Válka na Ukrajině ONLINE: Putin cítí beztrestnost, když svět váhá zvýšit tlak, míní Zelenskyj

Šéf ByPolu: Útok na výzvědný ruský letoun v Bělorusku se připravoval měsíce

Ruský výzvědný letoun A-50, který se podle běloruské opozice v neděli podařilo poškodit běloruským partyzánům, byl jediný tohoto typu v Bělorusku. Podle běloruského portálu Zerkalo to uvedl Aljaksandr Azarau, šéf opoziční organizace ByPol, která sdružuje bývalé představitele běloruských silových struktur. Příprava útoku na letoun trvala měsíce, řekl dnes Azarau agentuře Reuters.

„Takové letadlo je v Bělorusku jediné. Když vzlétlo během posledního leteckého cvičení, tak na Ukrajině vyhlásili letecký poplach, protože koordinuje raketové údery bombardérů. Koriguje činnost veškerého letectva nepřítele. Je to velice důležité a drahé letadlo,“ citoval portál Zerkalo šéfa ByPolu. Agentura Reuters dodala, že letadlo dokáže sledovat současně až 60 cílů.

Kyjev navštívila americká ministryně financí, potvrdila podporu USA

Kyjev dnes nečekaně navštívila americká ministryně financí Janet Yellenová, která se setkala s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli země. Potvrdila jim podporu USA, informovala agentura Reuters. Ukrajinský premiér Denys Šmyhal uvedl, že s Yellenovou jednal o dalších sankcích vůči Rusku, které Ukrajinu před rokem vojensky napadlo, a o možnostech "zabavení zmrazených ruských aktiv a jejich poskytnutí na obnovu Ukrajiny".

Šéf OSN: Ruská invaze způsobila „nejmasivnější porušení lidských práv“. Generální tajemník OSN António Guterres 27. února řekl, že ruská invaze na Ukrajinu spustila „nejmasivnější porušování lidských práv“.

Těžba projektu Sachalin-1 loni dosáhla méně než poloviny plánovaného objemu

Produkce projektu Sachalin-1 na těžbu ropy a zemního plynu na ruském Dálném východě byla v loňském roce o více než polovinu nižší, než se plánovalo. Uvedl to dnes gubernátor Sachalinské oblasti Valerij Limarenko. Projekt Sachalin-1 zaznamenal prudký pokles produkce poté, co se z něj v reakci na ruský útok na Ukrajinu stáhl americký ropný a plynárenský gigant ExxonMobil, napsala agentura Reuters.

„Nejprve se v květnu prakticky zastavila těžba ropy, v září to pak byla produkce plynu. Přišli jsme o velký objem, více než polovinu ročního plánu,“ uvedl Limarenko na dnešním setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, které vysílila ruská televize. „Vzhledem k tomu, že dvě třetiny regionálního rozpočtu tvoří daně na ropu a plyn, přijdeme o zhruba 50 miliard rublů (téměř 15 miliard Kč),“ dodal.

Transněfť: Rusko začalo pumpovat ropu z Kazachstánu přes Polsko do Německa

Rusko začalo dodávat ropu z Kazachstánu ropovodem Družba přes Polsko do Německa. Dnes to podle ruských tiskových agentur oznámil ruský provozovatel ropovodů Transněfť. Dodávky do Polska jsou zastavené, tok ropy na Slovensko a do České republiky jižní větví ropovodu pokračuje bez přerušení, informovala agentura Reuters.

Kazachstánský provozovatel ropovodů KazTransOil dnes uvedl, že odeslal do Německa 20.000 tun ropy přes ruský ropovod Družba. Evropská unie od 5. prosince zakázala dovoz ropy z Ruska po moři, stále ji však odebírá potrubím - zejména proto, aby měly ropu i vnitrozemské státy EU. Vnitrozemský Kazachstán je při vývozu energetických surovin silně závislý na sousedním Rusku a nepodléhá západním sankcím.

