Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj
Charkov hlásí dvě oběti ruských úderů, Kyjev nejméně devět raněných
Rusko v úterý ráno podniká další rozsáhlé vzdušné útoky na Ukrajinu. Šéf Charkovské oblastní správy Oleh Syněhubov informoval na sociální síti Telegram o nejméně dvou mrtvých ženách v Charkově a jedenácti raněných. Rusové podle něj zasáhli bytový dům, jehož sutiny zavalily zatím neznámý počet osob. V Kyjevě je podle oznámení starosty Vitalije Klička nejméně devět raněných. Útoky způsobily škody v několika čtvrtích hlavního města.
Turecký parlament by měl začít projednávat švédský vstup do NATO
Turečtí poslanci mají v úterý začít projednávat ratifikaci vstupu Švédska do Severoatlantické aliance. Očekává to turecký tisk i zahraniční tiskové agentury, které se odvolávají na své vládní a parlamentní zdroje. Aby se Švédsko stalo 32. členem NATO, bude po turecké ratifikaci zapotřebí ještě souhlas maďarského parlamentu. Zbývající země aliance už švédskou žádost schválily. Švédsko oficiálně požádalo o vstup do Severoatlantické aliance v květnu 2022 v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Reuters: Ukrajinci usilují o uznání pro své padlé vojáky
První dva dny poté, co byl v listopadu v bojích s ruskými jednotkami na východě Ukrajiny zabit její mladší bratr, ochromil Annu Birzulovou zármutek. Pak se vrhla do akce a sepsala petici, v níž požádala prezidenta Volodymyra Zelenského, aby udělil devětadvacetiletému Bohdanovi Krotovovi nejvyšší vojenské vyznamenání Hrdina Ukrajiny. Příbuzní a přátelé usilují o uznání padlých vojáků a nové petice určené hlavě státu se v této souvislosti objevují téměř denně, napsala agentura Reuters.
Petice Anny Birzulové je jednou z nejméně 2000, které od začátku ruské invaze v únoru 2022 předložili nejčastěji příbuzní nebo přátelé padlých vojáků. Zelenského požádali, aby zabité ocenil vyznamenáním. Od začátku války získalo vyznamenání Hrdina Ukrajiny méně než 400 příslušníků armády - mnozí z nich posmrtně - za chrabré činy, například za pomoc při zmaření postupu nepřítele. V době, kdy ukrajinští vojáci bojovali proti povstání separatistů podporovaných Moskvou na východě země a boje měly nižší intenzitu, byly tyto výzvy prezidentovi méně časté. Nyní se objevují nové petice truchlících vdov, matek a dětí téměř denně. Nejprve na webových stránkách prezidenta a poté na sociálních sítích. Staly se běžným rituálem ve válce, která sjednotila národ a zároveň nejeví známky toho, že by mohla skončit.
Lipavský v Bruselu prezentoval návrh omezit pohyb ruských diplomatů v Schengenu
Český ministr zahraničí Jan Lipavský dnes v Bruselu před svými unijními kolegy prosazoval český návrh omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Česko se snaží tento požadavek dostat do třináctého balíčku sankcí proti Rusku, který Evropská unie sestavuje. Praha nyní sbírá pro svůj návrh podporu. S unijními ministry se rovněž prostřednictvím videohovoru spojil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba, který jim přiblížil aktuální situaci v zemi a poděkoval za dosavadní pomoc.
„Všechny oči se nyní upírají na mimořádnou Evropskou radu (1. února), která budou posouvat agendu pokud jde o makrofinanční pomoc (pro Ukrajinu),“ řekl Lipavský novinářům. Ohledně finanční podpory pro Ukrajinu existuje podle diplomatických zdrojů opatrný optimismus, že se podaří na mimořádné Evropské radě dosáhnout dohody 27 členských států. V prosinci dohodu blokovalo Maďarsko. Jde o 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč) na příští čtyři roky, které jsou součástí revize dlouhodobého rozpočtu EU.
Rusko je pro jednání o míru, ale Zelenského u moci nenechá, řekl Lavrov
Rusko je připraveno k jednáním o míru, ale nikoliv k setrvání nynějšího ukrajinského režimu u moci, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ukrajina se pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského postavila vpádu ruských vojsk a už téměř dva roky se brání ruské agresi ve válce označované za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Západ poskytuje napadené zemi vojenskou a další pomoc.
