy přeskočí jiskra a protesty vzplanou v plné síle, napsal bruselský server Politico. Na zemědělce podle něj doléhá i vliv maloobchodních firem a podniků z agrochemického sektoru, tedy zejména výrobci hnojiv.

Ukrajinští představitelé přivítali nově schválený balík pomoci Ukrajině

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poděkoval členským zemím Evropské unie za schválení dalšího balíku pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Spolu s premiérem Denysem Šmyhalem na internetu ocenil solidaritu a jednotu evropské sedmadvacítky.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvítal na sociální síti X dnešní rozhodnutí členských zemí Evropské unie schválit další balík pomoci Ukrajině v hodnotě 50 miliard eur. 

Orbán odvolal veto, summit EU schválil peníze pro Ukrajinu na další čtyři roky

Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1,2 bilionu korun) na další čtyři roky. Oznámil to předseda Evropské rady Charles Michel. Zpráva přišla jen několik minut poté, co v Bruselu začal mimořádný summit EU o této otázce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá veto z prosincové vrcholné schůzky.

Více o tématu zde. 

Je klíčové, abychom ohledně Ukrajiny dospěli k dohodě všech 27 zemí, řekl belgický premiér

„Je klíčové, aby dnes unijní vůdci na summitu v Bruselu dospěli k dohodě všech 27 zemí,“ řekl dnes belgický premiér Alexander De Croo při příchodu na jednání Evropské rady. Dodal, že je přesvědčený, že se lídři na finanční pomoci Ukrajině dohodnou. Finanční pomoc pro Kyjev na prosincovém jednání zablokoval maďarský premiér Viktor Orbán. Česko bude na summitu zastupovat premiér Petr Fiala (ODS).

Ukrajina a Rusko hlásí sestřelení nepřátelských dronů během noci

Rusko během noci vypustilo proti Ukrajině čtyři útočné drony šáhed íránské konstrukce, polovinu z nich se podařilo sestřelit nad Charkovskou oblastí na východě země, uvedlo velení ukrajinského letectva, pod které spadá i protivzdušná obrana. Ruské ministerstvo obrany ohlásilo sestřelení 11 nepřátelských dronů, o případných škodách se nezmínilo. Ukrajinský generální štáb hlásí tvrdé boje na frontě během uplynulého dne, ruské útoky se však podle něj podařilo obráncům odrazit a nepřítel zaznamenal citelné ztráty.

Putin už nemůže do Arménie, země přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu

Arménie se ve čtvrtek oficiálně připojila k zemím, které se řídí verdikty Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Podle agentury AFP to oznámil zástupce arménského justičního orgánu. Rozhodnutí Jerevanu připojit se k ICC, který před časem vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, už dopředu kritizovala Moskva. Pokud by Putin od nynějška do Arménie přijel, musel by být zatčen a vydán do Haagu.

Ukrajinské úřady doporučily činitelům, aby přestali veřejně používat vulgarismy

Ukrajinské úřady vyzvaly činitele země, aby přestali při veřejné komunikaci používat vulgarismy. Agentura Reuters v této souvislosti upozornila, že stres kvůli téměř dva roky trvající ruské invazi v napadené zemi narůstá. Při ruské vojenské agresi mnoho Ukrajinců zahynulo, další jsou zmrzačeni nebo přišli o své domovy. Řada lidí v napadené zemi proto běžně častuje invazní vojska nebo ruského prezidenta Vladimira Putina hanlivými výrazy.

Čeští vojáci v Polsku loni vycvičili téměř 1000 Ukrajinců, výcvik pokračuje

Čeští ženisté, chemici, zdravotníci a odstřelovači vycvičili za loňský rok v Polsku téměř 1000 ukrajinských vojáků. V asistenční misi Evropské unie na podporu Ukrajiny EUMAM UA budou čeští vojáci působit i letos, Česko do Polska v lednu vyslalo druhou rotaci instruktorů. Armáda o tom dnes informovala v tiskové zprávě. Loni na podzim vláda schválila navýšení počtu instruktorů z 55 na 70, jejich úkolem je odborná pomoc, výcvik a školení vojáků, ale také vytváření prostoru pro výměnu zkušeností.

Jádro druhé rotace mobilních výcvikových týmů tvoří vojáci 43. výsadkového pluku v Chrudimi, doplněné o specialisty na ochranu proti zbraním hromadného ničení ze 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci a ženisté ze 153. ženijního praporu v Olomouci. Součástí uskupení jsou také tlumočníci. Dosavadního velitele Pavla Kince vystřídal Ondřej Kučera.

Ukrajina hlásí zasažení vojenského letiště Belbek na Ruskem ovládaném Krymu

Ukrajinské síly dnes odpoledne vypálily 20 raket na oblast Černého moře a poloostrov Krym ovládaný Ruskem, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Na poloostrově se jim podařilo zasáhnout leteckou základnu Belbek, naznačil na sociální síti Telegram velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk.

„Věděli jste, že v ukrajinském letectvu je 204. Sevastopolská brigáda taktického letectva? Tak její domovskou základnou je letiště Belbek! Ukrajinští letci se určitě na své domovské letiště vrátí. A zatím děkuji všem, kdo se podílí na očišťování Krymu od ruské přítomnosti,“ napsal Oleščuk. Připojil videozáznam zachycující dým stoupající k obloze a zvuky exploze.

Soud OSN nevyhověl žádosti Ukrajiny o ruské reparace za podporu separatistů

Mezinárodní soudní dvůr OSN v Haagu (ICJ) v dnešním verdiktu odmítl řadu stížností Ukrajiny souvisejících s ruskou podporou separatistů na východě země a s postupem vůči Ukrajincům a Tatarům na anektovaném Krymu. Mimo jiné nevyhověl žádosti o reparace od Ruska za útoky připisované proruským separatistům, informovala agentura AP. Tribunál nicméně uznal, že Moskva porušila části dvou úmluv OSN.

Podle Kyjeva se Rusko v souvislosti s konfliktem, který na východě Ukrajiny vypukl v roce 2014, provinilo vůči dohodám proti financování terorismu a rasové diskriminaci. Obvinění se týkají vyzbrojování proruských skupin a rusifikace poloostrova Krym, kde po anexi podle ICJ dramaticky klesly zápisy žáků na vyučování v ukrajinštině.

Ukrajinský prezident Zelenskyj vyjádřil vděčnost šéfům vlád pěti zemí včetně premiéra Fialy, kteří vyzvali k další vojenské podpoře Ukrajiny.