Ukrajinský soud poslal do vězení dva Rusy za ostřelování obytných oblastí

Soud na Ukrajině poslal na devět, respektive deset let do vězení dva zajaté ruské vojáky kvůli ostřelování obytných oblastí na východě země. Dnes o tom informovala ukrajinská tajná služba SBU.

SBU nezveřejnila jména odsouzených, ani neuvedla, zda se k činu přiznali a kdy byli odsouzeni. Oba bojovali na východě Ukrajiny, kde byli loni zajati. „Při vyšetřování byly shromážděny nezpochybnitelné důkazy o vině dalších dvou bojovníků, kteří se na začátku plnohodnotné invaze připojili k okupačním jednotkám země-agresora,“ uvedla SBU v prohlášení. Oba vojáci se podle ní „aktivně podíleli na dobývání ukrajinských měst na východní frontě“. Jeden z nich po boku proruských separatistů začal na východě Ukrajiny bojovat už v roce 2014 a loni válčil v řadách ruské armády v oblasti Bachmutu. Druhý velel ruským jednotkám, které ostřelovaly Severodoněck a Lysyčansk na východě Ukrajiny. Do zajetí padl společně s řadou svých podřízených. Podle soudu narušili územní integritu a nedotknutelnost Ukrajiny a podíleli se na činnosti paramilitárních nebo ozbrojených formací, jejichž existence není upravena zákonem.

Washington vyjednává s Berlínem a Varšavou o provedení společných vojenských cvičení v Polsku v reakci na ruskou hrozbu na východní hranici NATO, řekl německý ministr obrany Boris Pistorius.

Uprchlíci si musí vyřídit nové průkazy zdravotního pojištění

Uprchlíci z Ukrajiny, kteří chtějí dál zůstávat v českém systému zdravotního pojištění, si musí do konce března vyřídit nový průkaz pojištěnce. Dospělí, kteří jsou v Česku déle než 150 dní, musí také pojišťovně nahlásit, jestli si pojištění dál budou platit sami, jsou zaměstnaní nebo pečují o malé děti. Novináře o tom dnes informovali zástupci Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) po jednání správní rady.

Čína uvedla, že udržuje kontakt se všemi stranami konfliktu na Ukrajině

Čína udržuje kontakt se všemi stranami konfliktu na Ukrajině, včetně vlády v Kyjevě, řekla dnes mluvčí čínského ministerstva zahraničí. Uvedla to v reakci na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by přivítal jednání s Pekingem poté, co Čína v pátek představila svůj plán na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem.

Podle mluvčí je „pozice Číny ke krizi na Ukrajině neměnná a velmi jasná“. „Jejím jádrem je výzva k míru a snaha o dialog a snaha o politické řešení krize. Vždy jsme udržovali kontakt s dotčenými stranami, včetně Ukrajiny,“ dodala mluvčí.

Ankara: Jednání o vstupu Švédska a Finska do NATO se obnoví v březnu

Jednání se Švédskem a Finskem o jejich vstupu do Severoatlantické aliance budou pokračovat 9. března, řekl turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu. Jednání Ankara pozastavila na začátku letošního roku kvůli svým výhradám vůči postupu švédské vlády v souvislosti s demonstracemi prokurdských sil a protestem aktivisty proti islámu, který spálil před tureckým velvyslanectvím ve Stockholmu posvátnou knihu korán.

Při jednání v Bruselu zástupci zemí vyhodnotí naplňování memoranda z loňského června. V dokumentu podepsaném v Madridu se státy zavázaly například k větší spolupráci v boji proti terorismu. Ankara dlouhodobě vyčítá Stockholmu a Helsinkám, že nepotlačují dostatečně organizace, které turecké úřady považují za teroristické. Jedná se například o Stranu kurdských pracujících, kurdské milice YPG či stoupence duchovního Fethullaha Gülena.