„Nikdy jsme neodmítali a vždy jsme zůstávali připraveni k jednání. Ale ne k jednáním o setrvání pohlavárů kyjevského režimu a o jejich fantaziích, ale o překonání dědictví destruktivního desetiletého rozkrádání země a násilí vůči jejím národům,“ prohlásil Lavrov podle ruských tiskových agentur.
Lavrov podle serveru BBC News obvinil Západ, že se snaží dotlačit Kyjev k další eskalaci konfliktu a nevyvíjí žádné úsilí ohledně ukončení jeho „horké fáze“.
BBC: Rusové se stavějí do front, aby podpořili protiválečného kandidáta
O víkendu v mnoha ruských městech i v cizině stály fronty lidí, kteří se rozhodli podpořit kandidaturu politika Borise Naděždina na ruského prezidenta. Naděždina nominovala mimoparlamentní strana Občanská iniciativa, a tak potřebuje 100.000 podpisů, aby se dostal na hlasovací lístky, uvedl dnes server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Současně zveřejnil snímky front před štáby Naděždinovy kampaně.
Naděždinova kandidatura podle BBC vyvolala spory v ruské opozici, ale mnozí opozičníci nyní podporu kandidáta označují za legální formu protestu proti válce Ruska proti Ukrajině.
Kampaň šedesátiletého politika, bývalého poslance dolní komory ruského parlamentu, začala už loni na podzim, kdy ohlásil, že se zúčastní prezidentských voleb. Na konci prosince jej nominovala Občanská iniciativa a ústřední volební komise mu povolila zahájit sběr podpisů. Podle zákona by měl Naděždin do 25. ledna shromáždit 100.000 podpisů ruských voličů a komise by je měla obdržet 31. ledna.
Ruský soud poslal do vazby čtyři účastníky protestů v Baškirsku
Soud v Ufě poslal do vazby čtyři účastníky nedávných protestů v ruském Baškirsku. Všichni čelí obvinění z podílu na masových nepokojích, tři byli navíc obviněni z násilí proti představitelům státní moci. Vazbu nařídil soud do 17. března, informovala dnes agentura TASS.
V autonomní republice na jihu pohoří Ural, které rozděluje Rusko na evropskou a asijskou část, se minulý týden uskutečnilo několik nepovolených demonstrací na podporu aktivisty Faila Alsynova, odsouzeného na čtyři roky na základě obvinění z rozněcování národnostní nenávisti. Během protestů bylo podle TASS zraněno několik lidí včetně několika policistů.
CNN: Zákopy na rusko-ukrajinské frontové linii zamořily myši a krysy
Zákopy na frontové linii, kde svádí boje ukrajinská armáda s ruským invazním vojskem, zamořily myši a krysy, které údajně i šíří mezi vojáky nemoci. Napsala to televize CNN na svém webu. Situace podle ní připomíná podmínky, které sužovaly vojáky v zákopech během první světové války. Za současným přemnožením hlodavců v zákopech je částečně roční období i cyklus páření zvířat, ale je také ukazatelem toho, jak se válka stala statickou, napsala americká zpravodajská stanice.
„Představte si, že jdete spát a noc začíná tím, že vám do kalhot nebo svetru vleze myš, žvýká vám konečky prstů nebo vás kouše do ruky. Spíte dvě nebo tři hodiny, podle toho, jak máte štěstí,“ řekla televizní stanici ukrajinská vojačka, která používá volací znak Kira a loni na podzim působila se svojí jednotkou v Záporožské oblasti. Odhadovala přitom, že v zákopovém bunkru, kde byla se čtyřmi vojáky, se nacházelo asi tisíc myší. „Nebyly to myši, kdo nás navštívil, my jsme byli jejich hosté,“ dodala.
Ukrajinský činitel podle médií po Ficově výrocích volá po zrušení jeho návštěvy
Ukrajina by měla zrušit státní návštěvy představitelů, kteří zpochybňují její suverenitu, uvedl na facebooku šéf zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko. Neupřesnil, které představitele má na mysli, portál Ukrajinska pravda ale dal jeho vyjádření do souvislosti s nedávnými protiukrajinsky vyznívajícími výroky slovenského premiéra Roberta Fica. Ten se má přitom ve středu v ukrajinském Užhorodu sejít se svým protějškem Denysem Šmyhalem.
Fico se o víkendu v rozhlasovém rozhovoru zároveň vyslovil (zhruba od 31. minuty) proti přijetí Ukrajiny do Severoatlantické aliance a řekl, že tuto svoji pozici předestře taktéž během svého setkání s ukrajinským premiérem v Užhorodu. Ukrajinu označil za zkorumpovanou zemi, ve které se ztrácí západní pomoc, a jako nereálné odmítl snahy Kyjeva osvobodit území okupovaná Ruskem. Řekl také, že Ukrajina není suverénní stát, protože je pod absolutním vlivem USA.
Zelenskyj podepsal dekret o ruských regionech tradičně obývaných Ukrajinci
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret, v němž požaduje kroky k ochraně práv a svobod Ukrajinců žijících tradičně na území dnešního Ruska a zachování jejich národní identity. Dokument se týká například oblasti historické Kubáně v dnešním jižním Rusku. Zelenskyj obvinil Moskvu, že se po staletí dopouštěla a dál dopouští kroků, jejichž cílem je zničení ukrajinské národní identity, utlačování Ukrajinců a porušování jejich práv a svobod.
Moskva by podle Zelenského měla příslušníkům ukrajinské menšiny poskytnout právo na vzdělání v ukrajinštině, zajistit jim přístup k médiím v ukrajinštině nebo právo na pokojné shromažďování. Ukrajinské vládě Zelenskyj uložil, aby spolu s odborníky i veřejností vypracovala akční plán, který by zajistil zachování národní identity Ukrajinců žijících v Rusku. Ukrajinský prezident rovněž požaduje prostudování faktů a shromáždění svědectví o možných zločinech spáchaných na těchto Ukrajincích, jejich nucené rusifikaci nebo o deportacích ukrajinského obyvatelstva.
Tusk jednal se Zelenským v Kyjevě i o společné produkci zbraní
Polský premiér Donald Tusk dnes jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským také o společné produkci zbraní. Vyplývá to z prohlášení obou politiků po jejich schůzce. Šéf polské vlády v této souvislosti podle deníku Gazeta Wyborcza hovořil o budování společných podniků a investicích do firem v Polsku i na Ukrajině, které se budou podílet na zvýšení obranných schopností.
„Bude to také velmi rentabilní z obchodního hlediska,“ uvedl Tusk, který prohlásil, že Rusko nesmí získat vojenskou převahu, a nadcházející měsíce i roky tak budou podle něj v tomto směru výzvou. Ukrajina se ruské vojenské agresi brání už téměř dva roky. „Vlastně bojujete za bezpečnost celého svobodného světa... Bylo by dobře, kdyby všichni političtí představitelé a všechny národy pochopili, že to nejsou jen prázdná slova, že o osudu svobodného světa se rozhoduje zde na Ukrajině,“ uvedl Tusk podle stanice TVN 24.
Polský premiér Tusk jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Zelenským také o společné produkci zbraní, plyne z jejich vyjádření po schůzce.
Zelenskyj předložil zákon, který by umožnil vícenásobné občanství
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poslal do parlamentu návrh zákona, který by umožnil zavedení vícenásobného občanství. Informovala o tom dnes ukrajinská média s odkazem na prohlášení hlavy státu ke Dni jednoty, kdy si země připomíná sjednocení západní a východní části Ukrajiny v roce 1919. Aby mohli lidé získat jako další občanství také to ukrajinské, bude zapotřebí změna ukrajinské ústavy, neboť ta to nyní neumožňuje. Miliony lidí ukrajinského původu v zahraničí tak nemohou vlastnit ukrajinské pasy, upozornila agentura Reuters.