„Neviděli jsme bohužel uspokojivé kroky ze strany Švédska ohledně implementace memoranda z Madridu,“ uvedl Çavuşoglu s tím, že Ankara nemůže se švédskou žádostí stále souhlasit. Zopakoval, že Turecko je ochotné se zabývat odděleně žádostí Finska, vůči kterému má méně výhrad. Severské země ale již dříve uvedly, že preferují vstoupit do aliance společně.

Ruská armáda na Ukrajinu zaútočila 14 íránskými drony, Ukrajinci 11 sestřelili

Ruská armáda v noci na dnešek na ze severu zaútočila proti cílům na Ukrajině 14 íránskými drony typu Šáhed, uvedl ukrajinský generální štáb a vojenská správa Kyjevské oblasti. Protivzdušná obrana 11 bezpilotních letounů zničila.

Šéf kyjevské vojenské správy Serhij Popko oznámil, že ve vzdušném prostoru kolem hlavního města bylo zlikvidováno devět dronů a že podle předběžných informací nezpůsobily žádné materiální škody ani nikoho nezranily. Útok byl veden ve dvou vlnách. „Tímto způsobem se nepřítel snažil dosáhnout svého taktického cíle - vyčerpat naši protivzdušnou obranu. Proto noční nálet na Kyjev trval dlouhých pět a půl hodiny,“ dodal Popko.

Terčem ruského útoku se stalo i město Chmelnyckyj na západě Ukrajiny. Poškozeny byly domy využívané civilisty, hasiči na místě likvidují požár.

Zelenskyj zbavil funkce vysoce postaveného ukrajinského velitele

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli zbavil funkce vysoce postaveného vojenského velitele Eduarda Moskaljova, který se podílel na vedení boje proti ruské armádě na východě Ukrajiny. Důvod neuvedl.

Zelenskyj dekretem odvolal velitele sdružených ukrajinských sil, které se podílejí na bojích v Donbasu. Moskaljova zmínil už v pátek ve výčtu vojenských velitelů, s nimiž hovořil. Moskaljov podle Reuters funkci zastával od března 2022. Ukrajinská armáda se na sociálních sítích k odvolání velitele nevyjádřila.

V Praze si v podvečer tisíce lidí připomněly první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. Akce s názvem „Vidíme jasně, co je třeba udělat“ začala na Letenské pláni videomappingem na budově ministerstva vnitra. Poté se účastníci přesunuli nejprve k ruskému velvyslanectví a pak k ukrajinské ambasádě, kde se konal koncert. Mezi řečníky vystoupil i nastupující prezident Petr Pavel, v projevu přirovnal ruského prezidenta Vladimira Putina k nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi, oba zneužili menšiny, řekl. Podporu Ukrajině vyjádřili i chargé d'affaires Ukrajiny Vitalij Usatyj, britský velvyslanec v Česku Matthew Field či velvyslanec Spojených států amerických Bijan Sabet. Cestou u ruské ambasády lidé na připomínku obětí války zapichovali do země ukrajinské vlaječky. Akci pořádaly spolek Milion chvilek, Paměť národa, ukrajinské velvyslanectví či iniciativa Dárek pro Putina.

Při explozích na běloruském vojenském letišti Mačuliščy u Minsku byl nejspíš vážně poškozen ruský výzvědný letoun A-50. Na sociální síti telegram to uvedla běloruská skupina Hajun, která monitoruje pohyby ruských vojsk. Podle ní poškození způsobil „neidentifikovaný předmět, který spadl z výšky“.

Běloruská organizace ByPol, kterou tvoří bývalí příslušníci běloruských bezpečnostních složek, na telegramu uvedla, že poškození letadla je vážné a že je aktuálně neprovozuschopné. Podle nezávislé běloruské novinářky Hanny Ljubakovové šéf ByPolu Aljaksandr Azarau sdělil, že akci na letišti provedli „běloruští partyzáni“.

Estonsko pošle Ukrajině další balík vojenské pomoci. Bude obsahovat kulomety, pistole, drony, termokamery, generátory a nabíječky a také oblečení.