„Dnes předkládám Nejvyšší radě (parlamentu) klíčový návrh zákona, který umožní přijetí rozsáhlých legislativních změn a zavedení vícenásobného občanství,“ uvedl Zelenskyj, podle něhož změny umožní všem etnickým Ukrajincům a jejich potomkům v zahraničí získat ukrajinské občanství. „Samozřejmě s výjimkou občanů agresorského státu,“ dodal prezident ve zjevném odkazu na Rusko, které Ukrajinu před téměř dvěma roky vojensky napadlo a část jejího území okupuje. Ukrajinští činitelé od té doby tuto zemi pravidelně nazývají agresorem.
The Times: Ukrajinská armáda závisí na lidech nad 40 let, už na ně doléhá únava
V ukrajinských ozbrojených silách slouží od prvních dní ruské invaze mnoho mužů starších 40 let, kteří po téměř dvou letech trvání války začínají hovořit o únavě a vyčerpání, napsal deník The Times. Tíha obrany Ukrajiny podle něj do velké míry spočívá na mužích středního věku, kteří se mnohdy na začátku války dobrovolně přihlásili do zbraně.
„Průměrný věk v mém praporu je 45 let,“ řekl britskému listu Dmytro Berlym, velitel 32. samostatné mechanizované brigády ukrajinských sil. Jeho brigáda bojuje u východoukrajinského Kupjansku, kde musí čelit intenzivním ruským útokům. „V tomto věku je těžké plnit všechny úkoly,“ upozornil Berlym. Pro některé vojáky ve středním věku je podle něj těžké i nošení munice a neprůstřelné vesty během pobytu na předních pozicích.
Britský deník připomněl také listopadová slova poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Serhije Leščenka, který uvedl, že ohledně věku bojujících Ukrajinců slyšel „strašidelná čísla“. V některých brigádách je podle něj průměrný věk 54 let.
The Times odhaduje průměrný věk ukrajinského vojáka na 43 let a píše, že situace v ukrajinské armádě je z tohoto pohledu unikátní. Ve válkách v posledním století totiž podle něj většinu personálu tvořili dvacátníci a třicátníci a bojů se mnohdy účastnili i mladší muži.
Nynější problémy se stárnutím ukrajinské armády dává britský list do souvislosti s tím, jak po ruském vpádu na Ukrajinu v roce 2022 vypadala mobilizace. Tehdy se totiž do zbraně podle něj přihlásilo mnoho mužů starších 40 let, kteří měli silný pocit povinnosti k rodině a vlasti. Hodně z nich se domnívalo, že stát brzy zorganizuje efektivnější kampaň cílící na mladé lidi, kteří pak starší ročníky vystřídají. Málokdo z dobrovolníků si tehdy myslel, že jeho působení v armádě se protáhne na dva roky.
Vojáci dnes nezřídka mluví o tom, že jsou blízko k totálnímu vyčerpání fyzických i psychických sil. „Jsem na pokraji zhroucení,“ řekl deníku nejmenovaný 50letý voják, který se nyní léčí ze zranění, které utrpěl v Charkově. „Přihlásil jsem se ke službě hned v první den války, ale už nemůžu. Ale když k nám na frontu dorazí mladší vojáci, tak často nezvládají stanovené úkoly. Útočí na nás dělostřelectvem, drony i bílým fosforem. A mladí šílí. Nejsou na to připravení,“ míní tento voják, který už dostal příkaz, aby se po vyléčení bezodkladně vrátil na frontu.
Podle současných ukrajinských zákonů se může do armády člověk přihlásit jako dobrovolník od 18 let. Armáda nicméně může mobilizovat pouze muže od 27 let věku, což by se mohlo brzy změnit na 25 let.
FT: Polsko si v Bruselu zajistilo ústupky ve věci dovozu potravin z Ukrajiny
Nová polská proevropská vláda si zajistila ústupky Evropské komise ve věci limitů na dovoz zemědělských produktů z Ukrajiny, píše list Financial Times (FT). Eurokomisař Valdis Dombrovskis řekl, že Brusel bude kontrolovat import těchto komodit, pokud bude hrozit, že by kvůli němu padaly ceny v Polsku a dalších zemích sousedících s Ukrajinou.
Část z těchto zemí loni jednostranně zavedla zákaz na dovoz ukrajinských zemědělských produktů v reakci na protesty farmářů, kteří si stěžovali na příliv levnějšího ukrajinského zboží. Nicméně tyto zákazy byly v rozporu s unijními obchodními předpisy.
